Současný stav využívání vedlejších energetických produktů v ČR

Energetické produkty jsou již dlouhodobě využívány jako druhotná surovina a slouží jako náhrada přírodních materiálů. V poslední době se stávají stále více ceněnou náhradou za primární přírodní zdroje.

Mezi energetické produkty zařazujeme tuhé materiály, které vznikají při spalování pevných paliv a při procesu odsiřování spalin v elektrárnách a teplárnách – popílky, strusky, popely, škváry a produkty z odsíření kouřových plynů. Jejich produkce je nevyhnutelná, protože vznikají v důsledku plnění opatření na ochranu ovzduší.

Zákon o odpadech č. 125/1997 Sb., zařadil tyto produkty mezi odpady, a v době, kdy nabyl účinnosti, jich tak byla většina také odstraňována – obvykle uložením ve formě hydrosměsi na odkaliště. V současnosti je naopak většina VEP využívána jako certifikované výrobky. Pouze ta část, pro kterou producent nemá využití, nebo s ní chce sám nakládat v režimu odpadů, je po právní stránce považována za odpad.

PRODUKCE VEP U NÁS

Takřka všichni producenti energetických produktů (97 % celkové roční produkce v ČR) je sdruženo v Asociaci pro využití energetických produktů (ASVEP) a Teplárenském sdružení ČR (TS ČR).

Celkovou produkci energetických produktů v České republice (na základě poskytnutých informací od sdružení producentů ASVEP a Teplárenského sdružení ČR) lze odhadnout na zhruba 13 milionů tun ročně.

Přesná čísla nejsou k dispozici, zejména z důvodu nejasné legislativy vztahující se na tyto produkty. Část je evidována v režimu odpadů, část v režimu stavebních výrobků, případně chemických látek. V drtivé většině případů se tyto údaje překrývají a podstatná část energetických produktů je evidována dvakrát – jak v evidenci odpadů, tak je i vykazována jako stavební výrobky nebo chemické látky. V některých případech producent vykazuje odpad, nicméně po zpracování v zařízení na využití odpadu u jiného subjektu jsou následně tyto energetické produkty vykázány jako stavební výrobek.

Vývoj trhu energetických produktů bude do značné míry záviset na legislativním prostředí. Hlavním předpokladem je fakt, aby přestaly být energetické produkty vnímány jako odpad, ale aby byly vnímány jako zavedená chemická látka a druhotná surovina. Tím by byla odstraněna hlavní bariéra bránící rozvoji trhu.

Vývoj produkce vedlejších energetických produktů je těžké předvídat, protože je ovlivněn mnoha faktory. Na jedné straně může mít zdokonalování technologií na ochranu ovzduší v elektrárnách (snižování emisí tuhých látek a plynných škodlivin) za následek rostoucí množství produkce těchto produktů. Snižování podílu uhlí pro výrobu energie nebo tepla a větší využívání alternativních zdrojů může zase jejich celkovou produkci snížit (což ovšem není ve shodě se současnou intenzifikací spalovací základny v Německu).

Nejvýznamnějším faktorem značně limitujícím využití energetických produktů v České republice je často si odporující legislativa: právně nejednoznačný stav – odpad versus výrobek, různé metody hodnocení vlivu na lidské zdraví a životní prostředí vyplývající buď z legislativy vztahující se na odpady, nebo z legislativy vztahující se na výrobky, případně chemické látky, atd.

CÍLE PRO VEP

Hlavním cílem a strategií v oblasti energetických produktů je zvýšení míry jejich využívání především v oblasti stavebního průmyslu (budování dopravní infrastruktury, využití v betonu, cementu, atd.). Prioritou je jejich náhrada za primární přírodní nerostné suroviny (kámen, vápenec, slinek), jejich využití s ohledem na ochranu životního prostředí (snižování emisí skleníkových plynů) a využití ekonomických přínosů (v konečném důsledku zlevnění nákladů ve stavebním průmyslu).

Podmínkou je alespoň částečné odstranění bariér, mezi něž patří např. nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou v zimním a letním období. Tento problém lze řešit budováním kapacit pro dočasné skladování v zásobních silech. Žádoucí je také využívání VEP v oblastech s vyšší přidanou hodnotou, tj. pro speciální aplikace – geopolymery, sklokeramiku, syntézu zeolitů atd., včetně výzkumu potenciálního využití stopových prvků, případně minerálů.

Významnou příležitostí pro rozvoj trhu je využití registrace podle nařízení REACH, která prokazuje, že energetické produkty nepředstavují za podmínek definovaných v registrační dokumentaci žádné nebezpečí pro lidské zdraví a životní prostředí.

Ing. Roman Snop

Ing. Pavel Donát

Ing. Pavel Sokol

ČEZ Energetické produkty, s. r. o., Hostivice

Zpracováno na základě přednášky na I. mezinárodní konferenci „Popílky ve stavebnictví“, kterou v květnu 2013 uspořádala asociace ASVEP.

PRÁVNÍ PŘEDPISY ČR PRO STAVEBNÍ VÝROBKY

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky

– § 12, odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb.: vláda nařízeními stanoví výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých musí být posouzena shoda (stanovené výrobky) a nařízeními stanoví technické požadavky, které musí tyto výrobky splňovat.

Technické požadavky na stavební výrobky jsou specifikovány v:

– Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky;

– Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE;

– Nařízení vlády č. 163/2002 Sb.: posu-zování shody stavebních výrobků, pro které neexistují nebo dosud nejsou platné harmonizované technické specifikace;

– pokud jsou pro výrobek stanoveny určené normy, konkretizující základní požadavky na výrobek z hlediska jeho použití, provádí se posouzení shody s požadavky určených norem;

– pokud určené normy neexistují, vydává autorizovaná osoba stavební tech. osvědčení (STO) a provádí posouzení shody s požadavky stanovenými v STO.

ČASTÉ DOTAZY K CERTIFIKOVANÝM VEP

Mohou se objevit údaje o výrobě certifikovaných VEP v evidenci odpadů?

Ne, certifikované VEP nespadají pod působnost zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Kdo je orgánem dozoru pro certifikované VEP?

Orgánem dozoru je Česká obchodní inspekce (ČOI), nebo v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy Český báňský úřad. ČOI může provádět rozbory nebo zajistit provedení rozborů k ověření toho, zda výrobky plní požadavky vyplývající ze zákona č. 22/1997 Sb.

Je možné certifikované VEP použít i jinak, než je určené použití výrobku specifikované?

Ne, pro jiné způsoby použití výrobku nebylo provedeno posouzení shody.

Jaká je platnost stavebního technického osvědčení (STO) a certifikátu stanoveného výrobku (VEP)?

Platnost STO je § 3, odst. 3 NV č. 163/2002 Sb., omezena na dobu 5 let. Pokud nedojde ke změně podstatných skutečností, za kterých bylo STO vydáno, může AO platnost prodloužit. Platnost certifikátu je podmíněna platností STO a prováděním pravidelného ročního dohledu AO nad řádným fungováním systému řízení výroby.

Co poskytne výrobce certifikovaného VEP jeho odběrateli?

– ES prohlášení o shodě (NV č. 190/2002 Sb.) nebo prohlášení o shodě (NV č. 163/2002 Sb.)

– registrační číslo (REACH)

– případně bezpečnostní list (REACH)

Zdroj: Ing. Renata Zárubová, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, a. s.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *