Vážení čtenáři,

v časopise najdete velký článek o zelených zakázkách - tedy systému, který nutí úřady při nákupech vybírat si výrobky chránící životní prostředí. Je to hezké, úctyhodné, velmi evropské a vůbec. A co lidi v běžném životě, mohou taky dělat zelené nákupy, při nichž kupujete jen věci, prokazatelně...

v časopise najdete velký článek o zelených zakázkách – tedy systému, který nutí úřady při nákupech vybírat si výrobky chránící životní prostředí. Je to hezké, úctyhodné, velmi evropské a vůbec.

A co lidi v běžném životě, mohou taky dělat zelené nákupy, při nichž kupujete jen věci, prokazatelně nepoškozující životní prostředí? Na to by se mohla udělat pěkná soutěž: postavit lidi do hypermarketu, ať schválně nějaké takové výrobky najdou a koupí. Možná by přitáhli pár plechovek s barvou, co mají značku Ekologicky šetrný výrobek, něco sýrů, mléko a zrní. Možná i něco dalších „zelených“ výrobků, u nichž by ale nebylo úplně jasné, co je na nich vlastně zeleného (kromě záměru marketingu využít zelenou barvu pro zvýšení prodeje, když je teď Matička příroda v kurzu).

Nedávno jsem byla v drogerii. Koupila jsem prášek na praní, aviváž, dezodorant na záchod, pytle na odpadky, ubrousky. Když se nad tím výčtem zamyslíte, nic z toho před sto lety lidi neměli, ani nepotřebovali. Stačila kostka mýdla na všechno. Záchod prostě nevoněl svěžím vánkem moře. Odpadky se spálily nebo skončily v rokli za vesnicí. Bylo jich málo. Teprve s tím, že si dnes z hlediska hmotného žijeme v neuvěřitelném luxusu, vyvolalo potřebu spousty věcí, které jsou ale zcela zbytečné. A lidi si už dávno neuvědomují, že by se bez nich vlastně dalo přežít (a v mnoha místech na Zemi bez nich taky žijí). Jenže to by holt musel být jiný svět, než je ten náš. Podstata problému není v jednotlivých výrobcích, ale tkví v samotném systému, v němž žijeme. Kupovat za těchto okolností ekologické výrobky mi přijde marné. Jako když v hořícím domě zalíváte kytičky v květináči, aby neuschly.

Stejně tak mi připadají směšné a neúčinné veškeré kampaně za šetrné a zelené nakupování. Nicméně o nich budu dál psát, informovat a podporovat. Budu kupovat zelené a bio a kdoví co. Protože vážně nevím, co jiného by se s tím dalo dělat – tedy kromě nějaké katastrofy typu Day After, což bych zase vám, ani sobě nepřála.

Přeji krásný říjen

Jarmila Šťastná,
šéfredaktorka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *