Sanační práce na starých zátěžích vystačí ještě na hodně let

Průzkumné a sanační práce na starých zátěžích i jiných lokalitách, to je hlavní téma a pracovní náplň c ze společnosti AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o. Pátrání po zdrojích znečištění podzemních vod přirovnává k práci archeologů.

Jaká je nyní situace na „sanačním trhu“?

Trh funguje tak, jako každý jiný. Významnou část pokrývají veřejné zakázky na odstraňování starých zátěží vzniklých před privatizací a financované Ministerstvem financí. Na trhu velmi dobře přežívají ty firmy, které mají dlouhodobé zakázky, ostatní společnosti se pak podílejí na subdodávkách nebo hledají náhradní činnost, jako jsou zahraniční projekty nebo úprava vod a podobně. Toky zakázek a financí z privátního sektoru, z fondů EU a jiných zdrojů přece jen v současné chvíli představují menší část.

V poslední době se objevuje nový trend u představební přípravy pozemků. Jak rostou ceny nemovitostí, kupují nyní investoři brownfieldy, o které donedávna neměli zájem. U takových pozemků kalkulují i s cenou za jejich vyčištění, včetně následného vyloučení rizika dalšího výskytu kontaminace v průběhu stavby. Od sanačních firem proto požadují převzetí dlouhodobé garance. To znamená, že kdyby se třeba v příštích deseti letech objevilo něco z hlediska sanací (i to, co průzkum nezaznamená), musí to daná sanační firma na své náklady odstranit.

Tento postup jsme již vyzkoušeli na řadě staveb například v Praze. Při intenzitě, jakou se nyní využívá každá myslitelná plocha, jsou pro nás tyto projekty velmi zajímavé. Rozjíždějí se rovněž mezinárodní projekty, aktuálně se pokoušíme vyvíjet aktivity v Kosovu nebo například v rafineriích v Rumunsku.

Staré zátěže z dob před privatizací se odstraňují už skoro dvacet let. Objevují se ještě nové?

Existují lokality, na které ještě nebylo sáhnuto. Byly třeba jen prozkoumány, stát je garantoval a sanace teprve mají proběhnout. V Ostravě byla například ukončena sanace Koksovny Karolína a probíhá sanace lagun Ostrama, ale obrovské zátěže mají Vítkovice nebo ArcelorMittal. Také nejsou ještě zcela dokončeny sanace v Synthesii, Unipetrolu, Paramu a mnoho dalších. Hodně se však již udělalo, kompletně je například sanována Spolchemie i nejzávažnější znečištění ve Spolaně. Většina ekologických zátěží je tedy známa, ale stále se objevují ještě další kostlivci ve skříni. Mimo staré ekologické zátěže definované při privatizaci podniků existuje řada jiných kontaminovaných a rizikových míst, které evidují a řeší podle priorit MŽP, krajské úřady i obce. Velmi dobrý projekt NIKM (národní inventarizace kontaminovaných míst) dává veřejnosti možnost se informovat o ekologických zátěžích a také vnášet do registru nové poznatky. Je přístupný např. na http://kontaminace.cenia.cz.

Znečištění pod chemickými továrnami se tam hromadilo desítky let. Jde tyto škody vůbec napravit? A co by se stalo, kdyby se neudělalo prostě nic?

V podstatě každá chemička u nás má pod sebou kontaminační mrak z dob, kdy životní prostředí nikoho nezajímalo. Pro nás je to práce na hodně let. Začíná se průzkumem a auditem, v druhé fázi se dělá analýza rizik. Snažíme se vystihnout míru rizika a ohrožení obyvatelstva, přírody, zdrojů pitné vody, ovzduší, objektů atd. To je nejdůležitější krok, kdy vzniká koncept celého nápravného zásahu. Nejdůležitější je eliminovat zdroje znečištění. Buď přímo tím, že se problémový objekt odstraní, nebo se znečištění izoluje bariérami od okolí a snižuje se jeho negativní vliv přímo na místě. Pokud se vám toto podaří, můžete se začít zabývat čištěním podzemních vod, o které jde především.

Pokud by se stará zátěž nechala svému osudu, může se postupnou degradací zmenšit. V místech kontaminovaných například ropnými látkami se objevují autochtonní bakteriální kmeny, které znečištění likvidují. Postupují tak dlouho, dokud jim takříkajíc stačí dech (dojde jim kyslík nebo narazí na něco nestravitelného). Tyto mikroorganismy lze extrahovat, kultivovat a aplikovat cíleně při biodegradacích. Ponecháme-li však znečištění samo sobě bez zásahu, vždy bude existovat nebezpečí, že znečišťující a často velmi rezistentní látky budou v podzemí putovat a zasáhnou člověka nebo zdroje vody. Na rozsah a kvalitu přírodních degradačních procesů se bohužel nedá spoléhat.

Nalezení zdrojů znečištění třeba ve starých průmyslových areálech může být problém. . .

Především je nutný důkladný průzkum lokalit. Znečištění a staré zátěže musí člověk vysloveně hledat. Zabýváme se proto materiálovými toky v provozu dané lokality. Je dobré si mapovat historii továrny a mluvit s pamětníky. Dělali jsme například sanaci v areálu plynáren. Když se přestal vyrábět svítiplyn, byly provozy zásadním způsobem přestavěny a stará zařízení v podstatě zmizela pod povrchem. Zdrojových objektů znečištění (jímky, zásobníky dehtů) je poměrně dost. Stará dokumentace ze začátku 20. stol. ukázala, že tyto objekty, přestože byly na různých místech, mají podobnou logiku a strukturu. Když jejich logiku budete respektovat a vycházet z toho, jak se stavěly instalace, propojení, zásobníky, ušetříte neuvěřitelné množství času a peněz, které by bylo nutné vynaložit na průzkumy. Naše práce se často podobá archeologii.

Na čem teď děláte?

Před 8-10 lety jsme se začali zabývat odpady v rafinerských nebo plynárenských lagunách. Z energetického hlediska jde o materiál s velmi zajímavými vlastnostmi a my se dlouhodobě zabýváme jejich úpravou. Snažíme se tento materiál upravit do homogennější manipulovatelné hmoty, která má definovatelné znaky a složení. Většinou je třeba si nějak poradit s vodou, protože tyto materiály bývají hodně zavodněné, také mají mechanické nečistoty. Jde většinou o kaly nejrůznější konzistence, takže manipulace s nimi je velmi obtížná. Materiál z lagun se musí dlouhodobě a důkladně zkoušet a absolvovat mnoho spalovacích zkoušek. Po přepracování se kaly využívají například v cementářských pecích jako alternativní palivo. Neobsahují látky, které by při využití v cementářské peci mohly představovat nějaké riziko zplodin.

Je alternativní palivo výrobek, nebo odpad?

Na trhu se používají obě cesty. Já se však přikláním k tomu, aby sanační produkt zůstal v režimu odpadů. Je to korektní cesta pro obě strany – výrobce i uživatele. V evidenci odpadů je možné velice dobře sledovat jeho tok, navíc s ním nejsou administrativní problémy. Z vlastní zkušenosti vím, že úředník nemá příliš rád výrobek z materiálu, který býval nebezpečným odpadem – mizí totiž poněkud ze zorného pole kontroly. Zjednodušeně řečeno přechází z režimu České inspekce životního prostředí do režimu České obchodní inspekce.

Otázka stabilní kvality paliva je zásadní. V lagunách musí být odpad dost nehomogenní.

Například laguny v Růžodole u Litvínova, na kterých pracujeme, jsou zasaženy produkty z provozu továrny od čtyřicátých do osmdesátých let. Každá laguna je z tohoto pohledu vlastně rybník, kam dříve vylévali z výroby všechno, co nepotřebovali. Takže je to heterogenní divoká skládka odpadů, jejíž složení je definováno kulturou a druhem výroby daného provozu. Odpady, které těžíme a následně zpracováváme, musíme analyzovat velmi detailně. Věnovali jsme dlouhou dobu vypracování technologie na využití vytěžených materiálů a nehodláme si výsledek pokazit tím, že by produkt nebyl kvalitní. Kdybychom si neuhlídali zdrojový materiál a nevěděli, co v laguně potkáváme, bylo by to špatné. Velmi často posloucháme historky pamětníků. Tak jako každý rybník má svého vodníka, každá laguna má podle nich něco ukryto pod hladinou – dokonce prý lokomotivu nebo bagr. Zatím jsme však nic takového nenašli. Z původních čtrnácti lagun už zbývá poslední. Příští rok po dokončené sanaci a rekultivaci bude následovat výstavba rekreační zóny. Jsem rád, že celá oblast, kterou právě sanujeme, spěje k velice zajímavému zvelebení.

 

„Přikláním k tomu, aby sanační produkt zůstal v režimu odpadů. Je to korektní cesta,“ říká RNDr. Milan Žežulka

 

HLEDÁNÍ KONTAMINOVANÝCH MÍST NA LETECKÝCH SNÍMCÍCH

Projekt 1. etapa Národní inventarizace kontaminovaných míst – NIKM (2009-2012) zpracovala CENIA, česká informační agentura životního prostředí, na podnět Ministerstva životního prostředí.

Cílem je komplexní zajištění nástrojů pro vlastní inventarizaci, která bude následně realizována jako druhá etapa (2013-2015). Projekt je spolufinancován Fondem soudržnosti v rámci OPŽP (oblast podpory 4.2.). První etapa projektu NIKM má celkový rozpočet přes 100 mil. Kč, příspěvek EU je kolem 85 %.

Doposud neevidovaná kontaminovaná místa (i upřesňování míst již evidovaných) jsou vyhledávána pomocí leteckého snímkování a dálkového průzkumu Země. Řada zaniklých objektů, které mohly být příčinou vzniku kontaminace, je zobrazena pouze na historických snímcích.

Vytvořená historická ortofotomapa byla zpracována na základě leteckých měřických snímků z prvního celoplošného leteckého snímkování z 50. let 20. st. a částečně i z let 1937-1938. Poskytl je Vojenský geografický a hydrometeorologický úřadem (VGHMÚř) v Dobrušce. Zpracovala ji společnost GEODIS BRNO, s. r. o., která dodala i současnou ortofotomapu a podkladovou vrstvu datování snímků. Byly použity také podkladové snímky družice Landsat 7.

CENIA provádí vyhodnocení těchto fotomap s cílem nalézt historické ekologické zátěže. K 1. červnu 2010 bylo vyhodnoceno téměř 100 % plochy testovacích území 1. etapy projektu NIKM (7500 km2). „Každý uživatel internetové mapové aplikace má nyní možnost oznámit místo s důvodným podezřením na kontaminaci životního prostředí, jako je například indikace dosud neznámé ekologické zátěže nebo staré nelegální skládky,“ říká vedoucí projektu RNDr. Zdeněk Suchánek. V současné době je možno oznámení (souřadnice místa, stručný popis, případně fotografie) zaslat e-mailem na adresu kontaminace@cenia.cz. V další fázi bude uživatelům zpřístupněn webový formulář pro vkládání informací veřejností.

Data historické ortofotomapy jsou určena výhradně pro nekomerční využití. Podmínkou užití dat je dodržení licenčních podmínek (copyright). Data historické ortofotomapy jsou poskytována bezplatně, pouze za manipulační poplatek. Ortomapa je umístěna na http://kontaminace.cenia.cz.

– kce –

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *