Studie LCA: Recyklace elektroodpadu se vyplatí

Třídění elektroodpadu v ČR roste každým rokem zhruba o třetinu. To je asi nejpádnější důkaz o povědomí lidí o smyslu recyklace. Že se veřejné mínění shoduje se skutečností, dokazuje studie "Stanovení environmentálních efektů činnosti společnosti ASEKOL na vybraných elektrozařízeních metodou LCA." Analýzu vypracovala Ing. Marie Tichá z ekologicky poradenské společnosti MT Konzult za podpory Fondu ASEKOL.

Zhruba 80 % hmotnosti elektrozařízení zpětně odebraných společností ASEKOL tvoří televize a monitory, proto byla analýza zaměřena na tyto dva spotřebiče. Cílem studie bylo popsat objektivním, transparentním a mezinárodně uznávaným postupem environmentální dopady spojené se zpětným odběrem, přepravou a zpracováním televizorů a monitorů, a to do fáze náhrady primární suroviny a zpracovat model, který by sloužil k evidenci environmentálních efektů individuálních zákazníků a partnerů (osoby, firmy, obce) společnosti ASEKOL.

METODIKA STUDIE

V rámci inventarizační analýzy zpětně odebraných televizorů a monitorů byly popsány a přesně vyčísleny všechny pozitivní i negativní vstupy a výstupy do životního prostředí v rámci sběru, přepravy a zpracování elektroodpadu. V průběhu studie byly určeny dopravní vzdálenosti ze všech sběrných míst ke všem zpracovatelským zařízením a vyčísleny vlivy dopravy na životní prostředí. Dále bylo popsáno technologické vybavení jednotlivých zpracovatelských zařízení a pomocí měrných spotřeb kalkulovány celkové nároky na vstupy (elektřina, zemní plyn, voda, chemikálie, náhradní díly, nafta) na zvolenou funkční jednotku, tj. na jeden průměrný televizor a na jeden průměrný monitor. Stejný postup byl zachován i u následného zpracování jednotlivých frakcí, které vznikají při demontáži televizí a monitorů. Zpracování každé jednotlivé komponenty a frakce bylo zdokumentováno až do okamžiku její finální recyklace do nového produktu nebo k jejímu konečnému zneškodnění. Pro každou frakci byly vyčísleny vlivy na životní prostředí (např. ve formě náhrady primárních surovin nebo paliv)

Údaje o zpětně odebraných množstvích (kusy, tuny) televizorů a monitorů v roce 2008 byly získány ze všech sběrných kanálů, tj. sběrných dvorů, prodejen a opraven elektrospotřebičů a mobilních svozů. Informace o spotřebách materiálů a energií u jednotlivých technologických operací pokryly celé technologické portfolio všech 23 zpracovatelů. Zároveň byly stanoveny průměrné svozové vzdálenosti pro každého z 22 zpracovatelů.

PŘÍNOS PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ JE NEPOPIRATELNÝ

Výsledky jednoznačně potvrdily, že činnost kolektivního systému ASEKOL představuje jednoznačný přínos pro životní prostředí. Díky zpětnému odběru jednoho kusu televize (resp. monitoru) například dojde k úspoře elektrické energie ve výši 162,39 kWh (125,04 kWh u monitoru). Stejné množství energie spotřebuje například 60 W žárovka svítící nepřetržitě 4 měsíce (3 měsíce u monitoru) nebo je vytvořena manuální prací silného muže, usilovně pracujícího nepřetržitě půl roku 8 hodin denně.

Díky úspoře energetických surovin se například nemusí vytěžit 2,89 litru ropy (3,05 litru u monitoru) a 4,38 kg uhlí (2,86 kg u monitoru). Stejné množství ropy se například spotřebuje k ujetí 22 km v osobním automobilu s běžnou spotřebou (23 km u monitoru). Stejné množství uhlí se spotřebuje pro jedno přiložení do kotle ústředního vytápění v běžném rodinném domě. Úspora primárních surovin rovněž není zanedbatelná: nevytěží se celkem 9,73 kilogramů primárních surovin (1,39 kg u monitoru), nejvíce písku, vápence a železa. Dojde také k úspoře 745 litrů pitné vody (757 litrů u monitorů), čímž nevznikne stejné množství znečištěných odpadních vod. Stejné množství vody je například spotřebováno při deseti sprchováních. Produkce nebezpečných odpadů se sníží o 145 kilogramů (163 kilogramů u monitorů). Stejné množství nebezpečného odpadu vyprodukuje za rok 36 domácností (41 domácností u monitorů). Snížení produkce skleníkových plynů bylo vyčísleno na 44 kilogramů CO2 ekv. (32,3 kilogramů u monitorů). Stejné množství CO2 vyprodukuje osobní auto již při jedné cestě mezi Prahou a Ostravou. Pro vyprodukování stejného množství CO2 by musel vlak projet trasu mezi Prahou a Ostravou 157krát (115krát u monitoru).

Pokud stejné hodnoty aplikujeme na celkové sebrané množství monitorů a televizí v kolektivním systému ASEKOL za rok 2009, dojdeme k pozoruhodným údajům které jsou uvedeny v tabulce.

Hana Ansorgová
ASEKOL, s. r. o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *