Thalium v životním prostředí

Vysoce toxické thalium patří mezi řídce zastoupené prvky, zato však s poměrně širokým, skoro až kosmopolitním rozšířením. Obvykle na něj můžeme narazit jako na příměs v sulfidických rudách, což je současně hlavním důvodem, proč tento kovový prvek dělá těžkou hlavu hygienikům. V zemské kůře se jedná...

Vysoce toxické thalium patří mezi řídce zastoupené prvky, zato však s poměrně širokým, skoro až kosmopolitním rozšířením. Obvykle na něj můžeme narazit jako na příměs v sulfidických rudách, což je současně hlavním důvodem, proč tento kovový prvek dělá těžkou hlavu hygienikům.

V zemské kůře se jedná o poměrně vzácný prvek, jehož průměrný obsah činí jen asi 0,5-2 ppm (mg/kg), a pokud by skutečně zůstával jen pod zemským povrchem, asi by naší pozornosti ještě nějakou dobu díky svým minimálním koncentracím unikal. Thalium se však dostává na povrch ve formě sloučenin všude tam, kde se těžila či zpracovávala měď, zinek nebo olovo. I když se běžně může vyskytnout i ve vodě v koncentraci okolo 0,01-0,5 mikrogramů na litr, v některých těžařských lokalitách, dnes pak konkrétně v Číně, přesahuje hodnotu 10 miligramů na litr. A v této koncentraci se už jedná o stoprocentně smrtící koktejl.

V důlní pánvi v okolí Kantonu (Čína) se thalium vyskytuje v pyritických rudách v množství kolem 20 mg/kg, což není mnoho. Vzhledem k množství vytěžené rudy – asi tři miliony tun rudné horniny ročně – se zde během jednoho roku dostane do životního prostředí okolo 24 tun vysoce toxického thalia. Z toho přibližně patnáct tun směřuje přímo do vodních toků. V posledních měsících roku 2013 bylo zaznamenáno v povodí Perlové řeky několik desítek případů otravy thaliem.

Thalium se dlouho používalo do jedů na hubení hlodavců.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *