Sotva načaté potraviny – analýza odpadu potvrzuje plýtvání

Podle mezinárodních studií se vyhazuje zhruba třetina veškerých vyrobených potravin, což za rok představuje kolem 1,3 miliardy tun. A jak je to u nás?

V rámci projektu FUWA (viz box) proběhla na skládce Henčov nedaleko Jihlavy třídicí analýza svážených komunálních odpadů, která směřovala ke zjištění podílu biogenních a potravinových odpadů ve směsném odpadu domácností v regionu. Rozdělení potravinových odpadů na ty, jejichž vzniku předejít lze, a ty, jejichž vzniku předejít nelze, posloužilo jako podklad vypracování konceptů k nakládání s bioodpady v regionu.

Práci vedla v rámci mezinárodního projektu Dipl.-Ing. Felicitas Schneider z vídeňské univerzity BOKU (Institut für Abfallwirtschaft).

ŠEST SVOZOVÝCH VOZŮ

Analyzováno bylo celkem 3700 kg směsného odpadu, což odpovídá šesti svozovým vozům (tři z Jihlavy, tři z okolí města). „Ve vzorcích získaných ze směsného odpadu jsme analyzovali celkem třináct frakcí (papír, sklo, textil),“ vysvětlila Felicitas Schneider na konferenci FUWA, která proběhla v červnu v Jihlavě. „Hlavně jsme se však zaměřili na odpady biogenní. Zkoumali jsme, zda musel ten odpad skončit v popelnici, nebo ne.“

Biogenní odpady zahrnovaly několik frakcí: odpady z přípravy jídel, vyhozené zbytky uvařeného jídla, potraviny v originálním balení, potraviny v načatém balení (částečně spotřebované) a v neposlední řadě odpad nepotravinového charakteru, kam spadá v podstatě zelený bioodpad (ze zahrádek apod.). Felicitas Schneider vysvětluje: „Zbytky připraveného jídla, potraviny v originálním balení nebo načaté jsme označili jako odpad vyhnutelný. Jeho vzniku lze předejít – lidé často koupí příliš mnoho jídla a pak ho vyhodí, aniž by ho zkonzumovali. Našli jsme třeba krůtí maso v originálním balení, skoro plné sáčky bonbonů, opečený špekáček nebo rohlík se sýrem, hodně bylo napůl vypitých nápojů v PET lahvích nebo nesnědených rohlíků. Mezi nevyhnutelný odpad jsme zařadili například zbytky z vaření (slupky od brambor, vajíčka), ačkoliv i tyto odpady mohou jít do bioplynové stanice a šlo by je využít.“

Z výsledků třídicí analýzy vyplynulo, že v regionu Vysočiny představuje biologický odpad kolem 31 % směsného odpadu (viz graf 1). Z tohoto množství je většina potravinových odpadů (viz graf 2). Množství potravinového odpadu, jehož vznik je vyhnutelný, dosahuje v přepočtu zhruba dvanácti procent celkového zbytkového odpadu. Jde o údaj značně vysoký, ale srovnatelný s Rakouskem. Podle rakouských studií, kterých bylo zpracováno mnohem více než u nás, se na venkově vyhazuje méně potravin: ve městě zhruba 15 %, v obci jen kolem 8 %. Důvodem nejspíš je, že na venkově mají lidé více možností tyto potraviny využít. Jistý rozdíl mezi městem a vesnicí zaznamenali i na Vysočině, nebyl však podrobněji analyzován.

JAK OVLIVNIT LIDI

„Mnoho domácností si vůbec neuvědomuje, kolik odpadů vyprodukuje,“ říká Felicitas Schneider. „Vyhazování potravin se děje často nevědomky, jsou to návyky, nad kterými nepřemýšlíme. Změna návyku je pomalá a obtížná. Proto musíme nejdřív zvýšit povědomí o samotném množství odpadu i jeho dopadu na peněženku každého občana,“ uvažuje.

Pro lepší povědomí, kolik potravin rodina spotřebuje nebo vyhodí, navrhuje chodit do obchodu jen s podrobným nákupním seznamem nebo si vést deníček s přehledem, co jsme koupili, co vyhodili a proč. Veřejnost by také podle ní měla dostat více informací o skladování ovoce nebo možnostech jeho konzervace.

„Nemá smysl lidem jen vyhrožovat, že něco dělají špatně. Opatření musí být co nejjednodušší, aby je to nezatěžovalo,“ vysvětluje Felicitas Schneider. Důležitou funkci má spolupráce v celém řetězci – spolupracovat by měli prvovýrobci, dopravci, velcí obchodníci, státní správa, odpadářské firmy či nezávislé organizace.

FUTURE OF WASTE – FUWA

Tříletý přeshraniční česko-rakouský projekt (podpořen z OP Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika 2007-2013), který řešil postupy, jak zkvalitnit způsoby nakládání s odpady, podporuje výměnu přeshraničních zkušeností a umožňuje vypracování konceptů a hledání nových řešení na všech stupních hierarchizace odpadu, zejména pro struktury osídlení v malých obcích v příhraničních regionech. Nositelem projektu je Energetická agentura Vysočiny a dalšími partnery jsou Mikroregion Telčsko a dva partneři z Rakouska (vídeňská univerzita BOKU – Institut pro odpadové hospodářství a Österreichisches Ökologie-Institut).

Více o projektu a jeho výsledcích na http://futureofwaste.eu/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *