Odpad jako podporovaný energetický zdroj

Připravovaný zákon o podporovaných zdrojích energie by měl být průlomovým - poprvé budou odpady v legislativě označeny za obnovitelný zdroj.

Změna Plánu odpadového hospodářství ČR v roce 2010 umožnila podporu výstavby spaloven komunálního odpadu prostřednictví 15. výzvy OPŽP. Skončilo tak téměř desetileté období, kdy bylo v Česku energetické využití odpadů tabu, přestože je to jediný efektivní způsob, jak odklonit zásadní množství odpadu ze skládek a dostát tak evropské legislativě.

Tři české spalovny komunálního odpadu si v současnosti vedou velmi dobře. Spalovna v Praze Malešicích je provozována od října roku 2010 v režimu kombinované výroby elektrické energie a tepla díky nově instalované turbíně, která nově umožňuje výrobu elektřiny současně s dodávkou tepla. Společnost TERMIZO, a. s., provedla modernizaci spalovny v Liberci,. Byla zde nainstalována nová parní kondenzační turbína o instalovaném výkonu 1 MWe a současně implementován moderní řídící systém spalovacího procesu, což umožnilo zvýšit výrobu elektrické energie a také množství využitého odpadu. Tento projekt byl spolufinancován z programu EKO-ENERGIE Operačního programu podnikání a inovace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Spalovna společnosti SAKO Brno, a. s., prošla v minulých letech generální rekonstrukcí a v současné době je již v provozu. O využití komunálního odpadu se více zajímají také cementárny, neboť není na trhu dostatek vhodného průmyslového odpadu, který používají pro výrobu alternativních paliv.

Nicméně bez nových zařízení se razantní zvýšení energeticky využitého množství odpadů nedá očekávat. Budování těchto zařízení je však investičně a časově náročné a podpora z OPŽP je v současné době již časově limitována. Další způsob podpory výroby energie z odpadu – provozní podporu, připravuje nyní Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO).

ZMĚNA SYSTÉMU

V paragrafovaném znění má MPO připraven zákon o podporovaných zdrojích energie (zákon o podpoře využívání energie z obnovitelných a druhotných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a o změně některých zákonů), který by měl v budoucnu nahradit zákon číslo 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a část energetického zákona č. 458/2000 Sb. řešící podporu elektřiny kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů.

Důvodů k jeho vzniku je několik. Především je to nutnost implementovat evropskou směrnici EP a Rady 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. „Tato směrnice je primárně zaměřena na snížení produkce emisí skleníkových plynů a zmenšení závislosti společenství na dovozu energie,“ vysvětluje Mgr. Milan Kyselák z Ministerstva průmyslu a obchodu. Za další důvody pak označuje zejména nevyhovující stav nastavení systému podpory výroby elektřiny z OZE, ale také hrozící nedostatek primárního paliva pro stávající teplárny. „Nová směrnice a z ní vycházející zákon by měl zajistit splnění podílu 20 % energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské Unii. To je průměrná hodnota. Pro Česko je tento cíl nastaven na 13 % v roce 2020,“ vysvětluje Milan Kyselák

Zákon by měl také sjednotit podporu v oblasti obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektrické energie (KVET) a druhotných zdrojů (DZ) do jednoho právního předpisu a zavést nový systém podpory výroby elektřiny z OZE, který reaguje na její rozvoj. „Současný systém podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů je nevyhovující. Distributoři smějí dnes tuto energii vykupovat jen na krytí ztrát v síti. To fungovalo, dokud bylo energie z OZE málo. Nyní je v ČR jen instalovaný výkon fotovoltaických zdrojů přibližně na úrovni kolem 2000 MWe, což je výkon Temelína. Systém podpory se proto musí změnit,“ říká Milan Kyselák.

PRŮLOM VE VNÍMÁNÍ ODPADŮ

Zcela nová a průlomová je v připravovaném zákoně definice biomasy, vycházející ze zmíněné evropské směrnice. Biomasou se podle směrnice rozumí „biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu z provozování zemědělství a hospodaření v lesích a souvisejících průmyslových odvětví, zemědělské produkty pěstované pro energetické účely a rovněž biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu.“

Poprvé je tedy do našeho právního řádu uváděn komunální odpad (respektive jeho část) jako obnovitelný zdroj energie, což po přijetí zákona umožní dotaci na jeho výrobu, respektive na dodávku takto vyrobené energie do sítě. Biomasa obsažená v komunální odpadu se tak zařazuje mezi ostatní obnovitelné zdroje, jako je vítr, sluneční energie nebo voda (míní se zde komunální odpad po vytřídění všech recyklovatelných složek, jako je plast, sklo papír atd.).

Má to však jeden háček. Z hlediska připravovaného zákona se komunální odpad dělí na dva podíly (viz schema). Za obnovitelný zdroj energie je v něm považována pouze biologicky rozložitelná část komunálního odpadu (BRKO). Biologicky nerozložitelný podíl, tedy „fosilní“ část komunálního odpadu, je považována a podporována jako druhotný zdroj energie (rozlišení viz box). Na první pohled jde o poměrně krkolomné řešení. Obsah BRKO se v komunálním odpadu liší podle místních podmínek. Někde se bioodpady třídí, a někde ne. V připravovaném novém zákoně o odpadech se navíc uvažuje o povinném třídění bioodpadů, což by razantně ovlivnilo složení směsného komunálního odpadu po vytřídění všech složek.

Vlastimila Mikulová (ČZU) upozorňuje: „Provedené studie ukazují, že i tam, kde se třídí BRKO, zůstává ho ve směsi 35-60 %. Biomasa je v odpadu obsažena vždycky a v různých poměrech, ale nejde vyselektovat. Má-li být zákon dlouhodoběji použitelný, nemůže reflektovat do důsledku rozdílné místní podmínky.“

„Členění komunálního odpadu na obnovitelný a druhotný zdroj je pouze formální a bude se používat pro statistické vykazování výroby energie z OZE do EU. Ve skutečnosti bude nejspíš vydána pro celý komunální dopad jedna položka v cenovém rozhodnutí, případně dvě, které by se sčítaly. Cenové rozhodnutí však vydává Energetický regulační úřad,“ potvrzuje její slova Milan Kyselák. „Podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části na energetickém obsahu komunálního odpadu bude stanovovat prováděcí právní předpis,“ pokračuje Barbora Nelibová z MŽP. „Na jeho základě provede Energetický regulační úřad bilanci a nastaví jednotnou výkupní cenu takto vyrobené energie.“ Podpora výroby elektřiny z komunálního odpadu se bude uskutečňovat formou ročního zeleného bonusu, tj. finanční částky určené výrobcům elektřiny z OZE, DZ a KVET. Tento ekonomický nástroj by měl motivovat investory do realizace projektů EVO.

PODPORA VÝROBY TEPLA

Návrh zákona uvažuje i o podpoře výroby tepla z OZE a DZ. Měla by se vztahovat na výstavbu výrobny tepla z obnovitelných zdrojů i druhotných zdrojů a na rozvodné tepelné zařízení z těchto výroben tepla na území ČR s minimální účinností stanovenou prováděcím právním předpisem.

„Diskutovány byly různé modely podpory pro výrobu tepla. Nadále to bude však pouze investiční podpora výstavby těchto zařízení. Žádný provozní model pro podporu výroby tepla nám v současnosti nepřišel realizovatelný. Výroba tepla a především jeho využití však bude podporováno nutností výroby elektřiny z biomasy a bioplynu v kombinované výrobě elektřiny a tepla“ říká Milan Kyselák. Barbora Nelibová z MŽP však poznamenává: „Z hlediska efektivity si myslím, že by se mělo uvažovat i o jiné formě podpory, protože zdroje tepla mohou být mnohem efektivnější než zdroje elektřiny.“ Efektivní výrobny tepla splňující minimální účinnost užití energie budou však na druhé straně požadovány v rámci žádosti o investiční podporu těchto výroben z dotačních programů se státního rozpočtu i z evropských fondů.

Pro stanovení podpory bude důležitá také novela vyhlášky č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů biomasy, kterou připravuje MŽP. Pracuje na ní mezirezortní pracovní skupina pro biomasu při MŽP se zastoupením resortů průmyslu a obchodu, zemědělství, a dále Energetického regulačního úřadu – hlavní otázkou je jednotné stanovení potenciálu biomasy ČR pro energetické využití vycházející ze závěrů zpracovaných studií, úpravu vyhlášky o stanovení druhů biomasy a problematiku efektivity energetického využití biomasy.

NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN

Již v srpnu minulého roku byl schválen usnesením vlády Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů (NAP ČR pro OZE), který obsahuje opatření a způsob, jak dosáhnout cílů, stanovených Evropskou komisí pro podíl energie z obnovitelných zdrojů. NAP bude navázán na připravovaný zákon a cíle, které jsou v něm uvedeny, se tak stanou závaznými pro poskytování podpory.

Národní akční plán bude mít rozhodující význam pro přidělování podpor pro nové výrobny elektřiny z jednotlivých druhů OZE. „Pokud bude v určitém typu obnovitelných zdrojů energie dosaženo cíle, který je uveden v NAP, pak se podpora pro nové výrobny elektřiny využívající tyto zdroje na další rok omezí nebo zcela zruší,“ vysvětluje Barbora Nelibová. „NAP tak bude sloužit jako pružný regulační nástroj, abychom se nedostali do nové fotovoltaické pasti.“

Vedle podpory výroby energie z OZE budou působit ještě další nástroje, například postupné navyšování poplatku za skládkování odpadu s výhledem minimalizace skládkování nevyužitých odpadů v roce 2020. Počítá se také s rozšířením dotačních titulů a oblastí, kde je možno čerpat dotace pro energetické využití odpadu a zjednodušením schvalovacích procesů pro výstavbu ZEVO.

 

 

OBNOVITELNÝM ZDROJEM ENERGIE

se rozumí obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou …energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu.

DRUHOTNÝ ENERGETICKÝ ZDROJEM

je využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie, při uvolňování z bituminózních hornin nebo při energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti.

„Členění komunálního odpadu na obnovitelný a druhotný zdroj je pouze formální,“ vysvětluje Milan Kyselák.

 

Barbora Nelibová vysvětluje: „Podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části komunálního odpadu bude stanovovat prováděcí právní předpis.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *