V cihelně s nápadem

Schopnost využít nové trendy v klasické výrobě udělaly ze společnosti Zlínské cihelny jednu z nejúspěšnějších společností v oblasti maloformátové výroby. Závod ve Zlíně-Malenovicích je zrekonstruovanou cihelnou, kterou postavila firma Baťa v roce 1938. Dnes má kapacitu 18 milionů plných cihel...

Schopnost využít nové trendy v klasické výrobě udělaly ze společnosti Zlínské cihelny jednu z nejúspěšnějších společností v oblasti maloformátové výroby.

Závod ve Zlíně-Malenovicích je zrekonstruovanou cihelnou, kterou postavila firma Baťa v roce 1938. Dnes má kapacitu 18 milionů plných cihel ročně. „Naše přednost spočívá v nižší energetické náročnosti. Přešli jsme z výpalu závislého na drahém mazutu a plynu na fluidní spalování odpadu z briketárny Vřesová. Pomocí speciálně vyvinutých mobilních palníků jsme energetickou náročnost ještě i snížili. Přechodem na tyto palníky a levné odpadní, přitom velmi výhřevné palivo bylo možné přidávat do původní suroviny ještě i škváru a odpad z výroby celulózy, čímž se nám podařilo potřebu tepla snížit o 30 procent,“ říká jednatel Ing. Zdeněk Vašík.

V cihelně se nyní daří zlikvidovat veškerou produkci odpadní škváry z výtopny TON Holešov, TON Bystřice pod Hostýnem a CTZ Uherské Hradiště. Zatímco donedávna vedlejší produkt ze své výroby byly tyto firmy nuceny ukládat na skládky, cihelny dnes škváru plně využijí ve výrobě. Jde přitom o 6500 tun ročně. Stejného efektu dosahují také využitím kalů z výroby celulózy z Olšanských papíren.

„Přirozeně že z tohoto způsobu výpalu se vytváří i přebytek tepla, které z chladicího pásma pece odebíráme do sušáren,“ přidává k dobru inženýr Vašík. „Díky tomu jsme zcela eliminovali potřebu vytápět sušárny plynem, což je další významná úspora. Spotřebu plynu jsme v důsledku toho snížili o l,4 mil. m3 ročně. Váhu cihel jsme díky vylehčení přídavkem škváry a papírenských kalů snížili o 15 procent, čímž jsme samozřejmě o stejné procento snížili také náklady na dopravu.“

Přímá výroba v cihelně je v podstatě bezodpadová, protože surové, suché i pálené zmetky se automaticky semelou do surovinové směsi a opět jsou z nich vyrobeny cihly. Dokonce i popel z pece přidávají do výrobní směsi, z níž se vyrábějí cihly.

SELEKTIVNÍ TĚŽBA

Na základě těžební studie, kterou vypracoval Báňský inženýring Olomouc, byl proveden rozbor suroviny, která byla ukládána na skládku odpadů. Šlo o směs štěrku a jemnozrnné zeminy, nacházející se ve vstupní surovině mezi svrchními sprašemi a spodními jílovci, který byl pro cihlářskou výrobu nepoužitelný. Vhodným vedením selektivní těžby v letech 2008-2009 vytěžili v Žopech u Holešova celkem 287 tis. tun, které byly vyvezeny na blízkou stavbu nadjezdu dálnice u Hulína. Tento materiál se díky tomu dostal na stavbu ze vzdálenosti pouhých 12 kilometrů a stavební firma tím ušetřila prostředky na drahém kamenivu.

Co se dnes honí hlavou Ing. Zdeňka Vašíka? Fotovoltaika. Po vytěžení surovin zůstala obrovská plocha pozemku, kterou nelze rozumně využít. Proto se už v roce 2009 vrhl do přípravy fotovoltaické elektrárny o kapacitě 500 kWp ve vytěžené části dobývacího prostoru cihelny v Malenovicích. „S obavami jsem sledoval dění týkající se budoucnosti fotovoltaických elektráren. Vždyť veškeré naše dosavadní úsilí by téměř vyšlo nazmar, ale dnes už je elektrárna po kolaudaci. Naše elektrárna nebyla postavena na úrodné půdě a elektřinu, kterou vyrobí, spotřebujeme při vlastní výrobě lícových cihel a dalších našich produktů, “ uzavírá Zdeněk Vašík.

Dávkování cihlářské zeminy a přísad určených pro výrobu.

Ing. Zdeněk Vašík – jednatel firmy.

Z úložiště k cihlářské peci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *