Němci se chystají do zpětného odběru v ČR

Dominantní postavení společnosti Eko-kom, která dosud jako jediná v České republice organizovala recyklaci tříděného odpadu, je po letech v ohrožení.

Konkurovat jí hodlá německá společnost Interseroh, jež by ráda vybudovala vlastní systém zpětného odběru obalových odpadů. „Chceme vytvořit konkurenční prostředí, které by přineslo úspory jak pro firmy uvádějící na trh obaly, tak pro obce, které se starají o jejich sběr,“ slibuje mediální zástupce Interserohu Jan Klíma.

Firma, která je součástí evropské skupiny Alba, si již v Česku založila pobočku a v příštích týdnech požádá Ministerstvo životního prostředí o příslušnou licenci. „Vstup na český trh bereme jako dlouhodobý projekt, který zahrne také vybudování celého administrativního zázemí,“ dodává Klíma.

MODEL OD ROKU 1997

Zajištění zpětného odběru obalového odpadu se dotýká více než dvaceti tisíc firem, které v Česku obchodují s baleným zbožím – obchodních řetězců, mlékáren, výrobců sušenek či prodejců elektroniky. Podle zákona musí totiž zajistit zpětný odběr svých obalů, k čemuž dnes využívají výlučně služeb Eko-komu. Na jeho účet ročně pošlou zhruba 1,5 miliardy korun, které pak Eko-kom přerozdělí různou formou obcím a odpadovým firmám, aby zajistily vývoz barevných kontejnerů a recyklaci získaných surovin.

Tento model v Česku funguje nepřetržitě od roku 1997, kdy Eko-kom vznikl coby nezisková akciovka největších hráčů na trhu. „Překáží nám neprůhlednost celého systému. Několikrát jsme Eko-kom žádali o podrobnosti, jakým způsobem vypočítává své poplatky. Odpovědí však bylo, že jde o důvěrné informace,“ říká například Michal Donath, mluvčí Karlovarských minerálních vod, které za odběr svých lahví ročně platí 60 až 70 milionů korun.

DŮVODY VSTUPU

Právě nespokojenost velkých firem označuje Interseroh za hlavní důvod svého vstupu do Česka. „Spolupracujeme s nadnárodními firmami, které nás požádaly, abychom pomohli zdejší systém zefektivnit,“ vysvětluje Klíma. Motivace Interserohu však může mít také širší souvislosti. V jeho domovském Německu se separovaný odpad stává žádaným zbožím – v zemi vyrostl přebytek recyklačních linek a jejich provozovatelé hledají zdroje, kterými by je „nakrmili“. Zástupce Interserohu však tyto souvislosti odmítá. „Na tom, kde skončí český tříděný odpad, se naším vstupem nic nezmění,“ tvrdí Klíma. Samotný Eko-kom se ale masivního odlivu klientů zatím neobává. „Podmínky, které nabízíme, včetně celostátní sítě 230 tis. kontejnerů, jsou natolik kvalitní, že rozhodně nehrozí, aby konkurence nabídla stejnou infrastrukturu za dramaticky odlišných cen,“ říká ředitel komunikace Eko-komu Lukáš Grolmus.

Jakým způsobem chce současné prostředí změnit německá firma Interseroh, zatím není jasné. Je možné, že se zaměří na oblast průmyslových a přepravních obalů a pokusí se přetáhnout část těchto hráčů tím, že jim nabídne lepší tarify. „Na základě zkušeností, které máme z jiných zemí, dokážeme celý systém provozovat efektivněji,“ slibuje bez dalších podrobností Klíma.

Vladimír Šnídl

Hospodářské noviny

Jarmila Šťastná

Odpady

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *