Vážení čtenáři,

tématu předcházení vzniku odpadů a jejich znovuvyužití se sice budeme věnovat obsáhleji až v příštím čísle časopisu, něco málo bych však k němu chtěla říci už dnes. Zúčastnila jsem se v poslední době několika konferencí a akcí na toto téma. Je jistě chvályhodné, když se veřejnost dovídá, že by...

tématu předcházení vzniku odpadů a jejich znovuvyužití se sice budeme věnovat obsáhleji až v příštím čísle časopisu, něco málo bych však k němu chtěla říci už dnes.

Zúčastnila jsem se v poslední době několika konferencí a akcí na toto téma. Je jistě chvályhodné, když se veřejnost dovídá, že by neměla tolik plýtvat jídlem (dělat si nákupní seznamy, nenakupovat 20 jogurtů v akci atd.) nebo že je vhodné dávat fén opravit, místo aby se vyhodil a koupil nový (pokud je to vůbec reálné). Proti těmto aktivitám nelze vůbec nic namítat, navíc se zdá, že aktuálně oslovují velký okruh lidí – jinak by ty konference neměly stovky účastníků.


Tyto aktivity jsou prezentovány jako metody pro omezování vzniku odpadů, z hlediska reálného odpadového hospodářství jsou však smutně marginální. Vyhozené potraviny jsou jen zlomkem biologicky rozložitelného podílu komunálního odpadu, který je jen zlomkem celkového množství veškerého odpadu. Použité spotřebiče, které lze po repasi skutečně reálně znovu použít, jsou jen zlomkem z celkového množství elektroodpadu, který je jen zlomkem … atd.

Proč tedy najednou tak obrovský zájem? Za prvé: myslím, že hlasy našich předků z vesnických chalup nám říkají, že si žijeme nad poměry, a nedopadne to dobře. Lidi (aspoň část z nich) se s tím prostě snaží něco dělat. Za druhé: řeči o neplytvání se staly novým marketingovým trikem retailerů (což tedy není úplně fajn). Za třetí: ve vztahu veřejnost-odpady je třeba nové téma. Před dvaceti lety to byly jedovaté spalovny a nezajištěné skládky. Když byl tento problém víceméně vyřešen, nastoupilo před deseti lety téma třídění odpadů. Teď už je území pokryto barevnými kontejnery a každý, kdo třídit chce, může. O čem tedy dál hovořit: o neplýtvání s jídlem a nevyhazování věcí, které ještě jdou použít. Obloukem se tak vracíme někam na začátek, kde každá hospodyňka pro pírko skočila přes plot. Uvidíme, do jaké míry se o tom podaří přesvědčit celou veřejnost.

Přeji vám krásný, i když plačtivý listopad.

 

Jarmila Šťastná
šéfredaktorka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *