Propojujeme provozní systém s vozidly i nádobami

Efektivita provozu je pro velké svozové firmy základní otázkou. Mnoho o tom ví Ing. Milan Korecký, šéf logistiky společnosti AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o., kterému jsme v této souvislosti položili několik dotazů.

Před časem vaše společnost pořídila svozové vozy na alternativní pohon CNG. Jaké s nimi máte zkušenosti?

O auta na CNG, tedy stlačený zemní plyn, jsme se u nás začali zajímat už před deseti lety, dokonce jsme s nadšenci jeden automobil na CNG přestavěli. Výsledky byly pozitivní, ale byl problém s technickou podporou, protože se ještě nevyráběly sériově. Začalo to být lepší tak před 5-6 lety, na nedostatky v technické a servisní podpoře však do jisté míry narážíme dodnes.


Máme dvě auta na CNG, obě teď jezdí v Praze i z důvodu dojezdových vzdáleností. Síť plnicích stanic je stále ještě velmi řídká. Vozidlo má dojezdovou vzdálenost zhruba 150 kilometrů při plných lahvích, což bohatě pokrývá kapacitu svozového dne ve větším městě, když auto nemusí zajíždět na vzdálenější skládky.

Jak jejich provoz vychází ekonomicky ve srovnání s naftovými pohony?

Ekonomika spotřeby je ve srovnání s běžnými vozy velmi zajímavá. Náklady provozu jsou o 20-30 % nižší než u naftových pohonů. Bohužel se tyto úspory poněkud vykrývají vyššími náklady při pořízení auta, také servis je dražší a musí být prováděn častěji. Když se zkalkulují celkové náklady, naftové motory z toho vycházejí líp.

Představovala bych si, že problémy se servisy atd. budou postupně ubývat, jak bude aut přibývat.

Ono je to dvojsečné: jsou tu dodavatelé aut a dodavatelé plynu, kteří chtějí prodávat, a pak je tu stát, který hovoří o podpoře alternativních zdrojů a snížení emisí. Očekávali jsme proto z jeho strany větší podporu. Existují sice dotační tituly, které nám například pomohly s pořízením auta, ale ty byly vypsány spíš kvůli plynařům. Zejména nám chybí podpora v legislativě a další opatření na úrovni státu, jako jsou poplatky, zvýhodnění daní a podobně. Například za auto, které má proti naftovým zanedbatelné emise, platíme stejnou silniční daň, jako za auťák s naftovým motorem.

Také by prospělo, kdyby například obce a města častěji požadovaly nasazení vozů CNG při výběrových řízeních. Zatím jsme zájem zaznamenali jen u velkých, statutárních měst.

Takže další rozšiřování CNG parku asi neplánujete?

Zatím máme dva vozy a jsem s nimi spokojeni. Abychom uvažovali o koupi dalších, potřebovali bychom další pozitivní impuls. Teoreticky se díváme i po jiných alternativních pohonech, například hybridech, ale to je jen v rovině uvažování. Hlavně ve velkých městech však běžně používáme malá CNG vozidla jako servisní vozidla, dodávky, a velmi se nám osvědčují.

Hodně se také rozšiřuje používání GPS.

Všechna naše nákladní auta jsou vybavena systémem GPS, který sleduje nejen polohu vozidla, ale i činnost technologie. Zaznamenané údaje využíváme jednak interně pro kontroly, jednak externě pro fakturaci zákazníkům nebo v případě reklamací.

Dnes už nejde jen o to, koupit vozidlo za 4 miliony a provozovat ho. Kvůli tlaku na ceny a ekonomiku svozu musíme pracovat s vnitřními náklady a jít až do nejmenších detailů.

Jak k tomu přistupujete?

Z vozidel získáváme hodně dat, díky nimž můžeme „oznámkovat“ řidiče. Víme, jak řídil, jaká je jeho předvídavost v provozu, jak řadil. Když řidiče dobře proškolíme, dosahujeme v pohonných hmotách úspor 10-15 %. Automobil spotřebuje kolem 60 litrů na 100 km, takže dosažená úspora je při dnešních cenách docela zajímavé číslo. Chceme mít interní proškolovatele, kteří budou s řidiči spolupracovat trvale.

Začínáme také spolupracovat s výrobci nástaveb. Jelikož nástavby využívají pohonu z podvozku, jsou i tam možnosti, jak snížit spotřebu pohonných hmot. Softwarově se nástavba nastavuje jinak podle svážené komodity. Například pro sběr skla nebo sběr bioodpadu se rozdílně upravuje tlak lisu v nástavbě, což ovlivní spotřebu – může to být opět 5-6 litrů na 100 km.

Náklady asi také hodně ovlivňují trasy při svozech.

Ano, to rozhodně. Pro optimalizaci tras je k dipozici software. Podobný se používá při rozvozu zboží a podobně, my jen máme více zastávek. Na optimalizaci tras intenzivně pracujeme – tam kde svážíme množství odpadu na velké ploše, je to důležitá věc. Připravujeme také propojení svozových vozů přímo s provozním systémem. Obsluha bude mít ve voze malý tablet, kam bude dostávat průběžně aktuální informace, například o tom, že někde mu přibyla popelnice ke svozu. U kontejnerových služeb dokážeme díky tomuto systému průběžně sledovat zakázky, vzdálenosti i hmotnosti odpadu. Odstraní to papírování a vyplňování „stazek“.

Při hledání nejlepších tras asi musíte hodně spolupracovat s obcemi?

Při optimalizaci je nutné brát v úvahu místní podmínky, třeba to, že někam nesmíme vjet ráno, nebo pozdě večer. Od města dostaneme specifikaci, ale často nebývá dost podrobná. Nestačí nám informace, že v městě žije 5000 lidí a máme od nich svézt odpady. Potřebujeme bližší a co nejpodrobnější specifikaci: jaké jsou počty nádob, komu nádoby patří, kde jsou stanoviště nádob. Když takové údaje nedostaneme, musí nastoupit naši provozní pracovníci, kteří trasy projíždějí a konkrétní údaje zadávají do GPS. Optimalizace tras a svozu se opravdu dá udělat, až do ní vstoupí město se svými specifickými požadavky.

Přesné zadání asi také napomáhá kontrole?

Máme celou řadu zákazníků, hlavně obcí, které chtějí přesně vědět, co se od nich odvezlo. Ale jak to udělat, když řidič v jeden den odváží odpad ze tří čtyř menších obcí? V pilotním provozu zkoušíme integrovaný vážní systém instalovaný přímo na vozidle, který pomůže nejen při fakturaci, ale taky pro evidenci odpadů pro jednotlivé obce. Dobře se uplatňuje nejen v obcích, ale taky například při svozu barevných kovů, kde vážný systém má odchylku jen pár dekagramů.

Některé obce pro zlepšení kontroly svozů, a zejména pro případ reklamací navrhují instalaci kamer, které by svozy zaznamenávaly přímo na vozidlech. Kamerový systém však naráží na ochranu osobních údajů. Pro naše potřeby se GPS záznamy jeví jako dostatečně průkazný materiál.

Pracujeme také na identifikaci nádob pomocí čipů (RFID kódy). Ty jsou dnes malé jako lentilka a dají se zaintegrovat přímo při výrobě do nádoby. Díky nim pak přesně víme, od koho jsme nádobu koupili, komu patří, jak se vyváží a podobně.

Je to součást celého systému: nejdřív jsme vybavili komunikací auta, pak jsme řešili komunikaci mezi autem a provozním systémem, teď je čas použít takové systémy i u nádob a kontejnerů. Dále to zefektivní svozy, hlavní je však zpřesnění evidenčních a fakturačních záležitostí vůči klientovi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *