Polská revoluce v nakládání s odpady

Polsko se k prvnímu červenci připravuje na zásadní reorganizaci dosavadního vedení odpadového hospodářství. Původní systém poplatků, kdy každý občan měl možnost vybrat si svou vlastní firmu pro svoz odpadů, bude nahrazen pravidelnými měsíčními poplatky odváděnými městu či obci, která bude podle vyhláškou daných kritérií zajišťovat svoz centrálně.

Model, který je běžný v České republice, je pro Polsko velkou novinkou, a lidé na ni hledí s určitými obavami. Tadeusz Arkit, předseda parlamentní Komise pro nakládání s odpady, však nevidí jiné řešení.

NEKONTROLOVATELNÝ SYSTÉM

Liberálně nastavený systém byl totiž v konečném výsledku nekontrolovatelný, a lidé ve snaze ušetřit nakonec házeli komunální odpad do popelnic sousedům, do odpadkových košů v městských parcích, pokud je přímo nevyhazovali na místech k tomu neurčených, černých skládkách. V průměrné obci si ještě letos svoz odpadů platila jen třetina obyvatel a firem.

„Koordinace svozu bude přenechána na bedrech města či obce, která bude také zajišťovat měsíční odvod poplatku, odpadové daně,“ říká Arkit. „V zemi s 38 mil. obyvatel to bude skutečně revoluční opatření. Původní model byl možná ve své podstatě alespoň teoreticky férový, ale také absolutně neudržitelný.“ Tímto opatřením se podle něj má Polsko přiblížit k Evropským špičkám v odpadovém hospodářství, Německu a Rakousku, které si Arkit bere za vzor. K tomu bude ale Polákům chybět mnohem víc, než jen funkční systém svozu odpadů. Vždyť podíl recyklace v západní Evropě je okolo 60 %, zatímco v Polsku stále končí drtivá většina odpadů na skládkách.

NELICHOTIVÉ STATISTIKY

Právě rozdílný přístup v nakládání s odpady dovedl Polsko tam, kde nyní stojí. Pravda, zatímco průměrná země EU vyprodukuje ročně kolem 507 kilogramů odpadu na hlavu ročně, Poláci statisticky vykazují vynikající výsledky. S 315 kilogramy (v roce 2011) na osobu jsou na tom skutečně velmi dobře. Jenže ke zmíněné cifře je nutné připočíst přibližně dalších šedesát kilo „odhozených“ odpadků, které v běžné statistice nenajdeme. S tímto podílem se totiž dále nepracuje, a není svážen ani nijak zpracováván.

I další souhrnné charakteristiky polského odpadového hospodářství nejsou právě lichotivé. Cesta polského odpadu končí v 71 % na skládce (srovnejte s průměrem EU, 37 %), 1 % je spáleno (EU 23 %), recyklováno nebo kompostováno pak 28 % (EU 38 %). Změna zavedených pořádků v polském odpadovém hospodářství by měla jednak zvýšit podíl recyklace, a současně snížit i podíl nezpracovávaného odpadu. Tadeusz Arkit vychází z prosté myšlenky, že pokud budou všichni rovnocenně platit za svoz odpadů, nebudou už mít potřebu ho vyhazovat po lesích.

Poplatek za svoz si přitom bude moci stanovit každá obec sama, podle vlastního klíče, ať už to bude počet obyvatel domu, plocha obytné jednotky v metrech čtverečních, nebo průměrná spotřeba vody. Změna se dotkne především obytných domů, protože v panelácích už systém pronájmu kontejnerů, za které platí jednotliví nájemníci, funguje dávno.

Pochopitelně, spořiví obyvatelé Varšavy už přišli na metodu, jak tento systém obejít. Podle Zbigniewa Gawrona, vedoucího Asociace bytových družstev, lidé běžně uvádějí ve formulářích menší počet obyvatel domu. Z dvoumilionového hlavního města tak k prvnímu červenci zaplatí asi jen 600 000 obyvatel.

Zdroj: Server TerraDaily.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *