Vážení čtenáři,

tenhle časopis dostanete jen den nebo tak nějak před odevzdáním ročního hlášení, letos nově přes ISPOP. Zúčastnila jsem se několika seminářů, které se této záležitosti věnovaly a řeknu vám, že z toho vůbec nejsem moudrá. Ne že by semináře byly špatné, naopak. Vedli je zkušení lektoři se značnými...

tenhle časopis dostanete jen den nebo tak nějak před odevzdáním ročního hlášení, letos nově přes ISPOP. Zúčastnila jsem se několika seminářů, které se této záležitosti věnovaly a řeknu vám, že z toho vůbec nejsem moudrá. Ne že by semináře byly špatné, naopak. Vedli je zkušení lektoři se značnými znalostmi v oboru. Ale čert aby se v tom systému vyznal. Tak nejdřív tady máme centrální ohlašovnu. Ta už není. Pak tady máme první ISPOP. Ten už taky není. Vypnuli ho před Vánoci 2010 a s Novým rokem byl nahrazen novým. Takže teď máme nový, „velký“ ISPOP. Zpočátku roku rozverně nefungoval a sem tam padal. Čím blíže kritickému datu, tím více lidí je naštvaných.

A pak tu máme ještě IRZ. To se buď hlásí přes ISPOP nebo se ISPOP hlásí přes IRZ? Něco je systém, něco je jen pošťák. A co tajemný EPRTR? Co má s tím vším společného? Táhne s IRZ nebo s ISPOPEM? Jaké má informace? A ještě vstupují do hry další subjekty: tajemná CENIA, zřejmě výkonný orgán, a struktura MŽP, která zpovzdálí tahá za nitky. Velkých překvapení se můžeme dočkat od poněkud rozevlátého ČHMÚ, na druhé straně známý hráč VÚV TGM CEHO se drží stranou. A je tu další silný partner ČSÚ, který chce stále více informací. Je to všechno tak tajemné. Komu vyhovět, komu co poslat, když všichni chtějí vyplněné formuláře, a nikdo pořádně neví jak. Hlásit za provozovnu, nebo za IČ? Co když mám v jedné provozovně dvě IČ? Co když mám pod jedním IČ více provozoven, a dvě z toho jsou mobilní, jedna neprodukuje prakticky žádné odpady, druhá produkuje tisíc tun nebezpečných odpadů a tu třetí si pronajala mafie. A další provoz mám v Praze, jeden menší v Horních Kotěhůlkách, a jeden v zemi nikoho poblíž Znojma. Jak potom vykazovat a komu? Poslat to ISPOPU nebo IRZ nebo jinak? Domluví se spolu, vědí o sobě, vědí o mně? Co vůbec vědí? Mám přiznat všechno, nebo jenom něco? A jak hlášení dopravit na správné místo. Bude stačit mail, nebo je třeba vytvořit papír s razítkem? Nejlepší bude, když to pošlu mailem i poštou, elektronicky i písemně, možná pro jistotu vytesám do kamene, zkusím sdělit údaje tichou poštou, vypustím holuby a vyšlu pěšího posla.

Otázky, samé otázky. V tomhle krátkém textu je asi deset otazníků, což velmi přesně ukazuje můj duševní stav po seznámení se systémem povinného ohlašování údajů za rok 2010. Přeji vám všem, kdo se jím musí prokousat, pevné nervy.

A všem krásný únor 2011.

Jarmila Šťastná,

šéfredaktorka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *