Systémy nakládání s vyřazenými elektrospotřebiči jsou funkční

Jaká je situace ve sběru a svozu vyřazených elektrozařízení? Je spolupráce mezi obcemi a kolektivními systémy dostatečná, nebo by ji šlo zlepšit? Tyto otázky zkoumala studie, kterou v minulém roce zpracoval Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o. p. s.

Studie se zaměřila na obce do dvou tisíc obyvatel, kterých je u nás přes pět a půl tisíce a žije v nich skoro tři miliony obyvatel. Do pěti set obcí byly distribuovány dotazníky, které se ptaly na technické řešení sběru a svozu, finanční nebo administrativní záležitosti. Respondenti však mohli uvažovat také o tom, jak by se mohl současný systém změnit, nebo jak by vypadal v ideálním případě.

Výsledky provedeného dotazníkového šetření ukázaly, že obce nejvíc stojí o sjednocení přístupu kolektivních systémů (smluvní podmínky, odměňování, administrativa), realizaci zpětného odběru pro všechny skupiny elektrozařízení jedním partnerem, případně mimo systém zajišťovaný obcí nebo bez limitu min. počtu elektrospotřebičů k odvozu. Ve výjimečném případě se objevil i požadavek na zpětný odběr EEZ bez mezičlánku obce.


Od kolektivních systémů obce očekávají podporu mobilního svozu, budování a provozování sběrných dvorů/shromažďovacích míst, případné doplnění o stacionární venkovní kontejnery na malé elektrospotřebiče.

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Přes sedmdesát procent zpětného odběru v obcích je podle studie zajišťováno přes mobilní svozy (v naprosté většině převažuje svoz s dalšími odpadovými komoditami). Dvacet procent se realizuje přes vlastní sběrný dvůr v obci a minimálně deset procent přes stálé shromažďovací místo (tj. stabilní místo s celoročním provozem pro zpětný odběr elektrozařízení sloužící často i ke sběru objemných odpadů, stavební suti, vytříděných využitelných složek odpadů apod., nepodléhá povolení od krajského úřadu podle paragrafu 14, odst. 1 zákona o odpadech). Mezi jednotlivými způsoby dochází k určitému překrytí, např. některé obce se sběrným dvorem využívají zároveň mobilní svoz EEZ. Na základě vyplněných dotazníků nebylo možné přesně identifikovat stálá shromažďovací místa, jelikož byla např. interpretována jako venkovní stacionární kontejnery pro malé elektrospotřebiče. Tyto hlavní způsoby zpětného odběru EEZ jsou doplněny o kontejnery shromažďující drobné spotřebiče. U 5 % obcí bylo uvedeno využití venkovního stacionárního kontejneru od KS ASEKOL a ve 2 % od KS ELEKTROWIN. Dále obce uvedly, že využívají z 36 % interiérový kontejner (E-box) od KS ASEKOL a z 6 % interiérový kontejner od KS REMA.

Z dotazníků vyplynulo, že obce se sběrným dvorem (54 obcí) jsou s daným systémem mírně spokojenější než obce bez sběrného dvora, tj. s realizací mobilního svozu. Zároveň si však obce bez sběrného dvora, a tedy se způsobem řešení pomocí mobilního svozu, nepřejí změnu v řešení (pro změnu pouze 10 %). Náročnost na realizaci a administrativní zátěž vnímají obce s mobilním svozem o něco lépe než obce se sběrným dvorem.

Více než polovina obcí obdržela v roce 2011 od KS finanční odměnu (v některých případech byla proplacena dalším institucím, tj. svazku obcí, sboru dobrovolných hasičů, škole) a zhruba 20 % obcí uvedlo, že za odvoz a manipulaci elektrozařízení musely zaplatit. Lze předpokládat, že toto procento bude vyšší, protože obce tuto službu platí jako součást odvozu dalších odpadových komodit. Ve třech případech uvedly obce platbu i za zpracování, což by v případě uzavření smlouvy s kolektivním systémem nemělo být obcím účtováno.

MOBILNÍ SVOZY

U mobilních svozů je důležité vytvoření harmonogramu svozu s ohledem na časové možnosti občanů (frekvence minimálně dvakrát ročně). Sběr by měl probíhat bezpodmínečně pod dozorem, tj. občané smí elektrozařízení přinášet jen během přesně stanovených časů a předávat je přímo proškolené obsluze.

U mobilního svozu EEZ vznikají pro obce náklady za sběr (manipulaci/nakládku) a svoz (ujeté kilometry). Při běžných podmínkách jsou náklady 22-23 Kč na kilometr jízdy (pro vozidla od 3,5 t do 12 t), pro vozidla větší (tzv. multilift – sváží např. WINTEJNERy) je to 36-38 Kč/km. Náklady na obsluhu nakládky vychází ze započtení mzdy obsluhy, režie svozové firmy, další provozní náklady firmy a zisku a pohybují se v hodnotách 60-80 Kč/čtvrthodina. Náklady na obsluhu kontejnerů s použitím hydraulické ruky jsou 80-100 Kč/čtvrthodina. Náklady se liší především podle sběrné/svozové oblasti, množství obsloužených obcí, vzdálenostmi mezi nimi, způsobu a doby manipulace a výtěžnosti.

Má-li obec smlouvu s kolektivním systémem a dodá kompletní elektrozařízení, pak za zpracování elektrozařízení neplatí. V případě značného znečištění či nekompletnosti elektrozařízení je zařízení klasifikováno jako elektroodpad, jehož odstranění je zpoplatněno.

Odměny vyplacené kolektivními systémy ASEKOL a ELEKTROWIN pokrývají podle studie v průměru z 22 % náklady na dopravu a manipulaci při mobilní svozu. Náklady na zpracování zpětně odebraných EEZ jsou kolektivními systémy kryty zcela.

SHROMAŽĎOVACÍ MÍSTA A SBĚRNÉ DVORY

Na stálé shromažďovací/sběrné místo pro EEZ jsou kladeny nižší nároky než na sběrné dvory. Jeho provozování nepodléhá rozhodnutí krajského úřadu k souhlasu k provozování na základě zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., paragraf 14, odst. 1. (zpětně odebraná elektrozařízení nejsou odpady ve smyslu zákona o odpadech). Vedle EEZ může být místo vyhrazeno i pro další komodity (papír, plast sklo, bioodpad, stavební odpad). O provozu shromažďovacího místa/sběrného dvora je nutné pravidelně informovat všemi dostupnými prostředky (obecní zpravodaj, internet, informační letáky).

Investiční a provozní náklady na pořízení sběrných dvorů a shromažďovacích míst závisí na velikosti, vybavenosti a množství nabízených služeb. Investiční zajištění vybudování shromažďovacího místa: orientačně 5000 Kč/m2 zpevněné (vyasfaltované) plochy s oplocením, kontejnery zhruba 50 tis/ks, dále pořízení buňky pro zázemí obsluhy.

Provozní náklady se odvíjí od pronájmu pozemku (pokud není vlastnictvím obce), mzdových prostředků, běžné údržby shromažďovacího místa a jeho zařízení, od nákladů na zdroje (vodné, stočné, elektřina), nákladů na přepravu a odstranění odpadů. Náklady na obsluhu shromažďovacího místa zahrnují vedle mzdových nákladů obsluhy také provozní náklady (energie, režijní náklady) bez investičních nákladů, popř. odpisů. Lze uvažovat ve výši 150-200 Kč/hod.

KONTEJNER STACIONÁRNÍ NEBO PUTUJÍCÍ

Jednotlivé kolektivní systémy nabízí obcím stacionární kontejnery pro využití buď v budovách (obecní úřad, škola), nebo na venkovním stání, nejčastěji v rámci sběrných míst pro využitelné složky (papír, plast, sklo, nápojový karton). Tyto stacionární kontejnery by měly sloužit výhradně pro sběr drobných/malých elektrospotřebičů a baterií. Dodání kontejneru je včetně obsluhy zajištěno kolektivním systémem, pro obec bez finanční spoluúčasti.

Kolektivní systém ELEKTROWIN nabízí tzv. Putující kontejner – Mobilní svoz EEZ uzamykatelným kontejnerem. Může být využit min. pěti obcemi buď pro samostatný svoz EEZ, nebo může být součástí mobilní svozové soustavy pro několik komodit.

 

Informace o studii naleznete na webových stránkách IURMO (www.institut.urmo.cz).

 

DOPORUČENÍ PRO ŘEŠENÍ SBĚRU A SVOZU VYŘAZENÝCH ELEKTROZAŘÍZENÍ

Ke zmapování zkušeností s řešením sběru a svozu vyřazených elektrozařízení posloužily i řízené rozhovory ve vytypovaných sdruženích/svazcích obcí. Na základě toho byla formulována doporučení.

Obce do 1000 obyvatel

mobilní svoz vyřazených elektrozařízení (min. 2x ročně),

alternativně zřízení shromažďovacího místa, s možností celoročního odevzdání velkých i malých elektrospotřebičů,

podle místních podmínek eventuálně přistavení venkovního stacionárního kontejneru.

Obce 1001-2000 obyvatel

sběrný dvůr s celoroční možností zpětného odběru malých i velkých elektrozařízení,

zvážit smluvní využití sběrného místa/shromažďovacího místa pro několik obcí,

zajištění celoročního zpětného odběru drobných elektrospotřebičů v docházkové vzdálenosti – venkovní stacionární kontejnery.

 

OBCE A ZPĚTNÝ ODBĚR

Povinnost zpětného odběru vyřazených elektrozařízení se od srpna 2005 vztahuje na veškerá elektrozařízení, jejichž funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli, a na zařízení k výrobě, přenosu a měření elektrického proudu nebo elektromagnetického pole.

Zpětně odebrané elektrozařízení se stává odpadem až ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění.

Zajištění zpětného odběru je povinností toho, kdo výrobek uvedl na trh. Tyto povinné osoby se obvykle sdružují do kolektivních systémů, které zajišťují společné plnění povinností pro oddělený sběr, zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení a elektroodpadu.

Obce a kolektivní systémy spolupracují na základě § 38 zákona o odpadech. Kolektivní systémy na základě písemné dohody využívá pro zajištění zpětného odběru systém sběru a třídění komunálních odpadů, který je v obci.

Vyřazená elektrozařízení, která pocházející ze zpětného odběru v obci, odebírají kolektivní systémy zdarma.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *