Organický materiál leží na skládkách a chybí v půdě

Jedním ze sledovaných a objemově důležitých toků odpadů jsou odpady biologicky rozložitelné. Celková produkce těchto odpadů se pohybuje kolem 2,8 milionu tun za rok. Mohly by být využity pro vylepšení půdních vlastností. Zatím se to však nedaří.

Pro všechny odpady vyplývá z českých i unijních předpisů jednoznačný požadavek na jejich přednostní využití. Pro biologicky rozložitelné odpady navíc ještě platí omezení dle vyhlášky č. 294/2005 Sb., (příloha č. 5, část B), kde je uvedeno, že biologicky rozložitelné odpady lze ukládat na skládku pouze, jedná-li se o složky obsažené v komunálním odpadu (skupiny 20 Katalogu). Platí pro ně harmonogram postupného omezování jejich ukládání na skládky (bod 7 přílohy č. 4 k této vyhlášce).

Z tohoto ustanovení vyplývá, že biologicky rozložitelné odpady se na skládky ukládat nesmějí. Výkaznictví týkající se nakládání s odpady však ukazuje, že biologicky rozložitelné odpady jsou na skládky stále přijímány.

SOUHLASY KRAJSKÝCH ÚŘADŮ

Z podrobnějšího rozboru dat se ukázalo, že v řadě případů jsou odpady na skládky přijímány na základě rozhodnutí krajského úřadu, který vydal souhlas i se skládkováním typů odpadů, které by se na skládky přijímat neměly. Z veřejně přístupných zdrojů je možné zaznamenat nový trend, a to budování kompostáren přímo v areálu skládky s tím, že vzniklý kompost bude využit jako technologický či rekultivační materiál. Kvalitní organický materiál, který je zdrojem humusotvorných látek, je ukládán na skládky a chybí pak v půdě.

V době poklesu počtu dobytčích jednotek dochází i k poklesu množství statkových hnojiv, která je nutno nahradit jiným organickým materiálem, zdrojem humusotvorných látek. Plnění standardů GAEC v oblasti zlepšování kvality půdy je povinností zemědělců, kteří mohou upravený kvalitní odpad využít.

SNÍŽIT DEGRADACI PŮD

Význam organických humusotvorných látek v půdě je všeobecně znám – příznivě působí na fyzikálně-chemické vlastnosti půdy, zlepšuje její hospodaření s vodou, příznivě ovlivňuje obsah přístupného fosforu v půdě a v neposlední řadě zvyšuje odolnost pěstovaných kultur vůči chorobám a škůdcům. Aplikace organického materiálu napomáhá zamezit nebo alespoň snížit degradaci půd plynoucí z pokračující eroze, acidifikace, ztráty organické hmoty, zhutňování a sesuvů.

V našich podmínkách je v orné půdě mineralizováno ročně 4,0-4,5 tuny organických látek na hektar a přibližně polovinu (57 %) z toho uhrazují posklizňové zbytky rostlin. Zbytek (1,5-2,5 tuny) je třeba dodávat organickými hnojivy. Již v dávce 10 tun kompostu na ha a rok jsou minimálně 2 tuny organických látek, což odpovídá průměru nedostatku, který je nutno dodávat. Je jednoznačné, že v této problematice hraje závažnou roli dotační politika státu v agrární, energetické či environmentální oblasti.

Fakt, že se nedaří organickou hmotu navrátit zpět do půdy, potvrzují data uváděná v ISOH. V roce 2011 bylo 8 % z celkové produkce BRO ukládáno na skládky (Dl). Spolu s množstvím, které bylo využito k rekultivaci skládek (N11), jako technologický materiál na zajištění skládek (N12), a pro terénní úpravy (N1) dosahuje množství odkloněné od využití na půdy až 12,5 procenta. Přímo aplikováno na půdu je jen 3,8 % BRO (R10), u 10 % zkompostovaného odpadu není známo místo aplikace (N13).

Je možné, že tomuto negativnímu vývoji částečně napomáhá i nerovná konkurence. Kompostárny provozovanými v areálu skládek mají ve většině případů mají již v povolení uvedeno: „kompostárna slouží ke zneškodňování biologického odpadu cestou aerobního kompostování, výsledným produktem je materiál na rekultivaci skládky a terénní úpravy v areálu skládky…“. V porovnání samostatnými kompostárnami je u nich od počátku snížena motivace vyprodukovat kompost v co nejlepší kvalitě, stejně jako snaha o co nejefektivnější oddělení BRO z ostatního odpadu ukládaného na danou skládku.

Tuto hypotézu dokládá i uvedená tabulka, z které vyplývá, že přestože celková produkce BRO rok od roku klesá, produkce kompostu nevyhovující kvality (kat. č. 190503), množství odpadu využitého na rekultivaci skládek či jako technologický materiál na jejich zajištění stoupá.

Zdroj: Přednáška prezentovaná v rámci konference Biologicky rozložitelné odpady, 2013.

Ing. Dagmar Sirotkova

Ing. Dagmar Vološinová

Centrum pro hospodaření s odpady Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M.

PRODUKCE BRO (KATEGORIE O) A VYBRANÉ ZPŮSOBY NAKLÁDÁNÍ S BRO (KATEGORIE O) DLE VYHLÁŠKY Č. 341/2008 SB.(TIS. TUN)

Produkce BRO A00 Využití odpadů na rekultivace skládek N11 Ukládání odpadů jako technologického materiálu N12 Využití odpadů s výjimkou kalů na terénní úpravy N1 Produkce kompostu nevyhovující kvality, 190503 Kompostování N13
2005 5042 2,5 21,8 111,0 26,0 319,2
2006 3755 2,0 39,1 58,7 19,3 260,4
2007 3247 11,0 35,1 69,1 25,9 326,6
2008 3618 8,6 48,4 102,9 38,3 396,7
2009 2937 4,2 34,9 77,2 50,2 283,0
2010 2865 3,2 64,1 66,4 57,9 270,1
2011 2777 19,7 57,9 42,9 60,7 289,8

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *