Obal, který změnil balení a distribuci mléka

Cesta od mléka nalévaného do nádob a skleněných lahví k nápojovému kartonu byla dlouhá. Obal, která způsobil revoluci v balení tekutých potravin, slaví v tomto roce 60 let od uvedení na trh.

Za fenoménem, který způsobil revoluci ve světě obalů, stojí švédská společnost Tetra Pak a její zakladatel Ruben Rausing, autor převratného vynálezu balení mléka do nápojových kartonů s unikátním tvarem čtyřhranu. Ten nahradil nepraktické a těžké skleněné lahve a později i plastové sáčky. Za vším stálo jeho přání vytvořit jednoduchý, praktický, lehký a odolný papírový obal, s nímž by se dobře pracovalo výrobcům a zároveň by byl praktický pro zákazníky.


Ruben Rausing byl spolumajitelem společnosti, jež vyráběla a dodávala papírové obaly na různé druhy suchých potravin. Rausing byl ale posedlý myšlenkou najít možnost balit i tekuté potraviny jako mléko a smetanu. Vynakládal proto nemalé postředky na vývoj takového obalu. Jeho mottem (jímž se firma řídí dodnes) bylo: „Package should save more than it costs = Obal by měl ušetřit víc, než sám stojí“. Nový obal musel být tak levný, aby dokázal konkurovat nebalenému mléku a skleněným lahvím. Základním požadavkem na výrobu se stala maximální efektivnost s minimem ztrát na obalovém materiálu.

VYŘEŠÍ TO TETRAHEDRON

V roce 1944 přišel mladý asistent Erik Wallenberg s myšlenkou konstrukce obalu ve tvaru „tetrahedronu-čtyřstěnu“, který šlo zformovat z role papíru a maximálně využíval obalový materiál. Ještě však bylo třeba vyřešit další velký problém – jak zamezit přístupu kyslíku do procesu plnění mléka.

Nakonec to byla překvapivě Rausingova žena Elisabeth, která přišla s nápadem kontinuálního plnění. Rausing sám řekl: „Jednou doma jsem se během oběda bavil se svojí ženou. Najednou řekla: Co kdybys zkusil mléko plnit kontinuálně jako se plní párky do střívek? Zdálo se mi to nemožné, protože horké svorky používané při tepelném spojování obalu by daly mléku spálenou chuť,“ pokračoval Rausing. „Vrátil jsem se po obědě do kanceláře a její nápad zkusil. Žádný z nás, kteří jsme poté mléko ochutnali, jsme necítili sebemenší spálenou příchuť.“

Dalším problémem byl obalový materiál. Původně se používal papír potažený parafínovým voskem nebo celofánem, což však nebylo ideální – obaly tekly a nebyly sterilní. Nakonec bylo rozhodnuto potáhnout papír polyetylénem, což bylo v té době opravdu revolučním řešením.

Revoluční bylo i samotné plnění – na rozdíl od praxe ve Spojených státech nebyly obaly sestavovány z polotovarů, ale průběžně odvíjeny z role do plnicích strojů.

V září 1952 dodala společnost AB Tetra Pak do místní mlékárny v Lundu první čtyřstěnné obaly na mléko. V průběhu devíti let od založení společnosti jich byla vyrobena a rozvezena jedna miliarda.

ASEPTICKÉ BALENÍ

Mléko se běžně pasterizuje, tj. zahřeje se na několik minut na 85 °C. Tím se výrazně prodlouží jeho trvanlivost, nicméně mléko je stále nutné chladit.

V roce 1960 vědci zjistili, že pokud se mléko na velmi krátkou dobu zahřeje na 150 °C a pak se rychle zchladí, zachová si nutriční hodnoty, je sterilní a získá dlouhou trvanlivost bez toho, že by se do něj musely přidávat konzervační prostředky. Kdyby se však zabalilo do běžného obalu, znovu se kontaminuje. Proto byly vyvinuty aseptické obaly. Vývoj aseptického plnění a obalu znamenal pro firmu velké investice. Aseptický kartonový obal, uvedený na trh v roce 1961, měl v sobě zabudován tenoučkou hliníkovou vrstvu, která představovala neproniknutelnou bariéru pro mikroorganismy.

Obaly se při výrobě sterilizují peroxidem, balení probíhá v aseptické komoře a obaly se svařují pod hladinou plněné tekutiny, čímž se zabrání přístupu mikroorganismů. Díky aseptické technologii a skladbě obalu vydrží mléko, ovocné šťávy a další nápoje čerstvé i několik měsíců bez přidání konzervantů a lze je distribuovat i tam, kde není možné výrobky chladit, ušetří se na dopravě a skladování.

EKOLOGICKÝ PŘÍSTUP

Nápojové kartony (což je zastřešující název pro tento typ vrstvených obalů) se dají poměrně dobře recyklovat. Rozvlákněním se v získává kvalitní papírové vlákno, které se dále využívá. Případně se z rozemletých obalů lisují stavební desky. Sběr nápojových kartonů probíhá již v mnoha městech a obcích v rámci separovaného sběru. Problémem je jeho nízká efektivita, protože tyto obaly jsou v komunálním odpadu zastoupeny relativně nízkým procentem. Z celkového objemu přes 17 tisíc tun vyprodukovaných nápojových kartonů se jich u nás v loňském roce dostalo do recyklačního procesu 19 %.

Společnost Tetra Pak deklaruje, že chce zařazovat do svého portfolia výrobků další ekologické inovace. Cílem je výroba obalů pouze z obnovitelných zdrojů. Již dnes jsou na trhu obaly s uzávěry z polyethylénu vyrobeného z plně obnovitelného zdroje (cukrové třtiny). V budoucnosti by měla být v obalu nahrazena hliníková fólie jiným materiálem, nejspíše nějakým druhem polymeru.

 

Zdroj: materiály společnosti Tetra Pak

Kontinuální balení obalů firmy Tetra Pak.

Na historické fotografii je Erik Wallenberg s modelem Tetra Classic.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *