Tuhý odpad nepatří do kanalizace

Ohrožují chod čistíren, ničí některé části zařízení, způsobují zvýšené náklady na provoz a zbytečnou práci navíc.

Obyčejné hygienické vatové tyčinky, kterými si čistíme uši, ale také papírové dětské pleny nebo hygienické ubrousky obsahující buničinu a nerozložitelnou igelitovou složku se namotávají na jemné strojní česle, zastavují jejich chod a musí se ručně čistit. Vlivem usazených tuků zase trpí čerpadla a dmychadla nutná pro provoz čistíren. „Podle zákona o vodách patří do kanalizace pouze to, co je skutečně odpadní vodou, čili biologicky rozložitelný materiál. Bohužel, někteří lidé vůbec nepřemýšlejí nad tím, kam odpad, který hodí do toalety nebo kanálu, doteče a co může způsobit,“ připomíná Jan Jindra, vedoucí oddělení rozvoje VAK JČ.

Nejrůznější předměty, ať už úmyslně či neúmyslně vhozené do veřejné kanalizace zachytávají hrubé česle, tedy kovové mřížoví na přítoku do čistíren odpadních vod. „Už jsme tady měli staré pneumatiky, kousky dřevěného křesla, různé trámy jsou na běžném pořádku. Občas připluje kanalizací zlatý náramek či prstýnek, v dnešní době nejsou výjimkou ani mobilní telefony a jiné předměty, které jistě někdo upustil neúmyslně. Horší je to ale s předměty, které obsahují buničinu či latex,“ vyjmenovává Michal Hudák, technický pracovník VAK JČ v Písku.

Drobné umělohmotné nebo kovové předměty poškozují strojní zařízení čistíren mechanicky, ještě horší je to s tuky z fritéz, rozdrceným odpadem z domácích drtičů nebo vypuštěnými ropnými látkami, jako občas bývá vypuštěný olej z automobilů. I relativně malé množství ropných látek zhoršuje přístup kyslíku a může zcela zlikvidovat bakterie, které v aktivačních nádržích odstraňují biologicky rozložitelné látky. Nádrže se pak musejí ošetřit sorbenty pro likvidaci ekologických škod a znovu naočkovat novými bakteriemi. Nové zapracování čistírny trvá řadu dnů, zvyšuje spotřebu lidské práce, vznikají náklady na likvidaci použitých sorpčních materiálů, nehledě na možnou ekologickou havárii, kterou by mohly způsobit při průniku do řeky bez včasného zásahu našich techniků.

Jednoduchá rada zní – nevhazovat do kanalizace to, co není vyloženě odpadní vodou. Tuhý odpad patří v každém případě na skládku, podobně motorové oleje nebo potravinářské oleje, které je možné ukládat odvézt do sběrných dvorů, ze kterých je navíc odvážejí specializované firmy k dalšímu využití.

Bc. Renáta Kollarczyková

Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a. s.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *