Úspěšnost potírání narkotik prozradí až kanalizace

Zvítězit ve válce proti drogám nelze jen bojem v ulicích nebo důslednou prevencí. Dobře to vědí výzkumníci Kurunthachalam Kannan a Bikram Subedi, kteří v USA s podporou Centra pro prevenci chorob (CDCP) provedli unikátní studii.

Razie policejních komand v drogových laboratořích, které servírují ve večerních zprávách divákům televize národního okruhu, totiž jen pramálo vypovídají o tom, zdali je boj s nelegálními narkotiky skutečně úspěšný.

CDCP, mezi jehož aktivity patří i oblast prevence drogových závislostí a programy streetworkerů, připouští: „Výsledky mediálně populárních akcí – zadržení nečekaně velkých zásilek omamných látek nebo atak policistů na crackovou varnu – jen málo odrážejí aktuální stav ‚promořenosti‘ měst drogami.“ Již delší dobu proto sledoval určitý směr vědeckého výzkumu v Evropě, který se soustředil na koncentraci podezřelých látek v odpadních a čistírenských kalech. Kannan a Subedi pak v Albany ve státě New York poprvé demonstrovali tento hodnotící přístup „kanalizační epidemiologie“ v praxi.

„Monitoring aktivit gangů je pro policisty užitečný nástroj, ale velká část konzumentů drog zůstává skrytá,“ říká Subedi. „Za takové situace se nedá říct, že válku proti drogám vyhráváme, když se vlastně jen zbavujeme pouličních dealerů, kteří jsou záhy nahrazeni.“ V tom se shoduje i se svým kolegou Kannanem, který dodává: „Statistiky kriminalistů, informace o zadržených zásilkách, nebo nové vyhlášky protidrogového zákona prozradí o reálné situaci jen velmi málo. Největší část – samotná spotřeba, konzumace drog – se odehrává jaksi mimo radar.“

Vědci se proto zanořili do kanalizace, aby z odebraných vzorků napříč celým městem zjistili, jak se policistům práce daří. Sloučeniny a metabolické meziprodukty, které doprovázejí výrobu a spotřebu drog, se totiž stejně jako běžná farmaceutika nebo pesticidy dlouhodobě uchovávají v kanalizačním toku ve formě reziduí. Výsledky jejich práce nelze ale považovat za potěšující. Prakticky 93 % všech odebraných vzorků napříč celým městem bylo pozitivních na přítomnost drog.

„Ve zmíněných třiadevadesáti procentech vzorků jsme našli jasné stopy po kokainu, ale výjimkou nebyly ani meziprodukty na bázi opiátů nebo halucinogenních látek,“ říká Subedi. „Děsivé navíc je, že městské čistírny odpadních vod nedokážou v běžném procesu čištění tyto látky efektivně zachytit, a ty pak dále unikají do životního prostředí.“

Mgr. Radomír Dohnal

Samotná spotřeba, konzumace drog se odehrává jaksi mimo dohled represivních orgánů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *