Skupina 04 – Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu

Výrobou kožených výrobků vznikají ročně tisíce tun odpadů. Zbytky kůží jsou přitom zdrojem vysoce hodnotné bílkoviny (kolagen), obsahují však také značné množství chrómu, který se používá k jejich činění.

Podle údajů FAO se ve světě ročně vyrobí zhruba 4500 milionů páru obuvi. Tři čtvrtiny z tohoto množství připadají na rozvojové státy, které jsou mnohem lidnatější, než státy průmyslově vyspělé. Tři země s největším počtem obyvatel – Čína, Indie a Indonésie – vyrobí více než polovinu celosvětové produkce obuvi. Většina odpadů z těchto výrob končí na skládkách, ačkoliv v případě kolagenu jde o plýtvání surovin, a v případě chrómu hrozí značné zatížení životního prostředí.

Zpracování odpadů z kožedělného průmyslu se u nás věnuje dlouhodobě Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Jak uvádějí Jan Dolinay a Vladimír Vašek z UTB, hlavním způsobem zpracování přírodních usní v koželužském průmyslu zůstává činění pomocí solí chrómu. Je tomu tak, přestože jedna z jeho forem, šestimocný chrom, je vysoce toxická a je prokázáno, že má karcinogenní účinky. Přes pokusy nahradit chrom jinými činidly se totiž zatím nepodařilo najít náhradu, která by dávala porovnatelné výsledky jak z hlediska kvality výsledného produktu, tak i nákladů. Z tohoto důvodu se jeví i do budoucna nahrazení chrómu v koželužské technologii jako nepravděpodobné. Problémem je, že v koželužské technologii vzniká značné procento odpadů. Přibližně jen 20 % surové kožní hmoty se transformuje na finální produkt (useň). Zbytek tvoří odpady v různé formě. Část těchto odpadů obsahující chrom pak představuje velkou zátěž pro životní prostředí a ve svém důsledku vzhledem k nákladům na jejich likvidaci ovlivňuje celkovou efektivitu výroby.

Jelikož nahrazení chrómu v budoucnosti není pravděpodobné, musí se efektivní likvidace koželužského odpadu zaměřit na dva velmi odlišné úkoly: na jedné straně získání vysoce jakostních produktů s prakticky nulovým obsahem chrómu, na straně druhé získání chromitého kalu, který je možno dále využít.

Pod vedením prof. Ing. Karla Kolomazníka, Dr.Sc., byla na UTB vypracována v roce 2004 unikátní technologie pro recyklaci chromitého odpadu produkovaného v koželužském průmyslu, která získala celosvětový ohlas. Byla založena na využití enzymatické hydrolýzy, kde se daří získávat enzymatický hydrolyzát téměř bez obsahu chrómu. Ten se dále zachycuje a je schopný buď přímé recyklace na chromitou činicí břečku, zpracování na chromitou rudu pro metalurgii nebo k barvení keramických výrobků.

V současnosti tedy není paradoxně problémem technologické řešení likvidace odpadů z kožedělného průmyslu, ale především ekonomické aspekty tohoto procesu. Širší uplatnění kolagenních hydrolysátů v průmyslové praxi je za současného stavu spíše problémem ekonomickým než technickým. Bez využití moderních technologických postupů končí většina koželužských odpadů na skládkách.

– jhm –

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *