Předcházení vzniku odpadů – jak to vidí obce

V odpadovém hospodářství se stále hledají cesty jak ekologicky šetrněji a ekonomicky efektivněji zacházet s odpadem. Předcházení jeho vzniku je považováno za nejúčinnější a nejhospodárnější řešení. Prevenci však zatím v České republice příliš velká pozornost věnována není.

Ve státech, které se tradičně otázkou ochrany životního prostředí aktivně zabývají (Rakousko, Holandsko, Velká Británie), jsou aplikována rozsáhlá opatření ke snižování odpadu. V České republice se prevenci vzniku odpadu dostává ze strany státu velmi malé pozornosti, ačkoliv právě stát hraje při směřování odpadového hospodářství zásadní roli. Směrnice Evropské unie č. 98/2008 zavazuje jednotlivé země k opatřením pro předcházení vzniku odpadu. Do konce roku 2011 jsou členské země povinny vypracovat průběžnou zprávu o vývoji tvorby odpadů a předcházení jejich vzniku. Cíle je nutné vymezit do konce roku 2014. Existuje však u nás povědomí o možnostech předcházení vzniku odpadu? Jsou jednotlivá opatření aplikována? Jsou úspěšná? Na tyto i další otázky se snažil nalézt odpovědi výzkum provedený v obcích Středočeského kraje.

SNIŽOVAT ODPAD?

Výzkum je zaměřen na komunální odpad a na obce jako základní orgány veřejné správy. Hlavním cílem bylo zjistit, zda jsou v obcích, i přes malou podporu v zákoně a obtížným podmínkám, aplikována preventivní opatření. Otázky byly zaměřeny na informovanost obce o možnostech předcházení vzniku odpadu, využívání informačních, výchovných, ekonomických a jiných nástrojů a prevenci v rámci samotného provozu a činnosti obce. Podařilo se získat data od 55 obcí.

Mnoho dotázaných bylo přesvědčeno, že obec tuto oblast může ovlivnit jen velmi málo. Řešením jsou podle nich preventivní opatření na úrovni výroby. Dalším vlivným faktorem je samotná povaha a přístup lidí k nakládání s odpadem i ekologickým problémům, tedy opět oblast umožňující jen velmi malý prostor působení obce.

Nejvyužívanějším a nejčastěji uváděným opatřením v nakládání s odpadem byl obcemi zmiňován tříděný sběr. Z pohledu prevence však představuje separace odpadu až sekundární opatření. Třídění odpadu jeho množství nezmenšuje, pouze jeho část materiálově a energeticky využívá.

Často zmiňovaným nástrojem bylo také vzdělávání, výchova a osvěta, které obce podle průzkumu často využívají. Zveřejňování článků o problematice odpadů v místním zpravodaji nebo na webových stránkách obce využívá 53 % zkoumaných obcí. Vzdělávání probíhá také ve školách v rámci ekologické výchovy, což však obec nemůže příliš ovlivnit.

ODPAD, KTERÝ PATŘÍ DO PŘÍRODY

Nejznámějším konkrétním opatřením k předcházení vzniku odpadu je domácí a komunitní kompostován (jako jeden z mála zmíněn i v české legislativě). Související možností je také často využívaný oddělený sběr bioodpadu, který se však (podobně jako separovaný sběr) řadí mezi sekundární opatření. Domácí kompostování probíhá ve 27 % zkoumaných obcí a komunitní kompostování je provozováno pouze v 18 % obcí. Část obcí počítá s brzkým zavedením jednoho ze způsobů nebo rozšířením služeb v oblasti bioodpadů.

Na druhé straně často zaznívaly i negativní názory na současnou praxi: neefektivita osvětové kampaně nepřiměla občany k domácímu či komunitnímu kompostování, domácnosti po zavedení odděleného sběru bioodpadu upustily od vlastního kompostování, domácí kompostéry měly omezenou funkčnost. Jako nejschůdnější varianta se ukazuje přechod na oddělený sběr bioodpadu, ač je z pohledu prevence nejméně vhodný. Při řešení otázky biologické složky odpadu je nutné individuálně zkoumat každou obec s jejími konkrétními podmínkami, zvyklostmi a možnostmi.

PRO NĚKOHO ODPAD, PRO JINÉHO POKLAD

Velký potenciál mají opatření k prodloužení životnosti výrobku. Řadíme sem především charitativní sbírky, opravny a bazary nebo bleší trhy. Přes šedesát procent obcí podle získaných odpovědí spolupracuje s charitativními organizacemi na darování textilu, obuvi, hraček a podobných výrobků.

Jednou z možností je také odnášení stále funkčních výrobků odevzdaných na sběrném dvoře (nábytek, dřevo aj.). Podle zákona se odevzdané výrobky stávají odpadem a občanům nemůže být umožněno odnášet si „odpad“. I přes tento problém se ukazuje, že několik obcí takové jednání podporuje nebo jej minimálně toleruje. V mnoha obcích jsou též pořádány bleší trhy nebo výměnné bazary. Organizátorem ale zpravidla není obec, nýbrž místní spolky a centra. Opatření k prodloužení životnosti výrobku v sobě skrývá velký potenciál, který by bylo škoda v rámci rozvíjení preventivních nástrojů nevyužít a dále nerozvíjet.

Obec může na na občany nepřímo působit – vlastním pozitivním příkladem. Při svém provozu a pořádání místních akcí může demonstrovat zásady udržitelného rozvoje i principy předcházení vzniku odpadu. Tento typ opatření se bohužel ukázal jako nepříliš využívaný. Úřady jen zřídka disponují směrnicí, která by oblast nějakým způsobem regulovala. Pracovníci úřadů jsou v tomto směru vzděláváni jen ve 29 % a při organizování akcí přihlíží k možnostem snižování celkového odpadu pouhých 14 % obcí. Během výzkumu se však prokázalo, že úředníci v oblasti odpadového hospodářství mají na zacházení s odpadem v dané obci zásadní vliv.

VYHODÍŠ, ZAPLATÍŠ

Odborníci považují za nejdůležitější nástroje ekonomické. Jejich konkrétní aplikací je poplatek za komunální odpad. Záleží jen na obci samotné, zda si zvolí paušální typ poplatků, nebo poplatky variabilní, jejichž výše je přímo závislá na množství vyhozeného odpadu. Zdá se, že různé formy variabilního systému přispívají ke zvyšování pocitu odpovědnosti za svůj odpad. Vyhození věci se stane aktem, který má svou měřitelnou hodnotu, a tento náklad je občan nucen započítat do svého uvažování.

Ze zkoumaných obcí Středočeského kraje je variabilní systém využíván pouze ve 14 % obcí. Podle představitelů obcí však současný paušální systém nepokrývá vzniklé náklady a variabilní systém by byl ještě prodělečnější. Variabilní systém se v některých případech velmi dobře osvědčil a dlouhodobě funguje (Milín, Dobříš). Nepříznivý vývoj s nežádoucími účinky naopak přiměl jiné obce, aby se od variabilního systému vrátily zpět k paušálnímu (Černošice, Jílové u Prahy, Mělník).

Praktická opatření se často odchýlí od slibně a jednoduše vypadající teorie. Z příkladu kompostování nebo poplatků za komunální odpad je patrné, že ani zavedené praktiky nefungují vždy a spolehlivě.

Naopak nenápadná opatření, jako spolupráce s charitou, mohou mít zásadní pozitivní efekt. Zkušenost napovídá, že celoplošně zaváděná opatření nebudou nejlepším řešením a jako výrazně vhodnější se jeví různé variantní možnosti výběru.

„Praktická opatření se často odchýlí od slibně a jednoduše vypadající teorie,“ říká Martina Krčmařová.

 

Třídění odpadu je z pohledu prevence pouze sekundární opatření. Nesnižuje jeho množství, pouze jeho část materiálově a energeticky využívá.

 

Nenápadná opatření, jako spolupráce s charitou, mohou mít pozitivní efekt.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *