Sběr a zpracování dat v odpadovém hospodářství není efektivní

Informace jsou nezbytnou podmínkou existence organizovaného života. Naše současná lidská společnost je zdaleka nejsložitěji organizována v poznané historii života na zemi a její komplikovanost se dále zvyšuje. To klade stále vyšší nároky na kvalitu a dostupnost informací.

Čím má společnost složitější organizaci, tím sice dosahuje vyšší produktivity, ale je zároveň křehčí a náchylnější k rozpadu. Mnoho příkladů vidíme v minulosti, ale bohužel i na současných problémech „západního světa“, včetně Evropské unie. Jednou ze zásadních příčin problémů je právě způsob jejich řízení, přenos informací a míra centralizace.

To vše platí samozřejmě i pro oblast odpadového hospodářství, ve které právě nastává velká centralizace. Míra množství informací o odpadech, způsob jejich sběru, zpracování a úroveň řízení se stále zvyšuje a stává složitější. Dokumentuje to neuvěřitelný násobný nárůst počtu stran legislativních předpisů souvisejících s odpady za posledních dvacet let. Na přenos jejich tištěné podoby dříve stačila menší aktovka, dnes na to potřebujete velký batoh (ještě že existují počítače).

MŮŽE ZA TO MÍSTNÍ TVOŘIVOST

Orientovat se v této záplavě informací je stále složitější a občan, podnikatel nebo firmy potřebují stále častěji specializované poradce. Za tento stav nemůže ale zdaleka jen EU, ale i naše místní „tvořivost“. Místo přiměřeného a efektivního výkonu státní správy v ČR máme degenerovaný systém, který je na všech úrovních kontrolován politickými stranami, jejichž primárním cílem není spokojenost obyvatel, ale zisk na ně napojených lobbistických skupin.

Příkladem budiž zaměstnanci řešící přenesenou působnost státní správy na obcích s rozšířenou působností (ORP) a krajských úřadech (KÚ), kteří jsou však řízeni volenou samosprávou. Nebo úroveň odborných útvarů na ministerstvech, jejichž vedení a rozhodování se mění podle aktuálního politického rozložení sil. Tomuto stavu napomohlo zrušení okresních úřadů (OkÚ) v rámci reformy státní správy již před zhruba deseti lety.

PROTICHŮDNÉ PROCESY

Jak toto všechno souvisí s daty o odpadech? Mezi pozitivní důsledky decentralizace, které reforma přinesla, patří zejména lepší dostupnost úřadů, efektivita komunikace apod. V případě informací o odpadech jsou však rušeny opačným procesem centralizace sběru a zpracování dat. Tato centralizace započala v roce 2005, kdy Ministerstvo životního prostředí (MŽP) respektive CENIA zřídilo tzv. Centrální ohlašovnu (CO) pro ohlašování dat do Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Nepříliš dobré zkušenosti s provozem centrální ohlašovny vedly v roce 2010 k její náhradě Integrovaným systémem plnění ohlašovacích povinností (ISPOP), do kterého se postupně soustředí veškeré ohlašování dat z oblasti životního prostředí.

V roce 2012 má nastat první ohlašovací období, ve kterém ohlásí 100 % ohlašovatelů z oblasti odpadů. Praktické zkušenosti s náběhem ohlašování do ISPOP v letech 2010 a 2011, kdy hlásilo nejdříve 5 % a poté 20 % ohlašovatelů, však vedou k zásadním otázkám po smyslu a efektivitě této centralizace.

O negativních zkušenostech s ohlašováním do ISPOP bylo již podnikateli, firmami i úředníky ORP a KÚ napsáno mnoho: nepřipravený software i hardware (padání a nedostupnost systému), použití pro tento účel nevhodných formulářů PDF, nedostatečná kvalita i kapacita uživatelské podpory pro uživatele apod.

PROBLEMATICKÁ MÍSTA CENTRALIZACE

Datový standard o odpadech (DS) existoval již více než 10 let před ISPOP, data se ohlašovala na jednotlivá ORP, tam se zpracovávala (částečně z papírových hlášení, protože použití datového standardu bylo dobrovolné) a dále se centralizovala na KÚ a MŽP, resp. CENIA. Ohlašování se každým rokem zjednodušovalo a zkvalitňovalo postupnou evolucí. Nejasnosti ohlašovatele byly řešeny komunikací s úřady územně blízkými, znalými místních poměrů.

S ISPOP přichází revoluce. Centralizuje se místo ohlašování a souběžně se zavádí povinnost použití datového standardu. ISPOP je tedy de facto nově zřízený článek v procesu ohlašování. Je to pošťák, který přijímá hlášení, ověřuje jejich obálku a dále je distribuuje příslušným úřadům k verifikaci a dalšímu zpracování. Je tedy duplicitním místem k elektronickým podatelnám příslušných úřadů, případně k jejich datovým schránkám.

Výpadky nebo chyby systému ohrožují proces ohlašování na území celé ČR a ovlivňují kvalitu dat o odpadech. Z hlediska nákladů se jedná o utracených řádově několik stovek milionů korun. Obdobné peníze budou i v budoucnu utraceny za tyto a navazující centrální systémy (např. plánovaný systém SIRIUS).

Náš stát dokonce disponuje i zcela samostatným duplicitním zjišťováním dat o odpadech (dotazník Odp 5-01) prostřednictvím Českého statistického úřadu (ČSÚ), o němž toho bylo již napsáno také dost. Moc rád bych si někde přečetl analýzu o přínosech vynaložených nákladů.

Možná někoho napadne, proč zástupce firmy, která se živí prostřednictvím software a poradenství k ohlašovacím povinnostem v životním prostředí, píše o potřebě zjednodušovat systém, když by mu jeho složitost mohla vyhovovat? Protože udržet v chodu stále komplikovanější a dražší systém je stále náročnější. Jeho křehkost se zvyšuje a obáváme se, že se již brzy může sesypat vlastní vahou.

Existují efektivnější a životaschopnějších alternativy sběru a využití dat v odpadovém hospodářství? Alespoň ve zkratce: elektronizace je správná cesta, ale centralizace má smysl pouze z hlediska definitivního uložení dat, jejich využití a zveřejňování. Myslím si však, že centralizovat jejich sběr a zpracování tímto způsobem není efektivní, neboť se ztrácí původní cíle celého systému. A to jednoduše a efektivně sloužit potřebám uživatelů.

Ing. David Mareček

Inisoft, s. r. o.

Centralizace má smysl pouze z hlediska definitivního uložení dat, jejich využití a zveřejňování.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *