Autor
Kategorie:
Praxe

První souhrnná statistika energetického využívání odpadů

Statistika energetického využívání odpadů byla dosud poněkud opomíjena, nyní se však stav změnil. Oddělení surovinové a energetické statistiky MPO připravilo první souhrnnou statistiku této problematiky, která v podobném rozsahu nebyla dosud zpracována.

Energeticky využívaný odpad vstupoval před rokem 2003 do Energetické bilance ČR jako „ostatní tuhá paliva“. Oddělení surovinové a energetické statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) sleduje energeticky využívané odpady od roku 2003. Zjištěná data slouží primárně pro potřeby Energetické bilance ČR, mezinárodního výkaznictví a stanovení podílu obnovitelných zdrojů energie v ČR.

Údaje o množství spalovaném odpadu (energeticky využitém) se od konce 90. let 20. století sbírají na několika pracovištích, a to na ČSÚ, ČHMÚ, VúV CeHO, CENIA a MPO, přičemž se sledují odpady z různých důvodů a za použití různých metodik. Výsledná data nejsou v důsledku toho prakticky porovnatelná, upozorňují autoři v úvodu studie.

ZÁKLADNÍ DEFINICE

Pro potřeby této statistické studie se energetickým využitím odpadů rozumí spalování tuhých komunálních, nemocničních a průmyslových odpadů, jakožto i využívání tzv. alternativních paliv, která v mají v odpadech svůj původ, a to pouze v těch případech, kdy je vyrobená energie využívána a spalovaný odpad má pro její výrobu energetický přínos.

Základním zdrojem aktuálních informací o zařízeních využívajících odpady je databáze ČHMÚ „Seznam spaloven odpadů v ČR“. Pro potřeby statistické studie byla jednotlivá zařízení rozdělena podle převažující vsázky, či technologie na čtyři kategorie: spalovny tuhého komunálního odpadu, spalovny průmyslového a nemocničního odpadu, využívání alternativních paliv v cementárnách a vápenkách a využívání alternativních paliv ve velké energetice. Provozovatelé těchto zařízení a další subjekty jsou obesíláni výkazy energetické statistiky MPO.

Zveřejněná statistika sleduje pouze spalování odpadu, které slouží k výrobě energie. Jeho výsledná hmotnost je proto odlišná od souhrnné hmotnosti veškerého spáleného odpadu v ČR. Výsledné údaje nemusí plně odpovídat ani výsledným hodnotám dosud publikovaným v Energetické bilanci ČR, upozorňují autoři, kteří v zájmu objektivity šetření využívali pokud možno vlastní sběr i metodiku zpracování dat.

Nekompatibilnost statistických údajů však jde ještě dále. „Data publikovaná v této statistice nejsou prakticky srovnatelná s daty odpadového hospodářství ČSÚ a CENIA. Problematické je srovnání i statistik těchto dvou institucí. Statistiky ČHMÚ, ČSÚ a CENIA předkládáme tak, jak byly publikovány, bez našeho komentáře,“ píše se v úvodu studie.

Při snaze o zpřehlednění a zjednodušení statistiky výroby energie z odpadů museli brát autoři v úvahu některá omezení. Například jsou brány v úvahu pouze ty spalovny, které skutečně energeticky využívaly odpady, vyřazena byla zařízení na spalování dřevního odpadu, celulózových výluhů a odpadních (vyjetých automobilových) olejů (spalovaných ve speciálních teplovzdušných agregátech). Údaje o provozu spaloven, množství spáleného odpadu i výrobě energie jsou za mnoho let pouze přibližná, stejně jako například hodnoty výhřevností spalovaného odpadu. Problematické je také exaktní stanovení podílu biologicky rozložitelné složky odpadu a alternativních paliv.

PŘÍNOS BRKO

Pro stanovení energetického přínosu biologicky rozložitelné složky ve spalovaném komunálním odpadu (BRKO) bylo využito přístupů používaných v EU, jakožto i referencí tří spaloven směsného komunálního odpadu v ČR.

Studie k této otázce říká: „Metodika Eurostatu a energetické statistiky Mezinárodní energetické agentury (IEA) doporučují využívat hodnoty 50 % vyrobené energie pro biologicky rozložitelnou část spalovaného komunálního odpadu. V Německu bylo doporučeno používat podíl 62 % pro vyrobenou energii (Länderarbeitskreis Energiebilanzen, květen 2005). Ve Velké Británii je využíváno podílu 61 % vzhledem k výhřevnosti. Dle informací našich spaloven, pokud jsou schopny relevantní data stanovit, se pohybuje podíl hmotnosti biologicky rozložitelných odpadů ve spalovaném komunálním odpadu v ČR v rozmezí zhruba 50-65 %. Problémem je ale stanovení výhřevnosti (resp. energetického přínosu) této složky. Podle nám dostupných informací se jeho výhřevnost pohybovala zhruba na polovině hodnoty průměru veškerého spalovaného odpadu. Přesto byla jako referenční stanovena hodnota 60% podílu biologicky rozložitelné složky, a to vzhledem k výhřevnosti i hmotnosti. Stejný koeficient je používán i pro výkaznictví IEA/Eurostat/OSN.“

Zdroj: Statistika energetického využívání odpadů 1905-2009, Výsledky statistického zjišťování, březen 2010. Zpracovatelé statistiky: Ing. Aleš Bufka, Ing. Daniel Rosecký, Ing. Petr Bednář (Oddělení surovinové a energetické statistiky MPO), Mgr. Milan Kyselák (Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie MPO)

Kompletní zpráva je zveřejněna na www.mpo.cz > Energetika a suroviny > Statistiky

Závod na energetické využívání odpadů v Praze-Malešicích zpracovává značnou část komunálních směsných odpadů z hlavního města

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *