Věcně usměrňované ceny za komunální odpad

Ceny za nakládání s komunálním odpadem spadají do takzvaných věcně usměrňovaných cen. Regulace má ochránit vyvážený vztah mezi městy a odpadářskými firmami.

Regulovat ceny lze u nás pouze prostřednictvím zákona o cenách (č. 526/1990 Sb.), a to pouze v určitých případech – když hrozí omezení hospodářské soutěže nebo vyžaduje-li to mimořádná tržní situace, či evropské předpisy. Dalším důvodem je veřejný zájem: je-li nějaké zboží zcela nebo částečně dotováno ze státního (nebo veřejného) rozpočtu, musí být udrženo vyvážené postavení prodávajícího a kupujícího a zavádí se regulace. „Nakládáním s komunálním odpadem v městech a obcích je obvykle dotováno z veřejných rozpočtů a firmy, které ho provádějí, zde mají faktický monopol. Proto je třeba zavést věcné usměrňování ceny při nakládání s komunálním odpadem,“ vysvětlila Ing. Marie Janečková z odboru cenové politiky Ministerstva financí.

JAK USMĚRŇOVAT

Ministerstvo financí vydává pro každý rok cenové rozhodnutí (výměr), kterým stanoví zboží (tj. výrobky, výkony, práce a služby) podléhající cenové regulaci, způsob a podmínky cenové regulace a úředně stanovené ceny. Pro letošní rok to je výměr MF č. 01/2010 (uveřejněn v Cenovém věstníku MF částka 13). Komunálního odpadu se týká položka č. 8, části II a je zde uvedeno, že jde o skupinu 20 Katalogu odpadu, tedy odpad z domácností i odpad podobný komunálnímu (živnostenský). Z logiky věci vyplývá, že regulace se vztahuje také na nebezpečné složky komunálního odpadu.

Do regulované ceny lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady doložitelné z účetnictví, přiměřený zisk, daň podle příslušných právních předpisů (§ 2 odst. 7). Za ekonomicky oprávněné náklady se považují náklady pořízení odpovídajícího množství přímého materiálu, mzdové a ostatní osobní náklady, technologicky nezbytné ostatní přímé a nepřímé náklady a náklady oběhu. Při jejich posuzování se vychází z dlouhodobě obvyklé úrovně těchto nákladů v obdobných ekonomických činnostech. Platí obecně, že ne každý skutečně vynaložený náklad je ekonomicky oprávněným nákladem podle pravidel cenové regulace a ne každá výše nákladu je ekonomicky oprávněná. Uvedené náklady je nezbytné prokazatelně doložit (účetní podklady, fakturace, kalkulace apod.) cenovému kontrolnímu orgánu, který posoudí jejich oprávněnost.

Výměr MF č. 01/2010 vyjmenovává také náklady, které zejména nelze uznat za ekonomicky oprávněné. Patří mezi ně penále, poplatky z prodlení, úroky z prodlení, zaviněná manka, škody na majetku (kromě škod způsobených živelními pohromami). Neoprávněnými náklady jsou také odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, výdaje na reprezentaci, cestovné a odstupné. Dále jsou to zmařené investice, různé platby sankční povahy, odvod do státního rozpočtu při neplnění stanoveného podílu zdravotně postižených, náklady na zpětný leasing nebo náklady na sponzoring.

CO JE TO PŘIMĚŘENÝ ZISK

Při tvorbě věcně usměrňované ceny se za přiměřený považuje zisk spojený s výrobou a prodejem daného zboží odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných ekonomických činnostech, který zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období. „Žádný právní předpis nedefinuje zisk jako vztahovou veličinu, která by byla obecně závazná pro účely kalkulace cen zboží podléhajícího věcnému usměrňování cen,“ říká Ing. Marie Janečková. „Není tedy stanoveno žádné procento zisku např. z nákladů. Určité procentní vyjádření zisku je vždy individuální záležitostí a nutno vycházet z konkrétních podmínek,“ dodává. Pokud je nový majetek vztahující se k nakládání s komunálním odpadem pořizován z úvěru, lze úroky zahrnout do ceny, pokud jsou skutečně vynaloženy v období, na které je kalkulace zpracována, a vztahují se výlučně k pořízenému majetku ve výši, která odpovídá podílu komunálního odpadu z celkového množství odpadu. Za ekonomicky oprávněné náklady však nelze považovat úroky z úvěru, který s ohledem na hospodářskou situaci nebyl nezbytný.

Obecněji řečeno: regulace nastavuje nepřekročitelné limity jak pro náklady, tak pro zisk. Vše, co by přesahovalo dlouhodobou a obvyklou úroveň, je nepřípustné a podléhá sankci v podobě pokuty. Realizovaná cena nemůže překročit cenu vypočtenou podle pravidel věcného usměrňování cen, neboť ta představuje nejvyšší hranici ceny, kterou lze uplatnit vůči kupujícímu (odběrateli). „Věcné usměrňování cen se netýká vztahu občan a dodavatel služby, ani vztahu občan a obec. Jde výhradně o vztah mezi dodavatelem služby (v tomto případě nakládání s odpady) a obcí. Regulace cen má zajistit, aby jejich vztah zůstal vyvážený,“ zdůrazňuje Ing. Marie Janečková.

KALKULACE CEN

Náklady na uložení komunálního odpadu na skládce lze do věcně usměrňované ceny zahrnout pouze do výše odpovídající skutečnému množství komunálního odpadu uloženého na skládky. Toto množství se prokazuje na základě hlášení o produkci a nakládání odpady podle přílohy č. 20 vyhlášky číslo 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Do kalkulace ceny lze zahrnout ekonomicky oprávněné náklady, které byly vynaloženy v daném kalkulačním období, a přiměřený zisk, který se rovněž vztahuje k danému kalkulačnímu období. Pokud se cena v období, na které je kalkulována a sjednávána, dostane do rozporu s pravidly věcného usměrňování cen, je nutné provést její korekci. Do ceny nelze zahrnovat náklady vynaložené na jinou než regulovanou činnost, které jsou zahrnuty v jiných tržbách (za neregulované činnosti).

V praxi se vyskytuje několik problémových okruhů. Patří mezi ně úklid stálého stanoviště sběrných nádob. Náklady na něj nelze považovat za ekonomicky oprávněné a nelze je zahrnout do věcně usměrňované ceny. Podobné je to u služby odemykání, zamykání dveří a zanáška odpadových nádob.

SLEVY A DIVIDENDY

Uplatnění nižší ceny, než odpovídá věcnému usměrňování, obecně není porušením cenových předpisů. Pokud tedy určitý náklad (i když ekonomicky oprávněný) není do ceny zahrnut, není tento postup v rozporu s pravidly regulace cen. Opačný případ, tzn. duplicitní zahrnutí určité položky do kalkulace ceny, by byl kvalifikován jako porušení cenových předpisů se všemi důsledky.

Pokud je cena dohodnuta mezi smluvními partnery (prodávajícím a kupujícím) v nižší úrovni (cena se slevou), než by mohla být (cena kalkulované v souladu s cenovou regulací ), bude tato nižší cena ovlivňovat výsledek hospodaření a také základ daně z příjmů, neboť při zjištění základu daně z příjmů se vychází z výsledku hospodaření, tedy jinými slovy z tržeb po slevách. Cenové předpisy ani pravidla cenové regulace nevylučují možnost vyplácení dividend, není také stanovena výše zisku určená k výplatě dividend.

 

(text byl zpracován na základě prezentace Ing. Marie Janečkové na kongresu Odpady 2010 v Luhačovicích)

 

LEGISLATIVA

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (poslední novela – zákon č. 403/2009 Sb., účinnost od 18. listopadu 2009)

Vyhláška č. 450/2009 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 21. prosince 2009, zrušena vyhláška č. 580/1990 Sb.)

Cenová rozhodnutí Ministerstva financí – výměr MF č. 01/2010, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami

Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů (vymezuje cenové regulační a cenové kontrolní orgány)

 

CENOVÉ ORGÁNY A CENOVÉ KONTROLNÍ ORGÁNY – ZÁKON Č. 265/1991 SB.

Cenovým orgánem pro oblast odpadového hospodářství je Ministerstvo financí.

Obec a kraj může podle zákona číslo 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, nařízením stanovit ceny pouze v rozsahu a za podmínek stanovených v rozhodnutí Ministerstva financí. V oblasti odpadového hospodářství obce ani kraje v současné době nemají žádnou působnost ve stanovení cen.

Cenové kontrolní orgány – Finanční ředitelství, krajský úřad a obecní úřad jsou orgány oprávněné ke kontrole cen podle zákona č. 265/1991 Sb.

 

STRUKTURA KALKULACE CENY U ZBOŽÍ PODLÉHAJÍCÍHO VĚCNÉMU USMĚRŇOVÁNÍ CEN – VYHLÁŠKA Č. 450/2009 SB., PŘÍLOHA Č. 1

Minimální rozsah položek kalkulace cen

1. Přímý materiál

2. Přímé mzdy

3. Ostatní přímé náklady

4. Nepřímé náklady

Z toho: a) Výrobní režie b) Správní režie c) Odpisy, u pronajatého majetku výše nájemného

5. Ostatní náklady

6. Zisk

7. Cena celkem

Věcné usměrňování cen se netýká vztahu občan a dodavatel služby, ani vztahu občan a obec. Jde výhradně o vztah mezi dodavatelem služby a obcí. Regulace cen má zajistit, aby jejich vztah zůstal vyvážený

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *