Vyhláška k třídění BRKO a kovů je v připomínkovém řízení

Do meziresortního připomínkového řízení odeslalo Ministerstvo životního prostředí návrh vyhlášky, kterou se stanoví rozsah a způsob zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů, včetně kovů a bioodpadu.

Ministr Richard Brabec slíbil, že tato vyhláška bude co nejdříve, aby měly obce a města aspoň trochu času na to připravit se na nově zavedenou povinnost sběru biologicky rozložitelných odpadů a kovů. Podle nedávné novely zákona o odpadech (ve znění zákona č. 229/2014 Sb.) je obec povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu, minimálně nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Jelikož do nástupu této povinnosti (od 1. ledna 2015) zbývá jen pár týdnů, je vyhláška relativně vstřícná a také stručná – má pouhých pět paragrafů.

RŮZNÉ ZPŮSOBY JSOU MOŽNÉ

Podle návrhu vyhlášky může obec zajistit oddělené soustřeďování jednotlivých složek komunálních odpadů prostřednictvím sběrných dvorů, velkoobjemových kontejnerů, sběrných nádob nebo pytlového způsobu sběru. Možné je též využít malých obecních kompostáren, jejichž kapacita nepřesáhne 150 tun za rok, nebo komunitního kompostování v obci. Obec může využít i kombinaci uvedených způsobů podle svých konkrétních podmínek.

Povinný má být sběr jen v sezoně, tedy v období od 1. dubna do 30. října kalendářního roku.

Obce budou mít možnost volby při stanovení konkrétních požadavků na sběrnou síť na svém území – stanoví si je samy v obecně závazné vyhlášce. Ministerstvo žovotního prostředí slíbilo vydat také vzorové znění takové vyhlášky, jíž se budou obce moci při přípravě řídit. Podle slov ministra na něm nyní skutečně pracuje.

ROSTLINNÝ A ŽIVOČIŠNÝ

O sběru biologicky rozložitelného odpadu hovoří navrhovaný paragraf 2 odst. 1): „Obec je povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování minimálně pro biologické odpady rostlinného původu, a to minimálně v období od 1. dubna do 30. října kalendářního roku. Tato podmínka je splněna také v případě, že je biologický odpad rostlinného původu s ohledem na následný způsob využití soustřeďován společně s biologickým odpadem živočišného původu.“

Pod pojmem biologický odpad živočišného původu je zahrnut odpad z kuchyní a stravoven živočišného původu nebo s vedlejším produktem živočišného původu (jak jej definuje evropské nařízení č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009). Obce tedy nemusí rozlišovat při sběru mezi rostlinným a živočišným původem odpadů, což je pro ně méně obtížné.

Pokud mají obce již tento způsob sběru zaveden, nebudou muset navíc zajišťovat samostatný oddělený sběr biologického odpadu rostlinného původu. Z návrhu vyhlášky, ani důvodové zprávy však není jasné, jak budou řešeny případné otázky zpracování živočišných odpadů v kompostárnách (hygienizace atd).

PENÍZE Z EVROPY

Vzhledem k předpokládaným nákladům na zavedení systému směru biologicky rozložitelného komunálního odpadu odkazuje ministerstvo k Operačnímu programu: „Obce a města v dobíhajícím Operačním programu Životní prostředí 2007-2013 čerpaly skoro 14 mld. Kč na víc než 2500 projektů na zlepšení nakládání s odpady, sběr a třídění. V novém programovém období Operačního programu životní prostředí v letech 2014-2020 si obce budou moci sáhnout skoro až na 6 miliard korun, které jsou alokovány na výstavbu či modernizaci např. zařízení pro materiálové využití odpadů, sběr, třídění a úpravu odpadů,“ říká se v tiskové zprávě.

Pro nově zaváděný sběr kovových odpadů navrhuje vyhláška celoroční sběr spolu s dalšími využitelnými složkami (papír, sklo, plasty). Znamená to tedy v podstatě přidat jeden kontejner. Návrh se nezabývá obtížemi obcí spojenými s krádežemi kovů, které se nejspíše rozšíří i na kontejnery na kov. tyto otázky řeší jiná legislativa.

Návrh vyhlášky rovněž hovoří o sběru nebezpečných odpadů, které jsou mezi jmenovanými komoditami. Podmínky pro jejich sběr se však nemění a zůstávají stejné jako v současné právní úpravě.

Návrh vyhlášky se ještě může změnit v důsledku připomínkového řízení, její konečné znění by mělo začít platit od prvního ledna 2015.

DALŠÍ ZÁKON V ŘÍZENÍ

K připomínkování odeslalo Ministerstvo životního prostředí – spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu jako spolupředkladatelem – také věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností. Legislativa vztahující se ke komodity podléhajícím zpětnému odběru (výrobky s ukončenou životností) by podle návrhu měla být vyjmuta ze zákona o odpadech a řešena zcela samostatnou normou.

Návrh se týká elektrických a elektronických zařízení (elektrozařízení), baterií a akumulátorů, pneumatik a vozidel s ukončenou životností. Nakládání s nimi se často vymyká odpadovému režimu, proto je vyjmutí do samostatného zákona logické a mimo jiné přispěje i ke zjednodušení zákona o odpadech. Návrh se zabývá například regulací obsahu nebezpečných látek, regulací zpětného odběru, využitím a odstraněním výrobků.

Množství BRKO uloženého na skládky v letech 2010-2013

Rok Skutečné (přepočtené) množství BRKO uložených na skládkách v daném roce (t/rok) Srovnávací základna roku 1995 (t/rok) Podíl BRKO (%) Přípustné množství BRKO dle směrnice (%)
2010 999 047 1 530 000 65 75
2011 935 075 1 530 000 61 75
2012 930 623 1 530 000 61 75
2013 895 192 1 530 000 59 50

Zdroj: MŽP

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *