Trend vede k průmyslovým kompostárnám

Členové sekce Kompostárenství při CZ Biom se sešli na nově rekonstruované kompostárně Pitterling, aby diskutovali o budoucnosti svého oboru.

Debaty se zúčastnili:
Ing. Josef Šrefl, CSc., Agrointeg, s. r. o.
Jan Tomek, odbor odpadů MŽP
Ing. Luboš Hora, Ekodendra, s. r. o.
Ing. Květuše Hejátková, Agentura ZERA
Ing. Ladislava Matějů, Státní zdravotní ústav
Ing. Klaus Marijczuk, Fabok, s. r. o.

Šrefl

Tato nová kompostárna představuje provoz řízené, monitorované a dokumentované aerobní biotechnologie. Je schopna „nepotřebný“ biologický odpad přetvořit v kvalitní produkt. Splňuje veškeré aktuální hygienické a legislativní požadavky. Představuje technické řešení na špičkové evropské úrovni, znamená významný krok dopředu. Naznačuje trend, kam by se podle mého názoru měly kompostárny ubírat. Všechno je pod střechou, plochy jsou zpevněné, zařízení umožňuje vyrábět různé substráty atd. Kvalitní produkt – kompost má pak podstatně větší šanci uplatnit se v tržním systému. Jeho reálná hodnota je podstatně vyšší, než si prozatím jsme ochotni připustit.

Hejátková

Jsem zastáncem jednodušších technologií pro kompostování. Tohle je nákladná technologie a musíme počítat i s výdaji na komplexní systém kontroly, který se vyplatí až od určité kapacity, stejně jako technologie spodního provětrávání.

Hora

Když chcete jako jednu ze surovin zpracovávat bioodpady z komunálního odpadu nebo kuchyňské zbytky, je průmyslová technologie daleko vhodnější. Navíc si myslím, že i podle dnešní legislativy jako jediná možná. Tyto druhy bioodpadu zvláště v letním období silně zapáchají a nedovedu si představit pracovat s nimi v nezabezpečeném prostředí.

Hejátková

Jenže kolem osmdesáti procent bioodpadů z obcí a měst je tráva, s jejímž zpracováním není vůbec žádný problém a lze ji zpracovávat zemědělskou technologií se zachováním všech podmínek a pravidel ochrany životního prostředí včetně jistoty kvality pro využití na zemědělskou půdu. Kuchyňských zbytků je proti tomu zanedbatelné množství, což by se v technologii mělo zohlednit především v ekonomice a ochraně životního prostředí (logistika systému sběru a třídění se správnou specifikací koncové technologie).

Marijczuk

Velká zastřešená kompostárna na kapacitu 50-60 tisíc tun je samozřejmě drahá. Jenže když pro stejnou kapacitu postavíte několik malých kompostáren, dostanete se k mnohem vyšším celkovým nákladům. Navíc v malých kompostárnách neuhlídáte kvalitu a i malé kompostárny musí mít monitoring.

Hora

V našem zařízení máme velmi důkladný monitoring všeho, co se dá, a úřady to po nás požadují. Což je absurdní, protože většina kompostáren je otevřená a měřit je vůbec nejde, takže kontrola je nemožná. Bohužel při kontrolách stále platí, že ten, kdo má věci v pořádku, musí prokázat svou nevinu.

Tomek

Je pravda, že většina kompostáren u nás je technicky nedokonalá a má často potíže s odbytem kompostů. Proto myslím, že by bylo třeba do kompostování více zapojit zemědělce. Do budoucna by se mělo uplatnit decentralizované kompostování, které bude založené na projektech úzké spolupráce obcí a zemědělců, přičemž sami zemědělci by měli být provozovateli vlastních kompostárenských zařízení.

Matějů

Půda akutně potřebuje doplňovat humus, k čemuž je kompost ideální. Farmáři ho však teď nechtějí používat, protože z něj mají obavy (a taky je obtížnější používat na pole kompost, než jen rozmetat hnojiva). Kdyby ale měli svůj vlastní kompost, určitě by mu víc věřili.

Hejátková

V Rakousku funguje velmi dobře spolupráce měst a zemědělců. Města vozí do kompostáren na farmách své odpady z údržby zeleně a odebírají si část vyrobeného kompostu. Farmář zná dobře zdroj suroviny, takže nemá obavy potom kompost použít na svých polích.

Šrefl

Takové zemědělské kompostárny pak mohou skutečně být jednodušší, zemědělec je schopen si vstupní surovinu uhlídat a tak i mít důvěru ve výsledný produkt. Na druhou stranu se rozvíjí ve městech a obcích komunitní a domovní kompostování, o jehož systémovém přínosu nejsem přesvědčen. Lidem se rozdávají kompostéry, které ze značné části nebudou schopni využívat a stanou se pak výrobnou metanu, který uniká do ovzduší. Tato forma řešení vypadá ekonomicky příznivěji pouze zdánlivě. Pokud sečteme náklady na celý systém a porovnáme je s náklady na vybudování kompostárny s kvalitní technologií, vyjde kvalitní technologie nesporně ekonomicky výhodněji.

Tomek

Kompostéry skutečně nejsou moc efektivní, ale jejich význam je spíše propagační a osvětový. Učí lidi třídit a nakládat s biologicky rozložitelnou složkou komunálního odpadu.

Matějů

A ještě je tu jedna cesta, kterou mizí spousta kompostovatelných materiálů – a to jsou kompostárny na skládkách, které se prezentují jako komplexní zařízení pro nakládání s odpady. Tím, že provozují „kompostárnu“, získávají nejlevnější rekultivační materiál na skládku.

 

Zpracoval – jhm –

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *