Pilotní projekt: kovové odpady a obaly

Sběr obalových odpadů u nás jede na plný plyn. Jeden druh - a sice kovové obaly - však do něj ve větší míře zatím nebyl zahrnut. Zda se to může změnit, ověřovaly pilotní projekty.

Různé způsoby sběru kovových odpadů a obalů a možnosti dalšího nakládání, technicko-organizační zajištění i nákladovost procesu ověřovala společnost EKO-KOM v projektu, který začal již v roce 2010. Jeho součástí byl praktický sběr kovových odpadů a obalů v různém prostředí a s různými sběrovými prostředky. Na projektu se podílela města Ostrava, Jablonec nad Nisou, Český Brod a také různé komerční subjekty a odpadářské firmy, které zajišťovaly svoz, manipulaci a popřípadě dotřídění jednotlivých způsobů sběru kovových odpadů z obalů.


SPECIFICKÉ PODMÍNKY BRNA

Odpadové hospodářství města Brna je trochu specifické. Nesbírají se zde směsné plasty, ale pouze PET láhve. Vedle běžných žlutých kontejnerů, kterých je ve městě kolem osmi set, se PET lahve sbírají také do 133 kusů drátěných košů o velikosti 2,5-5 m3. A právě do nich se sbíraly v rámci pilotního projektu kromě PET lahví také nápojové kartony a hliníkové nápojové obaly.

Proč pouze hliníkové obaly od nápojů a ne všechny kovové obaly? „Město si nechtělo žádným způsobem znehodnotit sbírané PET lahve, např. zbytky potravin živočišného původu apod., ale také z důvodů hygieny a zápachu,“ vysvětluje Ing. Martin Vaněček, vedoucí Odboru životního prostředí na Magistrátu města Brna.

K dotřídění vysbíraných komodit slouží nová dotřiďovací linka, vybudovaná v rámci velkého projektu Odpadové hospodářství Brno, která je od loňského jara ve zkušebním provozu. V minulém roce bylo vytříděno v Brně celkem 994 tun PET, z toho 858 tun v kontejnerech rozmístěných na veřejných prostranstvích ve městě. V tomto svezeném objemu bylo za čtyři měsíce vytříděno zhruba 400 kg hliníkových obalů od nápojů. Odhadem se tedy daří vytřídit zhruba jednu hliníkovou plechovku na 1000 PET lahví. Zásadní technické problémy na dotřiďovací lince s plechovkami nejsou. V kontejnerech se však začalo objevovat velké množství různých nežádoucích příměsí, zejména směsný komunální odpad, což se dříve u samostatných PET lahví nestávalo.

„Více komoditami sbíranými do žlutých kontejnerů jsme nedosáhli většího sběru. Jen jsme zmátli lidi, kteří do kontejnerů začali házet úplně všechno, a kvalita separovaného sběru šla rapidně dolů,“ říká Ing. Martin Vaněček.

Kovové odpady se v Brně separují ještě jedním způsobem. Škvárové hospodářství modernizované brněnské spalovny má nainstalován separátor na principu vířivých proudů, který od škváry odděluje hliníkové slitky z vytavených plechovek. „Tento materiál je velice kvalitní – je to čistý hliník zbavený příměsí barev s obsahem těžkých kovů. Pro další využití je mnohem technologicky zajímavějším materiálem než vyseparované hliníkové obaly z dotřiďovací linky s obsahem plastů a barev. Za sedm měsíců zkušebního provozu bylo ze škváry vytříděno přibližně 120 tun hliníku,“ říká Ing. Martin Vaněček.

Množství hliníku vytříděného ze škváry je tedy o dva řády vyšší než množství získané klasickým odděleným sběrem. „Je zřejmé, že v regionech, které předávají své směsné komunální odpady k přímému energetickému využití odpadů, je výhodnější získat hliník v čisté formě vytříděním ze škváry, než zavádět systém sběru samostatně či společně s jinou komoditou,“ uzavírá Ing. Martin Vaněček.

DVA TYPY NÁDOB

V Ostravě nechtějí zrušit nebo nahradit výkup kovového šrotu nebo sběr kovového odpadu na sběrných dvorech. Pilotní projekt se zaměřil na podíl 1-3 % kovových odpadů, který zůstává ve zbytkovém komunálním odpadu, a měl dodat poklady k rozhodnutí, zda bude sběr kovových odpadů ve městě zaveden plošně.

Sběr kovových odpadů z obalů probíhal společně s plasty. Sbíralo se do žlutých kontejnerů o objemu 1100 l, které byly označeny samolepkami. Zkušebně zde byl ověřen také samostatný sběr kovových odpadů z obalů s použitím 120 litrových nádob. Ty byly označeny příslušným informačním polepem a umístěny na již stávající kontejnerové stanoviště vedle kontejnerů ostatních složek odděleného/tříděného sběru využitelných komunálních odpadů. V obou případech byl obsah sběrných nádob svezen na dotřiďovací zařízení společnosti OZO Ostrava, s. r. o., k dotřídění a případné úpravě.

Výsledky pilotního projektu ukázaly, že samostatný sběr do popelnicových nádob 120 l je prakticky nepoužitelný. „Nádoby pro samostatný sběr kovových odpadů jsme vyváželi jednou za tři týdny, a to ani nebyly plné. Bylo v nich tak čtyři kilogramy kovů, které bylo nutno dát na třídicí linku pro dočištění,“ poznamenává Ing. Petr Bielan, technický náměstek OZO, s. r. o.

Sběr do žlutých kontejnerů společně s plasty byl poněkud úspěšnější. Směs plastů z kontejnerů stejně prochází třídicí linkou, takže vytřídění plechovek je technicky proveditelné. „V kontejnerech na plasty a plechovky je zhruba jedno procento kovů a vyžaduje to jednoho člověka, který je na lince vybírá,“ vypočítává Ing. Petr Bielan.

V Ostravě vyzkoušeli také strojní separaci kovů z plastů pomocí magnetického separátoru. Ukázalo se, že vytříděné kovy obsahují značné množství fólií, které se zachycují mezi magnetem a kovem. Objem plastů někdy překračuje až 50 % celkového objemu.

„Náklady na sběr kovů dosahují 15-35 Kč/kg podle způsobu sběru,“ vypočítává Ing. Petr Bielan. „Podle našich zkušeností se sběr přes nádoby z výnosu kovů nezaplatí. Pro sběr kovových obalů existují cesty levnější a rychlejší, hlavně sběrné dvory.“

PLOŠNÝ SBĚR JE NEEFEKTIVNÍ

Pilotní projekt společnosti EKO-KOM ukázal, že plošné zavedení odděleného sběru kovových odpadů z obalů v obcích by bylo neefektivní, zejména vzhledem k vysokým provozním a investičním nákladům a velmi malé poptávce ze strany konečných zpracovatelů. „Kovové obaly se v komunálním odpady vyskytují poměrně málo. Pro obecní odpadové hospodářství doporučumeje jejich sběr prostřednictvím sběrných dvorů, kde kvalitu převzatých odpadů může ovlivnit obsluha,“ říká Bc. Petr Pichler ze společnosti EKO-KOM.

Nejúčinněji lze kovové odpady získat prostřednictvím technologických zařízení, kde dochází ke zpracování větších objemů komunálních odpadů včetně směsných (např. ZEVO, spalovny, kompostárny apod.), a která jsou standardně vybavena separátory kovů. „Ze strany konečných zpracovatelů není o komunální kovové odpady z obalů větší zájem, a to hlavně z důvodu jejich malé výtěžnosti při zpracování. Jedná se hlavně o tenkostěnné materiály. Při jejich zpracování běžnými slévárenskými a hutními technologiemi dochází k jejich degradaci a výraznému hmotnostnímu úbytku získávané suroviny,“ shrnuje výsledky projektu Bc. Petr Pichler.

Ze strany konečných zpracovatelů není o komunální kovové odpady z obalů větší zájem,“ uvedl Bc. Petr Pichler při prezentaci výsledků pilotního projektu na konferenci Odpady a obce.

„Více komoditami sbíranými do žlutých kontejnerů jsme nedosáhli většího sběru, jen jsme zmátli lidi, kteří do kontejnerů začali házet úplně všechno,“ říká Ing. Martin Vaněček.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *