Vážení čtenáři,

vítám vás v roce 2011. Jistě jste odpočatí, plni radostných zážitků a novoročních předsevzetí. Snad nás tento rok nepřekvapí ničím nepříjemným a proběhne aspoň přiměřeně normálně. Na počátku roku si nejdřív trochu zanadávám. Viděla jsem nedávno dokument o tom, jak v Jižní Korei asi 300 kilometrů od...

vítám vás v roce 2011. Jistě jste odpočatí, plni radostných zážitků a novoročních předsevzetí. Snad nás tento rok nepřekvapí ničím nepříjemným a proběhne aspoň přiměřeně normálně.

Na počátku roku si nejdřív trochu zanadávám. Viděla jsem nedávno dokument o tom, jak v Jižní Korei asi 300 kilometrů od Soulu budují na pobřeží zcela nové, moderní, převratné „město 21. století“. Město s kruhovým půdorysem bude mít své nákupní zóny, oblast lehkého průmyslu, odpočinkové oblasti atd. Stavitelé si slibují velké příjmy z turistického průmyslu.

Město staví na místě bývalého zálivu. Deset let trvalo, že vybudovali hráz, která záliv oddělila od moře. Teď budou dalších deset let záliv zaplňovat pískem z okolních šelfových vod. Na navážkách pak postaví město. Vizualizace ukazovala, že to budou v podstatě samé mrakodrapy – těžce vydobyté plochy se přece musí zhodnotit.

V dokumentu se stále opakovalo, jak bude město ekologické, zelené a ještě zelenější. Proboha, v čem? Navážky zlikvidují nejen život v zálivu, ale těžba zničí biotopy v širokém okolí. Mrakodrapy ze skla a oceli jsou energeticky nesmírně náročné a určitě nejsou příkladem pasivních budov. Stavitelé, investoři a jiní zodpovědní se v dokumentu rozplývali, jak budou mít lidé v budovách všechno po ruce a nebudou muset nikam jezdit. No nevím, jestli se to dá považovat za příklad „ekologického“ života.

V zálivu byly rozsáhlé mokřady, na nichž se slétala hejna tažných ptáků k odpočinku na cestě. Přes protesty veřejnosti bažiny zasypali. Vlastně ne – nechali z nich asi tak třetinu. To jsou ty odpočinkové zóny pro lidi, ale zjevně už ne pro ptáky (a vsadím se, že je zastavějí hned, jak se to bude hodit).

Možná se mýlím, ale celý dokument byl jedním velkým dokladem greenwashingu, o němž jsme psali v minulém čísle. Stavitelé města v každé druhé větě deklarovali, jak to bude ekologické, aniž by podali menší důkaz, v čem ekologičnost spočítá, navíc výčet prostých faktů dokazuje pravý opak. Bylo to smutné, ale bohužel typické.

Přesto vám všem přeji úspěšný začátek nového roku a krásný leden.

 

Jarmila Šťastná,
šéfredaktorka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *