Recyklace, to je ekonomika, výtěžnost a životní prostředí

Několik let připravovali ve společnosti SAFINA ve Vestci u Prahy zcela novou technologii plazmového tavení, kterou v loňském roce spustili do plného komerčního provozu. SAFINA díky tomuto zpracovává materiály, které dříve končily na skládce, případně se obtížně přepracovávaly chemickým loužením. Více nám o tom řekl Ing. Martin Bouša, ředitel strategického marketingu společnosti.

Loni jste uvedli do provozu novou špičkovou technologii recyklace, založenou na plazmovém zpracování. Proč jste vsadili právě na tuto technologii?

Vývoj cen komodit a drahých kovů na světových trzích má vzestupný trend a důvody jsou ekonomické: v důsledku oslabení hodnoty světových měn probíhá psychologický návrat ke stabilitě hodnoty drahých kovů a investiční poptávce po nich. Třebaže poptávka po užití drahých kovů dlouhodobě roste, v souvislosti s uvedeným trendem se v průmyslu objevují tendence ušetřit množství drahých kovů používaných ve výrobě, snižovat jejich obsahy a jednotkové množství ve výrobcích. Proto klesají obsahy drahých kovů i v surovinách, které jsou určené k recyklaci, a je potřeba hledat nové, efektivnější technologie, aby se z odpadů drahé kovy vytěžily zpět. Nejedná se jen o účinnost technickou z hlediska výtěžnosti, respektive vytěžitelnosti. Jde také o aspekty environmentální a účinnost ekonomickou. Plazmová technologie všechny tyto aspekty zohledňuje.


Je nějaká mez, od které se už nevyplatí recyklace ani s použitím moderních technologií?

Zlato se v primárních dolech těží v hodnotách gram na tunu, což je ppm. Jenže pro tyto obsahy se používá technologie, která nemá v Evropě šanci právě z důvodů environmentálních. Například v Tanzanii těží společnost v oblasti Viktoriina jezera zlatonosné rudy s obsahem 1,5 – 1,8 gramů zlata na tunu. Hornina se musí namlít a nadrtit a pak se provádí vyluhování roztokem kyanidu sodného. Je to metoda ekonomicky výhodná, ale pro evropské podmínky je environmentálně velmi problematická.

Pro recyklaci plazmovým tavením leží limity z technicko-obchodního hlediska kolem obsahu 0,01 % získávané látky. Pro obsahy nad touto hranicí až do nelimitovaného množství umožňuje plazmová technologie selektivně zpracovat určité typy a druhy odpadů a šít na ně procesně provozní podmínky, aby byly splněny ty tři hlavní aspekty – ekologická dostupnost, ekonomický a technický benefit.

O plazmové technologii se přitom říká, že je velmi ekonomicky náročná, hlavně kvůli spotřebě energie.

Ano, v laické veřejnosti tento názor přetrvává. Plazmové generátory současné generace však umožňují precizní řízení výkonu a také návrat značné části spotřebované energie zpět do firemních procesů. Snažili jsme se tímto způsobem technologii promyslet a vzešlo z toho docela zajímavé technologické propojení.

Získanou elektrickou energii z plazmového tavení obratem využíváme v rámci výrobních procesů a tepelnou energii využíváme v zimě na ohřev teplé užitkové vody a topení v areálu.

Hodně se mluví o tom, že některé vzácné kovy jsou rizikové proto, že se dovážejí z rizikových oblastí. Týká se tento problém i vás?

Rizikové oblasti jsou obvykle spojeny s bezpečnostní situací nebo zaměstnáváním dětí v dolech, což je zejména v oblasti firem, které se pohybují v drahých kovech, otázka velmi citlivá a sledovaná. V naší společnosti máme nastaven systém, abychom vyloučili spolupráci s rizikovými oblastmi. Materiály, které zpracováváme na plazmové tavírně, pocházejí výlučně z evropského trhu, čímž myslím geograficko-ekonomický prostor. Z hlediska charakteristik jsou to zejména průmyslové katalyzátory, které se používají v petrochemickém průmyslu pro zpracování a úpravu ropných látek a obsahují drahé kovy. Například je to katalyzátor pro přeměnu ethylenu na ethylenoxid nebo katalyzátory s obsahem platiny, či palladia, používané pro výrobu benzínu nebo nafty.

Kolik je podobných technologií v Evropě?

Nejsme jediní, kdo zpracovává např. katalyzátory. Konkurence však většinou používá šachtové pece, které vycházejí z technologií pro železářský průmysl. S jejich provozem jsou spojena veškerá environmentální rizika, která k železářskému průmyslu patří.

Je to váš záměr vsázet na moderní technologie, jako je třeba plazma?

Obor drahých kovů je velmi široký a jedna firma ho nemůže pojmout v celé šíři. Proto se specializujeme v oblasti recyklace, nebo spíše rafinace drahých kovů na ty oblasti, v nichž si myslíme, že můžeme být nejlepší, a kde vertikálně prohlubujeme naše znalosti. Z hlediska recyklace přikládáme plazmovému tavení velký důraz. Ostatně je plazmové tavení hodnoceno jako BAT (Best Available Technique) pro zpracování nízkoryzostních odpadů právě pro ty tři aspekty, které jsem jmenoval na začátku: ekonomiku, výtěžnost a environmentální benefit.

Kam se chystáte dál v oblasti recyklačních technologií?

Máme záměr, o němž zatím nemůžu sdělit detaily, takže jen obecně. Jde o aplikaci na separaci drahých kovů z roztoků, která využívá velmi specifická činidla na bázi nanotechnologie. Dalo by se říci, že se jedná o malé nano-boty, zabudované do nosiče, které velmi specificky vybírají z roztoku jen ty molekuly, na něž jsou naprogramovány. Budou používány pro zpracování interních roztoků, které se vytvářejí pro chemické oddělení a čištění drahých kovů. Předpokládáme daleko vyšší výtěžnost, než umožňují dnes užívané technologie, a také maximální urychlení obrátky drahého kovu uvnitř procesu.

Ing. Martin Bouša

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *