Vážení čtenáři,

co zkusit dnes opět nějaké neodpadové téma? Je druhého listopadu, venku neutěšeně leje a z pražského magistrátu mi přišel e-mail. Každý den jich chodí několik - informují novináře, jaký má program primátor a radní. V e-mailu stálo: "Náměstkyně primátora hlavního města Prahy Marie Kousalíková...

co zkusit dnes opět nějaké neodpadové téma? Je druhého listopadu, venku neutěšeně leje a z pražského magistrátu mi přišel e-mail. Každý den jich chodí několik – informují novináře, jaký má program primátor a radní. V e-mailu stálo: „Náměstkyně primátora hlavního města Prahy Marie Kousalíková se v úterý 3. listopadu 2009 ve 13:00 hodin ve Velkém radničním klubu Staroměstské radnice setká s představiteli domů dětí a mládeže města Moskvy.“

V tu chvíli ke mně zavanul zatuchlý vzduch starý přes dvacet let. Vidím ty radostné mládežníky, ve svazáckých košilích napjatých přes pivní pupky, vidím povinně rozjásané pionýry, jak se vítají se svými soudruhy. Ach, to je radosti, to je vítání! A zvláště teď, v předvečer Velké říjnové revoluce! Dozvíme se tolik podnětných myšlenek jak vychovávat děti v kolektivu a v duchu marxismu-leninismu! A již sovětští pionýři běží, aby ošátkovali soudružku z národního výboru…

Úplně to se mnou otřáslo. Pražský magistrát to zatím nedementoval, takže je to asi pravda. Přijedou zástupci moskevských domů dětí, a zrovna začátkem listopadu. Opravdu nevím, co si o tom myslet. Je to provokace nějakých temných sil, nějaké spiknutí, které nám má přinést vzpomínky na staré časy? Nebo je to legrace ve styly Borata?

Možná že by bylo úplně nejlepší, kdyby to nebyla ani temná hra, ani legrace. Kdyby prostě mezi mnoha jinými delegacemi, které denně paní radní přijímá, byla taky jedna z Moskvy. Ona by s nimi přátelsky pohovořila a oni by si pak šli prohlížet Prahu. A nikomu by ani na mysl nepřišlo, že v tom datu a návštěvnících se skrývají jisté nepříjemné konotace. To by byl totiž krásný důkaz, že jsme se od těch dob, co ty konotace vzbuzují, definitivně oddělili a už nás netíží. Připadá mi, že po dvaceti letech už by bylo pomalu načase, ale jak vidíte, mně osobně to zatím moc nejde. Zdá se, že ti svazáci s rudými šátky přes masité zátylky byli pro mou mladou dušičku příliš velká síla.

Nu što – Jágr hraje v Rusku, o Karlových Varech radši nemluvit, tak ať přijedou i mládežníci. Vsjo ravnó.

Přeji vám krásný listopad

 

Jarmila Šťastná

šéfredaktorka

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *