Vážení čtenáři,

jak jistě vidíte, každoroční společná příloha s časopisem Moderní obec na téma vodovody a kanalizace se nám letos poněkud rozrostla, a díky tomu je časopis nebývale tlustý. Nicméně doufám, že kromě odpadních vod, kanalizací a kalů v něm najdete dostatek námětů i z běžných "odpadových" oblastí....

jak jistě vidíte, každoroční společná příloha s časopisem Moderní obec na téma vodovody a kanalizace se nám letos poněkud rozrostla, a díky tomu je časopis nebývale tlustý. Nicméně doufám, že kromě odpadních vod, kanalizací a kalů v něm najdete dostatek námětů i z běžných „odpadových“ oblastí. Například úvodní rozhovor s Petrem Špičákem se společnosti SITA, který poukazuje na to, že materiály pro technické zabezpečení skládky často slouží k ukládání nebezpečných odpadů, což může do budoucna způsobovat značné potíže. Pro „spalovače“ zase radostnou zprávu, že byla podepsána smlouva na dodavatele nového zařízení na energetické využití odpadů (tedy spalovny) – takže to vypadá, že se snad opravdu bude stavět. Kapacita energetického využití odpadů rázem stoupne asi tak o pětinu (přibližně).


V časopise však tentokrát máme i trochu okrajová témata: jednak nesmírně zajímavý článek o stěhování vyhořelého jaderného paliva z ústavu v Řeži do Ruska k přepracování. O těchto věcech se obecně moc nemluví, a tady máte možnost si přečíst článek o technických podrobnostech transportu od nejpovolanější osoby – Františka Svitáka, ředitele Nuclear Safety & Technology Centre, s. r. o. Vyplývá z ní, mimo jiné, že Česká republika je v těchto oblastech jednička.

Další článek se jeví ještě méně odpadový (vyhořelé palivo je vlastně odpad, i když nespadá do dikce zákona), a to používání nových materiálů v automobilovém průmyslu. Ačkoliv – tak moc mimo obor to není. Mají-li se autovraky recyklovat až z 80 %, dost záleží na tom, z jakého materiálu jsou vyrobeny. Karoserie ze železného plechu se zrecykluje raz dva. Ale až bude vyrobena ze speciálních ultratvrdých plastů? To bude třeba hledat technologii, hledat postupy a hlavně odběratele a nebude to vůbec jednoduché. Z článku však plyne, že nás tato budoucnost asi nemine. Jestli by se neměli na vrakovištích začít učit rozlišovat polykarbonáty? Uvidíme, jak rychle ta budoucnost přijde.

Přeji vám krásný květen.

 

Jarmila Šťastná
šéfredaktorka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *