Kategorie:
Praxe

Pohled TS ČR na reformu evropské odpadové legislativy

Dodržovaní závazné hierarchie nakládání s odpadem a vůbec odpadového hospodářství, které se velice úzce váže i na sektor energetiky a teplárenství, bohužel obecně zůstává v České republice dlouhodobě neřešena a bez ucelené koncepce.

I proto se Teplárenské sdružení České republiky (TS ČR) aktivně zúčastnilo veřejné konzultace Evropské komise (EK) k tématu revize cílů odpadové legislativy Evropské unie (EU), která probíhala od června do září 2013, a týkala se všech současných evropských legislativních nástrojů v této oblasti – tedy směrnice 2008/98/EC o odpadech, směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů, směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, a iniciativy „Evropa účinněji využívající zdroje“. Evropská komise nastínila v rámci formuláře ke konzultaci základní okruhy témat a otázek k řešení za účelem sjednocení cílů uvedených směrnic a zlepšení využívání dostupných zdrojů, jak uvádí příslušná evropská iniciativa.


ELIMINOVAT ROZPORY VE STATISTICE

Z pohledu TS ČR je klíčová zejména otázka nakládání s komunálním odpadem. V této oblasti je nutné nejdříve korektně a jednotně definovat, co do pojmu komunální odpad budeme zahrnovat, a jak budeme jeho produkci monitorovat, kontrolovat a verifikovat a následně vykazovat do Bruselu. V ČR totiž stále existuje několik různých přístupů k odpadové statistice a výkaznictví, zejména statistika MŽP-CENIA ISOH, statistika ČSÚ a statistika EKO-KOM, které se posléze logicky liší svými výstupními daty a trendy vývoje. Pro korektní formulaci dlouhodobé koncepce odpadového hospodářství je nezbytné tyto rozpory eliminovat a ideálně vytvořit jednotný ucelený soubor dat. Problém statistiky se totiž vine jako červená nit i všemi souvisejícími oblastmi a požadavky odpadové legislativy, například bez korektní statistiky nelze správně vyčíslit plnění cílů daných směrnicí o skládkách odpadů, nelze jednoduše vypočítat míru recyklace odpadů, která mj. dosud není v EU metodicky ukotvena.

Nutno podotknout, že ČR není v těchto problémech osamocena, o čemž svědčí i zařazení této problematiky do konzultace Evropské komise. Množí se varovné signály o velmi kreativním přístupu k odpadové statistice v některých členských státech, kdy je například ukládání podsítné frakce z MBÚ na skládku vydáváno za kompostování. Či dokonce veškerý odpad zpracovaný v MBÚ je vykazován jako recyklovaný bez ohledu na jeho skutečný další osud – například energetické využití (nebo i pouhé spálení bez využití energie) lehké frakce. To samozřejmě ve svém důsledku zásadně komplikuje možnosti objektivního porovnání skutečného stavu odpadového hospodářství v různých zemích a vede často k mylným závěrům i nemožnosti efektivní kontroly pokroku v odpadovém hospodářství EU jako celku.

ZPŘÍSNIT CÍLE?

Pokud chce ČR nadále směřovat k vyspělým zemím, jako je Švédsko či Dánsko, je třeba dle TS ČR dále zpřísnit cíle ohledně omezení skládkování recyklovatelného či spalitelného odpadu až směrem k úplnému zákazu skládkování dále využitelného odpadu. Z pohledu TS ČR je nezbytné tento problém vyřešit co nejdříve i s ohledem na současný ekonomický „lock-in“ skládkovacích technologií. Formulace zákazu skládkování k určitému datu poskytne příslušný impulz pro dotčené subjekty a orgány státní správy pro posun od skládkování směrem k efektivnějšímu využívání odpadů. V rámci ČR je v tomto kontextu nutné přehodnotit také výši poplatku za skládkování i způsob jeho výběru a distribuci získaných prostředků.

Pokud se jedná o formulaci cílů v rámci odpadového hospodářství, není nutné vymýšlet převratné nové koncepty. Stačí se inspirovat evropskými státy s efektivním systémem nakládání s odpady, jako je Belgie či Švýcarsko. Dlouhodobým cílem ČR by mělo být dosažení zhruba 50% podílu recyklace kolísající dle aktuálního stavu celého recyklačního řetězce. Zbytek odpadu, který není z ekonomických, technických a environmentálních důvodů vhodný k recyklaci, by měl být v souladu se závaznou hierarchií nakládání s odpadem využit v zařízeních na energetické využití odpadů, čímž by byl maximalizován využitelný potenciál odpadu. Skládkování recyklovatelného či spalitelného odpadu by mělo být zakázáno.

Z pohledu TS ČR by nebylo v současné ekonomické situaci EU jako celku vhodné formulovat přísnější závazky ohledně podílu recyklace včetně povinného zahrnutí dalších materiálů, které by velice pravděpodobně vedly ke zvýšení nákladů na recyklaci odpadů. Obdobně podrobnější členění recyklovaných materiálů na podskupiny (např. v rámci plastů na skupiny PET, LDPE nebo HDPE atd.) se také nejeví jako efektivní cesta a vedlo by pravděpodobně jen ke zvýšení nákladů na provoz celého systému recyklace. Naopak zajímavý je nastíněný nápad Evropské komise hodnotit recyklované materiály váhou dle „environmentálních přínosů“ jejich recyklace, což by mělo podpořit recyklaci hlavně těch materiálů, jejichž produkce je vysoce energeticky náročná (např. neželezné kovy). V důsledku by tento přístup mohl vést k racionalizaci přístupu k recyklaci obecně.

UDRŽITELNÁ RECYKLACE

TS ČR vítá snahu Evropské komise o jednotný racionální přezkum cílů nakládání s odpady a zakotvení této problematiky v rámci iniciativy „Evropa účinněji využívající zdroje“. V tomto ohledu by snahou odpovědných orgánů na úrovni EU mělo být zásadní omezení skládkování jinak využitelného odpadu vedoucí dle závazné hierarchie nakládání s odpadem k úplnému zákazu tohoto způsobu nakládání.

Klíčový v tomto kontextu se z pohledu TS ČR jeví zákaz skládkování recyklovatelného či spalitelného odpadu, který by poskytl nezbytnou jistotu legislativního prostředí pro budoucí rozvoj infrastruktury pro recyklaci a energetické využití odpadů. Energetické využití odpadu není konkurencí recyklace, protože zpracovává pouze odpad, který není pro recyklaci vhodný. Z tohoto pohledu se nezdá efektivní stanovovat závazné maximální podíly energetického využití odpadů, protože ty jsou dány právě aktuálním množstvím odpadů nevhodných k recyklaci za daných ekonomických, technických a environmentálních podmínek. Technologie energetického využití hraje roli také v rámci udržitelné materiálové recyklace tím, že tepelně zpracuje zbývající odpad a efektivně předchází vstupu znečištěného/nevhodného odpadu, který by negativně ovlivnil kvalitu výstupního produktu, do recyklačního řetězce. Energetické využití odpadu také přispívá k zajištění energetické bezpečnosti, zvyšuje podíl obnovitelných zdrojů energie a snižuje emise skleníkových plynů, a přispívá tak k naplňování dalších evropských energetických a environmentálních cílů.

 

Ing. Jiří Vecka
Teplárenské sdružení České republiky

„Není nutné vymýšlet převratné nové koncepty. Stačí se inspirovat evropskými státy s efektivním systémem nakládání s odpady,“ říká Jiří Vecka (TS ČR)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *