Vážení čtenáři,

tak jak se vám daří v závějích sněhu? Mé dnešní téma je poněkud žlučovité. V jednom z geniálních komiksových stripů s Dilbertem (otiskují je pravidelně Hospodářské noviny) říká úředník: "Nahradili jsme plastové kelímky papírovými, ale není jasné, jestli to pomohlo zachránit planetu". A...

tak jak se vám daří v závějích sněhu? Mé dnešní téma je poněkud žlučovité. V jednom z geniálních komiksových stripů s Dilbertem (otiskují je pravidelně Hospodářské noviny) říká úředník: „Nahradili jsme plastové kelímky papírovými, ale není jasné, jestli to pomohlo zachránit planetu“. A jeho šéf mu odpovídá: „Nedělali jsem to proto, abychom jí pomohli. Udělali jsme to proto, abychom vypadali jako ten typ firmy, které záleží na tomhle typu věcí“.

Což je velmi přesné a velmi smutné. Při přípravě časopisu jsem bloumala webovými stránkami nejrůznějších továren a provozů a hledala nějaké pěkné téma. Všechny ty stránky byly prostě impozantní. Každý podnik věnoval na ekologii statisíce a miliony. Každý naprosto striktně dodržoval předpisy, plnil požadavky, nepřekračoval limity, uplatňoval postupy, zohledňoval kritéria, směřoval, dosahoval, zajišťoval, zachovával, chránil, upřednostňoval, předcházel, minimalizoval, omezoval, snižoval a vůbec byl aktivní, případně přikládal váhu. Rovněž se honosil nejrůznějšími glejty o zodpovědnosti, účinnosti, managementu, odbornosti, kvalitě i kvantitě. Zvláštní pozornost weby věnovaly tomu, jak podniky informují, oznamují, vychovávají, školí, podporují a komunikují.

Bylo to krásné čtení ve výročních zprávách, které o skutečnosti neřeklo skoro nic. Pak jsem zavolala jednoho tiskového mluvčího, aby pro nás napsali, jak to tedy dodržují… a tak dále. On mi řekl, že pokud určité odpady mají, tak on o tom nic neví a vůbec mají všechno v pořádku – a v půlce věty zavěsil.

Přesně jako v tom Dilbertovi. Podle výroční zprávy rozhodně vypadají jako ten typ firmy, co se zajímá o tenhle typ věcí, ale není to ve skutečnosti jen takový pozlátkový nátěr na realitě? Pozor, já netvrdím, že neplní limity a neinvestují do životního prostředí. Tento typ sdělení se však stává jedním z běžných marketingových blábolů, o kterých se předpokládá, že je veřejnost chce – a tak se takové sdělení vyrobí. Realitu natřeme na růžovo a kde to odprýskává, dáme trochu kočičího zlata. Ať žije matička Země!

Přeji vám krásný únor.

Jarmila Šťastná
šéfredaktorka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *