Potíže clearingových center ohrožují celý systém

Konkurenční prostředí s desíti obalovými společnostmi, které chválí Kartelový úřad, fungovalo v Německu přes deset let. Na přelomu roku se však situace poměrně dramaticky vyhrotila. Problémy mají i další země.

V českých podmínkách platí všechny subjekty, uvádějící obaly na trh, poplatky za třídění recyklaci jediné společnosti, EKO-KOMu. V Německu, si mohou vybrat, se kterou s deseti různých obalových společností uzavřou smlouvu a zaplatí jí poplatky za nakládání s odpadními obaly (licenční odměny).

Obalové společnosti si rozdělí geografické oblasti svého působení a ve své oblasti pověří firmy, zabývající se odpadovým hospodářstvím, aby odpad shromáždily a zajistily jeho další zpracování. S tím spojené náklady si pak obalové společnosti (v němčině obvykle označované jako duální systémy) mezi sebou přerozdělují podle svého podílu na trhu. Tyto služby pro ně zajišťuje clearingové centrum. Je to v podstatě schůzka všech konkurenčních systémů, konaná jednou za čtvrt roku, na níž dohadují poměrné rozdělení nákladů na sběr.

SNIŽOVAT NÁKLADY!

Vzhledem k nastavenému konkurenčnímu prostředí provozovatelé systémů intenzivně soupeří o každou firmu, která by jim do systému platila, tj. měla s nimi uzavřenou „licenční smlouvu“. Snaží se proto jít co nejníže s nákladyza uvedení obalu na trh, protože to je jejich hlavní konkurenční výhoda oproti ostatním systémům a zdroj zisku.

Objem prostředků, které musejí předat do systému nakládání s odpady, závisí na jejich tržním podílu. Uvádí se, že jeden procentní bod podílu na trhu lze vyčíslit na 7-8 milionů euro. Pokud se tedy dokáží domluvit se zákazníkem, aby obaly vykázal tak, že se jejich podíl na trhu statisticky zmenší o jedno procento, sníží svoje náklady o 8 mil. euro. A pak mohou například polovinu této úspory přenést na zákazníka a polovinu si ponechat jako vlastní zisk. Spokojeni tak mohou být oba.

Tržní podíl nejstaršího duálního systému (DSD) je kolem 44 %. Potřebuje tedy vybrat na poplatcích za obaly zhruba 300-350 mil. euro ročně, aby zajistil v plné míře jejich následnou separaci a nové využití.

Nabízí-li jakýkoliv duální systém firmě nižší poplatky, musí také nějakým způsobem snižovat své náklady. Německý systém rozlišuje mezi obaly z domácností a obaly z jiných zdrojů. Jako odpad do žlutých kontejnerů se například nemusí nahlašovat prázdné kelímky od jogurtů a sáčky od mléka, které se nahromadí v restauracích, v kantýnách nebo v nemocnicích.

Snížit množství obalů od domácností, za něž musí firmy platit, lze jejich umělým „převedením“ pod obaly z jiných zdrojů. Pak se sníží tržní podíl duálního systému a bude muset zaplatit méně peněz do nakládání s použitými obaly. Zda nahlášená množství souhlasí, to se při komplikovanosti systému prostě nedá zkontrolovat.

POTÍŽE DSD

Na počátku roku nejstarší z Duales System Deutschland oznámil, že opouští současné clearingové centrum a hodlá vytvořit nové, s transparentními pravidly. K čemu došlo? V prvním čtvrtletí roku 2014 bylo clearingovému centru duálních systémů nahlášeno výrazně méně prodejních obalů než dříve, ačkoliv množství obalů uváděných na trh roste. Ve žlutých popelnicích by mělo podle nahlášených množství skončit jen 820 000 tun obalů, což je zhruba o třetinu méně než v roce 2013. „Problémem je, že některé podniky za pomoci některých duálních systémů neplatí za obaly uváděné na trh. Cíleně využívají mezery ve stávajícím nařízení o obalech a obcházejí svou povinnost finančně se podílet na jejich sběru a likvidaci. Tím značně poškozují veškeré řádně licencované firmy a ohrožují tím celý systém. Dosavadní clearingové smlouvy mezi provozovateli systému neumožňují adekvátní kontrolu nahlášených množství, např. na základě jednotných měřítek, a tak není možné provést reálné vyúčtování mezi provozovateli systému,“ říká se v prohlášení DSD.

Jako důkaz předkládá DSD ještě jednu skutečnost: v minulém roce přešli někteří velcí zákazníci od DSD k jiným systémům. Ačkoliv by se měl jeho podíl na trhu odpovídajícím způsobem snížit, zůstal prakticky beze změny, protože silně pokleslo i množství obalů nahlášené jinými systémy. „Nezaplacených“ obalů je v kontejnerech podle DSD třetina (některé zdroje mluví až o polovině) celkového množství a v systému chybí ročně asi 350 milionů euro.

Situace trhu ovlivňují i statistické údaje. Obaly, které byly uvedeny na trh, ale nikdo za ně nezaplatil, podniky nezařazují do své evidence odpadů. Statistické údaje, z nichž se počítá dosažená míra recyklace, jsou proto nutně zkreslené – mnohem nižší. Podle některých odborníků by bylo třeba zejména u plastů je dělit dvěma. Postavení Německa, jako evropské jedničky v třídění odpadů, by mohlo být otřeseno.

REAKCE A OBAVY

Na odchod DSD z clearingového centra reagovaly ostatní duální systémy negativně. Jednatel Reclay Group Raffael A. Fruscio uvedl pro německý tisk: „Výpověď je zcela neakceptovatelná. Argumentace DSD, že vystoupením z clearingových smluv posiluje systém třídění a recyklace odpadů, je čirý nesmysl. Opak je pravdou: výpověď způsobí nejistotu na trhu a ohrožuje stabilitu sběru odpadů z domácností.“

Předseda představenstva firmy dalšího systému, Landbell AG, Jan Patrick Schulz nicméně v tisku upozornil: „Základní problém se tím ale neřeší – u více než 800 000 tun lehkých obalů chybí důkaz o finančním podílu jejich producentů na systému.“

Podle německého Svazu komunálních podniků (VKU) trvá tento špatný stav již několik let a nyní hrozí systému třídění odpadu chaos. Mnoho firem, které z pověření duálních systémů vyvážejí žluté kontejnery a žluté pytle, se musí obávat, že část svých faktur nedostanou zaplacenu – hrozí výpadek ve financování v desítkách milionů euro. „Je jasné, že provozovatelé systémů snižují své podíly na trhu, aby ušetřili. Firmy svážející odpad a obce pak mohou přijít o své peníze,“ řekl hlavní jednatel VKU Hans-Joachim Reck.

Bez fungujícího clearingového centra nedojde ke stanovení množství a tržních podílů závaznému pro všechny duální systémy. Při nedostatku financí by mohlo dojít k omezení služeb a obce by mohly přijít také o tzv. vedlejší odměny: za poskytnutí stanovišť pro kontejnery dostávají každoročně zhruba 130 milionů euro.

Obce jsou s tímto stavem velmi nespokojeny. O polovinu se snížily finance, které do systému musí nalít povinné osoby, městské poplatky za nakládání s odpady však strmě rostou. Podle legislativy jsou v případě nouze města a obce povinna odvážet kromě ostatního odpadu i obaly. Pokud taková situace nastane, zřejmě to bude konec soukromě organizovaného systému recyklace obalů. Ministerstvo Spolková ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová slibuje úpravu legislativy, která by skoncovala s triky při likvidaci obalů. Na podzim má jít do parlamentu návrh zákona o recyklovatelných látkách.

PROBLÉMY VE SLOVINSKU

Ve Slovinsku, kde se na trhu pohybuje více duálních systémů, mají podobné problémy jako v Německu. Na slovinský trh přichází 390 000 tun obalů ročně, ale poplatek je údajně zaplacen jen zhruba za polovinu.

Nakládání s odpadem ve Slovinsku zajišťují komunální podniky. Roztříděné shromážděné obaly bezplatně předávají některému z duálních systémů, který zařídí jejich převzetí a zpracování. Povinné osoby pro tyto účely platí za obaly poplatek. Tok odpadních obalů se však zadrhl. Duální systémy odmítají zajistit recyklaci odpadu s tím, že za něj nedostaly zaplaceno. Podniky komunálních služeb skladují hromady surovin, které nemají komu dát.

Podle Komory obecních služeb (ZKG, organizace sdružující komunální podniky) se problémy s obalovým odpadem objevují třetím rokem. Duální systémy podle Komory odebírají obalový odpad, jen dokud jim stačí peníze, respektive dokud nesplní recyklační kvóty. Poté by už zvyšovaly své náklady, proto prostě odpady od komunálních podniků neodeberou.

Šéf Komory obecních služeb (ZKG) Janko Kramžar v tisku uvažuje: „Nejsem si jistý, zda je pro malé Slovinsko nejvhodnější mít systém založený na tvrdé konkurenci, zejména když umožňuje duálním systémům konkurovat tím, že část nákladů přenesou na dodavatele. Poplatek je zřejmě již tak nízký, že peníze prostě nestačí.“ Jedna z obalových společností však upozorňuje, že za stížnostmi mohou být i plány komunálních společností na budování vlastních regionálních center pro nakládání s odpady. Budou potřebovat velká množství odpadů a prostředí bez konkurence by pro ně bylo pohodlnější.

Duální systémy viní ministerstvo z nečinnosti. Je nutné se rozhodnout, zda doplnit stávající systém nebo vybudovat nový. »Maďaři založili jednu společnost, protože systém nebyl uspokojivý a narážel na podobné problémy jako u nás. Belgičané mají společnosti dvě: pro komunální a nekomunální odpadní obaly. Ministerstvo je spíše nakloněno doplnění současného systému. S tím souhlasí i poskytovatelé veřejných služeb,“ řekl Janko Kramžar pro slovinský časopis Delo.

JAKÁ NÁS ČEKÁ BUDOUCNOST

Za současné situace, kdy je v ČR jediná AOS, tyto problémy řešit nemusíme. Účastníci systému na obou stranách sice mohou být nespokojeni s výší poplatků či podpory, mohou si však být jisti, že všichni je mají naprosto stejné. (Tam, kde jsou poplatky předmětem konkurenčního boje, je nikdo nezveřejňuje.) Pokud se MŽP rozhodne systém razantně změnit, čeká sektor nakládání s obalovými odpady poměrně dlouhá perioda nejistoty a neklidu.

Ministerstvo by si mělo nejdříve velmi dobře promyslet, jak by měl nový systém s více obalovými společnostmi fungovat, aby nedošlo k ohrožení současné fungující struktury. Nezbytné bude připravit i legislativní řešení (způsob stanovení podílu na trhu apod.), které by zohlednilo pozitivní i negativní zkušenosti z okolních zemí. Přidělení autorizace bez této přípravy by podle mého názoru bylo přinejmenším kontraproduktivní.

V Německu se obalový odpad sbírá do žlutých pytlů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *