Odpady z tepelných procesů

Pod katalogovým čísle 10 nalézáme v Katalogu odpadů skupinu zahrnující odpady ze širokého spektra tepelných procesů.

Pod tepelnými procesy se přitom myslí nejen provozy elektráren a jiných spalovacích zařízení (část odpadů z nich je zařazena i do skupiny 19), ale také odpady ze zpracování železa a oceli, hliníku, olova, zinku, mědi, drahých kovů, jako jsou stříbra, zlata a platiny, i dalších neželezných kovů. Patří sem rovněž odpady ze sléváren železných i neželezných odlitků, ale také z výroby skla a skleněných výrobků, keramického zboží, cihel, tašek a staviv, cementu, vápna a sádry a předmětů a výrobků z nich vyráběných. Na závěr, ve skupině 10 14, sem patří také odpady z krematorií. Jen z tohoto prostého výčtu je zřejmé, že odpady skupiny 10 by vystačily na celou knihu (budeme se jim proto věnovat i v dalších číslech časopisu, nejen v této krátké rubrice).

Přehledná tabulka jejich produkce ukazuje, jak rozdílné jsou objemy produkované v jednotlivých procesech. Elektrárny produkují 1,7 mil. tun odpadů skupiny 10 ročně. U naprosté většiny z nich deklarují předání pro terénní úpravy, rekultivace a technické zajištění skládek (kódy N1-N18). Dlouhodobě „doutnajícím“ problémem je převádění odpadů z elektráren do vedlejších energetických produktů, výrobků, u nichž není často jednoznačně stanoven potenciální vliv na životní prostředí. Podobnou otázkou k řešení je ukládání odpadů z elektráren v prostorách, kterým chybí zabezpečení běžné u standardních skládek.

Na druhé straně ve skupinách 10 05, 10 06 a 10 07 (odpady z pyrometalurgie zinku, mědi, stříbra, zlata a platiny) je evidováno tak málo odpadů, že jsme se rozhodli je nezahrnovat do tabulky. Můžeme jen konstatovat, že v těchto skupinách vzniká dohromady pouze 935 tun odpadů skupiny 10 ročně a všechny jsou předávány k dalšímu nakládání podle kódů N1-N18.

Produkce odpadů z tepelných procesů v roce 2008 (v tunách)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *