Vedení evidence odpadů a jejich ohlašování

Každý rok se v průběhu měsíce února opakuje stejná situace, kdy si mnozí podnikatelé na poslední chvíli uvědomí (nebo se někde dozví), že musejí k 15. dni tohoto měsíce odevzdat roční hlášení o produkci odpadů. V letošním roce dochází při tom ještě ke změně úřadu, kam se hlášení odevzdávají....

Každý rok se v průběhu měsíce února opakuje stejná situace, kdy si mnozí podnikatelé na poslední chvíli uvědomí (nebo se někde dozví), že musejí k 15. dni tohoto měsíce odevzdat roční hlášení o produkci odpadů. V letošním roce dochází při tom ještě ke změně úřadu, kam se hlášení odevzdávají.

Okresní úřady od počátku roku 2003 nepracují a místem pro odevzdávání ročních evidencí se staly obecní úřady obcí s rozšířenou působností, příslušné podle umístění provozovny.

Způsob vedení evidence odpadů a jejich ohlašování je i nadále upraven vyhláškou č.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále jen „vyhláška“). Evidenci jsou povinni vést původci, všechny osoby oprávněné ke sběru a výkupu odpadů, k využívání a odstraňování odpadů a konečně osoby oprávněné k přepravě a dopravě nebezpečných odpadů.

Průběžné vedení evidence

Evidence se vede průběžně v rozsahu a s náležitostmi uvedenými ve vyhlášce, a to pro každou provozovnu a pro každý druh odpadu samostatně. K identifikaci druhu a kategorie odpadu se užívají katalogová čísla odpadu a symboly O, N, O/N, N/O. K popisu způsobu naložení s odpadem je vhodné využít kódů z tabulky č. 11 a pro vlastní evidenci lze využít i formulář hlášení o produkci nakládání s odpady, který tvoří přílohu č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb.

Často bývá diskutovanou otázkou, kdy a jak se má vést průběžná evidence nakládání s odpady. Vede se při každé ucelené produkci – při naplnění nádoby, kontejneru, při převzetí odpadu od jiné osoby, nebo naopak při jeho předání jiné oprávněné osobě. Jedná-li se o nepřetržitý vznik odpadů, stačí vést evidenci v týdenních intervalech. V případě periodického svozu komunálního odpadu se vede evidence v měsíčních intervalech.

V průběžné evidenci se sleduje množství vzniklého odpadu, způsob naložení s odpadem (využití nebo odstranění vlastními prostředky, předání k využití nebo odstranění jiné oprávněné osobě), množství předaného odpadu s přesným uvedením dat příjemce, případně množství přijatého odpadu včetně identifikace dodavatele a konečně datum a číslo zápisu a jméno a příjmení odpovědné osoby. Průběžnou evidenci lze vést v počítači a při kontrole správním orgánem ji předkládat v digitálním formátu.

Firmy oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů jsou povinny vedle průběžné evidence odpadů vést ještě evidenci osob, od kterých přijaly některé druhy odpadu (např. kovy a kabely). Mají přitom právo vyžadovat k nahlédnutí průkaz totožnosti, protože bez toho nesmí firma odpad odebrat.

Roční hlášení

Kromě průběžné evidence je dána zákonem ještě povinnost poskytovat roční hlášení o produkci a nakládání s odpady za uplynulý rok. Tuto povinnost mají ti původci, kteří produkují nebo nakládají s více než 50 kg nebezpečných odpadů nebo s více než 50 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok. Každoročně musejí do 15. února zaslat hlášení o druzích odpadů, množství a způsobu nakládání s nimi a o původcích odpadů.

Hlášení o produkci a nakládání s odpady za uplynulý rok podává původce za každou provozovnu zvlášť, a to obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností územně příslušnému samostatné provozovně (v magistrátních městech zpravidla odboru životního prostředí magistrátu). K hlášení se užívá formuláře, jehož vzor je přílohou č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb. Mobilní provozovny budou hlášení poskytovat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa nakládání s odpady. Provozovatelé čistíren odpadních vod musí navíc doložit kopie evidenčních listů využití kalů v zemědělství zpracované podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě.

Vymahatelnost evidence

Průběžná evidence odpadů i hlášení o produkci a nakládání s odpady za minulá období jsou vymahatelné inspektory ČIŽP podle § 66 odst. 2 písm. c) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v jeho platném znění (dále jen zákon). Pokud je původce nemůže doložit, lze to chápat jako neposkytnutí pravdivých nebo úplných informací souvisejících s nakládáním s odpady, kde výše pokuty se pohybuje až do 300 000 Kč.

Podobně však mohou hlášení pod pokutou až do výše 1 000 000 Kč vymáhat i pověření pracovníci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností podle § 66 odst. 5) zákona jako porušení jiné povinnosti stanovené zákonem. Proto by bylo velmi krátkozraké tyto povinnosti neplnit a doufat, že kontrola nepřijde, nebo že bude benevolentní.

Nevyplnění předepsaných dokladů a dokumentů může zakrývat nevhodný způsob nakládání s odpady nebo přinejmenším ukazovat na nepořádek v dané oblasti. Také není radno podceňovat nové úřady, neboť i ony budou směřovány k tomu, aby vedle vymáhání práva přispěly do rozpočtu své obce. Dnes totiž platí, že pokuty uložené ČIŽP jsou z 50 % příjmem obce, na jejímž katastrálním území došlo k porušení právních předpisů a z 50 % příjmem SFŽP. Pokuty uložené obecním úřadem obce s rozšířenou působností jsou příjmem rozpočtu obce, na jejímž katastrálním území došlo k porušení povinnosti.

Pokuty uložené obcí v samostatné působnosti nebo obecním úřadem v přenesené působnosti jsou příjmem obce, na jejímž katastrálním území došlo k porušení povinnosti.

-rycd –

  obr

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *