Základní zpráva u zařízení s integrovaným povolením

Pro provozovatele zařízení s integrovaným povolením platí od počátku roku nová povinnost. Musejí zpracovat takzvanou základní zprávu. Žádají to evropské směrnice a také novela zákona o IPPC (č. 69/2013 Sb.), která jejich požadavky přejímá.

„Zpráva se zpracovává kvůli relevantním informacím, jaký byl stav životního prostředí v areálu k datu zpracování základní zprávy, aby bylo možné ho srovnat s konečným stavem po ukončení provozu. Cílem je uvést areál do původního stavu,“ vysvětluje Jan Štejfa, poradce v oblasti životního prostředí. „Je to novinka – takové zjištění dosud nebylo vyžadováno.“

Pokud provozování IPPC zařízení zahrnuje používání, výrobu nebo uvolňování nebezpečných látek, které by mohly způsobit kontaminaci půdy a podzemních vod v místě zařízení, provozovatel vypracuje základní zprávu. Jejím obsahem jsou informace, potřebné k určení stavu půdy a kontaminace podzemních vod nebezpečnými látkami, aby bylo možno učinit kvantifikované srovnání se stavem při úplném ukončení činností (§ 4 a novely).

Od roku 2014 musí provozovatelé používat jednotný formát pravidelné (roční) zprávy o plnění podmínek plnění integrovaného povolení, kterou zpracovalo Ministerstvo životního prostředí. V něm jsou zahrnuty i požadavky na zpracování Základní zprávy (ZZ).

Základní zprávu předkládá provozovatel povolovacímu úřadu před zahájením provozu. U stávajících zařízení ji musí provozovatel zpracovat před podáním žádosti o změnu integrovaného povolení (IP), přičemž začátek této povinnosti nastal 7. ledna 2014. Čeká-li vás letos aktualizace IP a používáte-li nebezpečné látky, budete se nejspíš muset základní zprávě věnovat. Smysl zpracování ZZ by se měl naplno projevit při úplném ukončení provozu. Tehdy provozovatel posoudí stav kontaminace půdy a podzemních vod. Pokud zařízení způsobilo významné znečištění, musí provozovatel uvést areál do stavu, popsaného v základní zprávě (bezrizikový stav). „Základní zpráva může být nástrojem sebeobrany podnikatele. Bude-li v základní zprávě popsáno předchozí znečištění, bude muset území vyčistit jen na zaznamenanou úroveň,“ říká Jan Štejfa.

Základní zprávu musí zpracovat osoba autorizovaná v oblasti geologických prací – geolog, hydrogeolog, sanační geolog. Jejich seznam je na stránkách MŽP, stejně jako obšírný metodický pokyn, který vychází z EU příručky.

KDO MÁ POVINNOST

Jak zjistíte, že spadáte pod povinnost zpracovat ZZ? Předpokládá se současné splnění čtyř kritérií:

Nebezpečné látky používány, vyráběny či vypouštěny ze zařízení (nebezpečné látky nebo směsi podle čl. 3 nařízení EU č. Il 272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, CLP).

Provozovatel zachází se závadnými látkami podle § 39/1 zákona o vodách ve větším rozsahu, nebo je s nimi spojeno zvýšené nebezpečí pro vody (požadavek na havarijní plán).

Používání zvlášť nebezpečných látek nebo nebezpečných látek podle přílohy č. 1 zákona o vodách.

Látka je nebezpečná pro životní prostředí podle skupin podle chemického zákona.

Jak se projevují kritéria u nakládání s odpady? „Jelikož se povinnost zpracovat základní zprávu odvozuje od používání, výroby nebo uvolňování nebezpečných látek, jsou zařízení, která nakládají s odpady „O“ z tohoto hodnocení vyloučena. Pod kritéria spadá jen zařízení, kde dochází k využívání nebezpečných odpadů podle definice v § 4 odst. 1 písm. q) zákona o odpadech,“ vysvětluje Jan Štejfa.

OBSAH ZÁKLADNÍ ZPRÁVY

„Není účelem zjistit, jestli je stav dobře nebo špatně, zjišťuje se základní stav,“ říká k obsahu základní zprávy Jan Štejfa. Její součástí je identifikace provozovatele a vlastního zařízení, vymezení nebezpečných látek, směsí a nebezpečných odpadů, které mohou způsobit znečištění půdy a podzemních vod a určení stavu znečištění půdy a podzemních vod. Její součástí jsou i výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací na lokalitě zdroje znečištění, vytipování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů a informace o aktuálních průzkumných pracích (metodika a rozsah, výsledky, shrnutí plošného a prostorového rozsahu a míry znečištění, posouzení šíření znečištění).

„Čím víc dáte dohromady podkladů o areálu, předchozím provozu, geologických a hydrogeologických průzkumech, rozborech podzemních vod, minulých haváriích, tím to bude lepší,“ upozorňuje Jan Štejfa. „Můžete se tak vyhnout nutnosti dělat dodatečný průzkum.“

Tato nutnost totiž může při přípravě ZZ vyplynout, není-li k dispozici dostatek údajů pro vyhodnocení současného znečištění a návrh relevantních indikátorů pro ochranu půdy a podzemní vody (návrh monitoringu).

„Můžete také například popsat riziko, které pochází ze sousedního areálu. Zanesete-li takové údaje do ZZ, můžete předejít budoucím komplikacím,“ říká Jan Štejfa.

Zpracovaná základní zpráva může mít několik výsledků. Není-li zjištěno žádné znečištění, nejsou stanoveny indikátory ani žádný monitoring. Je-li potvrzeno již známé znečištění nebo potenciální riziko, obsahuje zpráva doporučení pokračovat ve stávajícím monitoringu podzemních vod. V případě zjištění potenciálního rizika se zpracovává návrh monitoringu podzemních vod. Totéž při existujícím znečištění podzemních vod anebo půdy, kdy přichází na řadu například i návrh sanace.

„Kdyby se při přípravě ZZ zjistilo, že je v areálu nějaký problém, krajský úřad nebo ČIŽP může navržený monitoring přidat jako podmínku pro integrované povolení,“ vysvětluje Jan Štejfa. Rozsah monitoringu a frekvenci lze vyjednat v rámci řízení o vydání či změně IP. Navržené indikátory budou ověřovány při ukončování provozu, kdy bude třeba zajistit stejnou úroveň indikátorů znečištění, jako v době provedení ZZ.

ZÁKLADNÍ ZPRÁVA U SKLÁDKY ODPADŮ

V oblasti ZZ jsou skládky specifické. „Mohlo by to vypadat, že skládky z toho vyklouznou,“ komentuje Jan Štejfa. „Skládky nelze vrátit do původního stavu, takže by vlastně neměly mít povinnost zpracovat ZZ. Za ukončení provozu se u nich považuje ukončení 3. fáze.“

Nicméně z analýzy, kterou potvrdilo i MŽP, vyplynula pro skládky povinnost zpracovat ZZ, pokud například provozují nádrž na více než 1000 litrů nafty. Respektive předložit ZZ při první změně integrovaného povolení. „Při kontrole plnění čtyř kritérií pro zpracování ZZ na skládkách nacházíme jako relevantní obvykle jen ropné látky, tedy uhlovodíky C10-C40,“ vysvětluje Jan Štejfa. Jelikož mají skládky zabudovaný monitoring půdy a podzemních vod, obvykle u nich pro účely ZZ není nutný nový geologický průzkum. „Pokud zpracovatel základní zprávy (odborně způsobilá osoba) navrhne v ZZ nový monitoring, tak jej KÚ (s největší pravděpodobností) přenese do závazných podmínek integrovaného povolení. To může pro provozovatele znamenat nezanedbatelné navýšení provozních nákladů. Proto se přesvědčte, že tento monitoring je skutečně odůvodněný,“ radí Jan Štejfa.

Podle MŽP postačuje u skládek rešerše existujících údajů. „Počáteční stav území (popis hydrogeologických a geologických poměrů) ve vztahu k půdě lze identifikovat podle žádosti o povolení provozováni skládky podle § 1 odst. 2 písm. c) vyhlášky č 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. K identifikaci možné kontaminace podzemních vod pro základní zprávu lze využít monitorování podzemních, a případně i povrchových vod,“ říká se ve vyjádření MŽP.

„Požadovaná ZZ se může lišit kraj od kraje i u stejných zařízení. Proto je vždy přínosné se dohodnout s krajskými úředníky, jak si ZZ představují a co by měla splňovat,“ radí na závěr Jan Štejfa.

Základní zpráva (ZZ). Jejím obsahem jsou informace potřebné k určení stavu půdy a kontaminace podzemních vod nebezpečnými látkami, aby bylo možno učinit kvantifikované srovnání se stavem při úplném ukončení činností.

LEGISLATIVA

Novela zákona o IPPC (č. 69/2013 Sb.)

Vyhláška (č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci)

Vývoj legislativy IPPC v EU:

– Směrnice 96/61 /ES o integrované prevenci a omezováni znečištění. Zrušena.

– Směrnice 2008/1 /ES o integrované prevenci a omezování znečištění (kodifikované zněni – nahradila směrnici 96/61 /ES)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *