Situaci vyřeší až nový zákon o odpadech

Rozhodnutí Ústavního soudu ve věci návrhu na zrušení kontroverzní vyhlášky č. 352/2005 Sb. přichází po téměř tříletém projednávání. Jakékoliv rozhodnutí již má spíše symbolický význam pro posuzování kroků Ministerstva životního prostředí, než vliv na řešení aktuálních problémů.

Ústavní soud rozhodl většinou pléna, že vyhlášku není nutné zrušit, protože není v rozporu s ústavním pořádkem ČR (Nález PI ÚS 28/06). Několik ústavních soudců však v písemném stanovisku upozornilo, že soud nevypořádal námitky navrhovatelů a na některé z nich ani nereagoval. Ze strany ministerstva je apriori předpokládána nedohoda výrobců, a proto je jim vyhláškou nařízeno nad rámec zákona, aby vytvořili pouze jeden kolektivní systém. Zastánci odlišného názoru se také shodují v přesvědčení, že napadená vyhláška vybočuje ze zmocnění daného zákonem o odpadech, k jehož provedení měla sloužit, a tato skutečnost je v rozporu s principem určitosti práva, který je jedním ze základních principů právního státu.

Bez ohledu na diskutabilní závěr Ústavního soudu (vzhledem k nejednotným názorům ústavních soudců) bude současná situace řešena v novém zákoně o odpadech. Ten je připraven pro meziresortní připomínkové řízení a připouští souběžné působení více kolektivních systémů.

DVA DISKUTABILNÍ BODY

V této souvislosti je poněkud s podivem, že Ministerstvo životního prostředí toto rozhodnutí Ústavního soudu uvítalo. Rozhodnutí opačné mu totiž mohlo umožnit definitivně se rozloučit s řadou podivných a dosud soudně napadených rozhodnutí bývalého vedení odboru odpadů z konce roku 2005.

Pro období do přijetí novely se tedy nic nemění, neboť všichni účastníci dosud ctili (a písemně uznávali) platnost vyhlášky. Z tohoto pohledu se tedy nemění ani náš pohled na dva nejčastěji diskutované body (viz rámeček)

Je poměrně dobře známým faktem, že ne všichni správci financí ctí jím svěřenou povinnost společného financování a financují pouze své vlastní činnosti. Činnosti té druhé poloviny kolektivních systémů (OFO-recycling, REMA Systém a RETELA), které reprezentují většinu výrobců v ČR, pak musí být financovány v rámci využití výše zmíněného bodu 2, přičemž zejména v tomto bodu je výklad vyhlášky ze strany MŽP nejednoznačný.

Určení správců financí v roce 2005 provázela tak závažná pochybení, že legitimita některých je zpochybňována dodnes. V některých skupinách nebyli správci financí určeni dle největšího podílu na trhu, což je v rozporu s §5, odst. 9 Vyhlášky. Správní žaloby a stížnosti podané v této souvislosti však nejsou stále dořešeny. Rozhodnutí správních řízení nebyla doručena všem dotčeným účastníkům, a tedy nenabyla de iure právní moci. Tuto otázku stále řeší další správní žaloby či kasační stížnosti.

Nebylo by však správné vidět či hledat pouze negativa. Snad největším pozitivem je fakt, že naše republika (asi jako jedna z mála nových států EU) splnila v roce 2008 kritérium sběru 4 kg elektroodpadů na osobu. Zásluhu na tom mají všechny kolektivní systémy.

Jestli ten či onen systém zajistil sběr většího či menšího množství, pak to souvisí s tím, kolik uvedl na trh a zda sebral tolik, kolik činí jeho podíl na trhu.

Zejména důležité pak bude stanovit taková pravidla, aby ten, který sebere více za někoho jiného, obdržel také finanční kompenzaci. Tak to je naprosto běžné v řadě států EU, kde spolu soutěží více kolektivních systémů v jedné skupině, aniž by se tam sběr jakkoli hroutil, jak u nás ve svých dramatických vizích uvádějí zastánci monopolů.

V ČR tento princip transparentního vyrovnávání již více než dva roky úspěšně ověřují tři kolektivní systémy – OFO-recycling, REMA Systém a RETELA, a to zapojením do pilotního projektu zúčtovacího centra ve spolupráci s Českomoravskou komoditní burzou.

Uvedené tři systémy mohou být, domníváme se, také příkladem pro ostatní, když dokázaly (v rámci výše zmíněné vyhlášky) uzavřít hromadné smlouvy týkající se správy financí. Ačkoliv tyto hromadné smlouvy MŽP akceptuje, Asekol, Ekolamp a Elektrowin se jejich uzavírání dodnes brání. Přitom je nereálné předpokládat, že by v období do přijetí novely zákona stovky výrobců uzavíraly stovky (a v celkovém součtu spíše tisíce) individuálních smluv s dosavadními správci financí s výše zmíněnou zpochybněnou legitimitou.

Ing. Jaroslav Vladík

RETELA, s. r. o.

Dva nejčastěji diskutované body vyhlášky

V §13, odst. 1 definovaný „jediný kolektivní systém zajišťující SPOLEČNÉ plnění financování nakládání s historickými elektrozařízeními (HEEZ)“, pro nějž se vžil název „správce financí“.

V §5, odst. 10 stanovená možnost „zajišťovat plnění povinností výrobců …. bez ohledu na to, zda pocházejí z domácnosti či nikoli, a bez ohledu na datum, kdy byla EEZ uvedena na trh“ (tzv. „nerozlišování HEEZ a NEEZ“)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *