Nastavení systému pro komunitní kompostování v obci

Komunitní kompostování posiluje obec jako územní samosprávné společenství občanů. Co potřebujete, chcete-li tento způsob v obci zavést?

Na počátku je nutno zpracovat vyhlášku, která komunitní kompostování v obci zavede.

Požadavky na její obsah jsou minimální. Obec musí pouze „stanovit systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce“ (§ 10a odst. 2 zákona o odpadech). Vydané vyhlášky jsou proto velmi stručné. Obce zpravidla využívají jednoduchý vzor zpracovaný Ministerstvem vnitra, nanejvýš jej doplňují o definice základních pojmů (např. rostlinné zbytky, kompostování, veřejná zeleň), ačkoliv většina z nich je vymezena přímo zákonem.

Domnívám se, že zákon nezakazuje upravit systém komunitního kompostování v rámci vyhlášky o stanovení sběru a odstraňování komunálního odpadu. Ačkoliv vyhlášky sledují různý účel (prevenci vzniku odpadu oproti nakládání s komunálním odpadem), věcně se jedná o velmi úzce související otázky. Ústavní soud se dosud těmito vyhláškami nezabýval, z čehož lze mj. usuzovat, že Ministerstvo vnitra v rámci dohledu zatím nezjistilo překročení zákonného zmocnění.

PROVOZ SYSTÉMU

K nastavení systému postačí určení míst, kde je možné odkládat rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad. Množství a charakter těchto míst se odvíjí od ekonomických a technických možností obce. Menší obce zpravidla umožňují odevzdání pouze v kompostárně nebo ve sběrných dvorech, které slouží jako dočasný „sklad“ před odvozem zbytků do vlastní kompostárny. Stále rozšířenější je však umístění zvláštních sběrných nádob (pro odlišení od ostatních je většinou zvolena hnědá barva) přímo v zástavbě, což je pohodlnější pro obyvatele obce. Jsou-li nádoby umístěny mimo veřejně přístupná místa (tj. každá domácnost má vlastní nádobu), je vhodné upravit také podmínky jejich přistavování na komunikaci ke svozu. Vlastní svoz může provádět kdokoliv, neboť se nejedná o nakládání s odpadem.

Na rozdíl od systému sběru a likvidace komunálního odpadu se komunitního kompostování mohou účastnit také právnické osoby a fyzické osoby podnikající. Jedinou podmínkou je skutečnost, že rostlinné zbytky vznikly na území obce. Provoz systému je pro jeho uživatele bezplatný – obec není oprávněna požadovat žádnou úhradu za odevzdání rostlinných zbytků.

JDE O DOBROVOLNÝ SYSTÉM?

Ministerstvo vnitra zastává názor, že povinnost předcházet vzniku odpadu není zákonem vynutitelná a k ukládání povinností obecně závaznou vyhláškou není obec v tomto případě zmocněna. Dále dovozuje, že rostlinné zbytky nejsou odpadem, je-li zaveden systém komunitního kompostování, a proto se na osoby nevztahuje ani povinnost odkládat komunální odpad na určená místa uvedená v ustanovení § 17 odst. 4 zákona o odpadech.

Přijetí tohoto výkladu by znamenalo, že zapojení účastníků do systému komunitního kompostování by bylo čistě dobrovolné. Obce by tak mohly stimulovat obyvatele k zapojení pouze prostřednictvím ekonomického zvýhodnění (např. slevou na poplatku za odpad či výhodným prodejem kompostéru) a vysvětlováním výhod kompostování.

Je pravdou, že ve zmocnění k vydání vyhlášky upravující systém komunitního kompostování není výslovně uvedeno, že je povinností obyvatel obce předávat rostlinné zbytky ke kompostování. Zároveň však nelze přehlížet, že obec neukládá žádnou novou povinnost, nýbrž pouze konkretizuje (určuje podmínky) povinnost předcházet vzniku odpadu, kterou stanoví přímo zákon. Proto se domnívám, že pokud by byly rostlinné zbytky z údržby zeleně vhozeny do nádob na směsný komunální odpad, jednalo by se o protiprávní jednání.

Tyto úvahy jsou však v zásadě pouze akademické, neboť stejného výsledku může obec docílit tím, že zakáže vhazování rostlinných zbytků do sběrných nádob na komunální odpad (regulovat může i spalování rostlinných materiálů v otevřených ohništích). Využít rostlinné zbytky k výrobě kompostu může i jednotlivec, protože tato činnost není nijak regulována (viz výše).

POUŽITÍ KOMPOSTU

Zákon předpokládá, že zelený kompost bude použit k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. Tuto formulaci proto obsahují také vyhlášky. Zákon nevyžaduje, aby vyhláška upřesňovala místa, kde bude kompost použit (např. identifikací konkrétních pozemků či ploch). Taková konkretizace by totiž příliš omezila nakládání s kompostem bez možnosti zohlednit aktuální situaci, resp. by vedla k obsáhlému výčtu míst ve vyhlášce. Ani jeden z důsledků přitom není žádoucí. Veřejnou zelení se pro účely komunitního kompostování rozumí „parky, lesoparky, sportoviště, dětská hřiště a veřejně přístupné travnaté plochy v intravilánu obce.“

Přísně vzato se jedná o širší pojetí veřejné zeleně, než jak je interpretována Ústavním soudem pro účely zákona o obcích, protože se nemusí nacházet na veřejných prostranstvích (např. některá sportoviště jsou využívána pouze sportovními kluby, a nikoliv širokou veřejností bez omezení). Trvání na veřejné přístupnosti pozemků s veřejnou zelení by však zkomplikovalo využití kompostu, který by musel být pro tento účel zaregistrován jako hnojivo u Ústředního zkušebního a kontrolního ústavu zemědělského.

Spíše menší část obcí připouští jiné využití kompostu. Musí při tom respektovat především pravidla obsažená v zákoně o hnojivech (tj. kompost musí být jako hnojivo zaregistrován). V Luhačovicích jsou přebytky kompostu využity při rekultivaci skládky. Lipník nad Bečvou přebývající kompost poskytuje zdarma občanům obce. Zejména využití kompostu obyvateli je vhodné. Umožňuje obyvatele obce více zainteresovat na výsledcích komunitního kompostování a napomoci jeho lepšímu fungování (např. odevzdávání neznečištěných rostlinných zbytků do nádob).

Zpracováno na základě textu, publikovaného na www.biom.cz, 9. 9. 2013

Mgr. Jakub Hanák

Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *