Nároky na přesnost statistiky i výkaznictví stoupají

V souvislosti se zveřejněnou studií energetického využívání odpadů nám na několik otázek společně odpověděli Ing. Aleš Bufka z Oddělení surovinové a energetické statistiky a Mgr. Milan Kyselák z Oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie Ministerstva průmyslu a obchodu.

Jaké je postavení odpadů jako obnovitelného zdroje energie?

Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů se rozumí biomasou také biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu. Z toho vyplývá, že část komunálního odpadu je podle evropského práva obnovitelným zdrojem energie. Odpad je generován po celou dobu lidské společnosti, v tomto smyslu je tudíž také obnovitelným zdrojem, jehož množství stále roste jak absolutně, tak relativně.

Česko obecně nedisponuje v žádné oblasti obnovitelných zdrojů velkým potenciálem energie. Pro naplňování cílů v oblasti výroby energie z OZE je nutno v našich přírodních podmínkách využívat všechen dostupný potenciál včetně odpadu, především komunálního. Tyto zdroje nemají na rozdíl od větrných či fotovoltaických elektráren problémy s průběhem dodávky elektrické energie v čase.

Odpady jsou alespoň částečně schopny nahrazovat v teplárnách v oblasti výroby kombinované elektřiny a tepla hnědé uhlí. Spalovny komunálního odpadu (chcete-li zařízení pro energetické využití odpadu) jsou z hlediska energetiky konvenční zařízení, která jsou schopna stabilně dodávat elektrickou energii a jsou také zdrojem tepla pro napájení soustav centrálního zásobování teplem.

Mělo by se změnit současné postavení odpadů v energetice?

Využití odpadu jako paliva je v současné době neuspokojivé. V Česku se využívá energeticky jen asi 8,5 % komunálního odpadu a 75 % KO se skládkuje. V zemích s vyspělým odpadovým hospodářstvím se energetické využití pohybuje kolem 50 %. Z tohoto je zřejmé, že pro rozvoj energetického využití odpadu existuje značný potenciál.

Význam může mít zvláště na regio-nální úrovni. Např. spalovna komunálního odpadu v Brně má významnou roli v dodávkách tepla do teplárenské sítě brněnské aglomerace. Z makroúrovně, tedy hlediska celkové bilance primárních zdrojů energie ČR, však zatím hrají zanedbatelnou roli. Nutno však říci, že stejné je to také u ostatních obnovitelných zdrojů.

V budoucnu dojde k omezování podílu tuzemského uhlí na energetice státu a jeho nahrazování uhlím ze zahraničí, a tudíž možná i nechtěně zvyšující se energetickou závislost České republiky. Za této situace je nepochybně každý další moderní zdroj EVO, který nebude znečišťovat své okolí, přínosem pro naši energetickou bezpečnost. Je však nutno připustit, že spalovny nebezpečného odpadu z tohoto pohledu nebudou hrát nikdy žádnou významnou roli a spalování různých druhů odpadu má i své ekologické limity.

Bere MPO v úvahu možnost energetického využití odpadů, chystají se nějaké aktivity?

MPO nyní vyvíjí zejména osvětovou činnost. Dalším způsobem by mohla být podpora výroby elektřiny z odpadu formou zelených bonusů. Tento způsob podpory je uveden v návrhu zákona o podporovaných zdrojích energie. Bude-li schválen, měl by umožnit stanovit ERÚ podporu výroby elektřiny z OZE formou zelených bonusů. Je nutno zdůraznit, že tato podpora nemá znevýhodnit materiálové využití odpadu na úkor energetického. Má pomoci výstavbě zařízení, která jsou investičně náročná, avšak maximálně šetrná k životnímu prostředí. MPO plně podporuje hierarchii nakládání s odpady. Je však nutné si klást realistické cíle v oblasti materiálového využití jak ve schopnostech vytřídit odpad, tak i za ekonomicky přijatelných podmínek druhotnou surovinu uplatnit na trhu.

Ve studii píšete o obtížích při porovnávání s ostatními daty o odpadovém hospodářství. Můžete podrobněji vysvětlit, v čem se liší váš přístup?

V energetické bilanci státu se nesledovaly jednotlivé druhy paliv, ale jejich skupiny. Stejně jako chybělo přesné a velmi důležité rozdělení tříděného a prachového uhlí, či jednotlivých druhů pevných biopaliv. Odpady byly sledovány v neurčité skupině „ostatní tuhá paliva“. Jiným problémem je to, že ve statistikách odpadového hospodářství ČSÚ a CENIA jsou například piliny nebo odpady z lesnictví definovány jako „odpad“, kdežto v energetické bilanci a legislativě týkající se podpory využívání obnovitelných zdrojů energie jsou tyto položky jednoznačně zahrnovány pod kategorii „palivo“ – pevnou biomasu. Z toho vznikají při srovnání jednotlivých statistik nejasnosti. Kupříkladu pro rok 2008 jsme v naší statistice došli k hodnotě 678 kt spáleného odpadu, ČHMÚ eviduje 553 kt, ČSÚ spočetl 625 kt a konečně ISOH eviduje 798 kt. Kterou hodnotu má uživatel statistik použít? Náš přístup byl v jednoznačné definici spalovacího zařízení a v definici spalovaného odpadu podle jeho charakteristik, nikoliv podle toho času platné legislativy. Jen takto bylo možno pracovat s historickými daty a jen takto bude možno garantovat úplnost a meziroční srovnatelnost v budoucnosti.

Statistiku energetického využití odpadu budeme pravidelně provádět každý rok a jednou za několik let bude vydána souhrnná publikace. Ročně budou data vstupovat do energetické bilance státu i do mezinárodního energetického výkaznictví.

„Abychom splnili cíle v oblasti výroby energie z OZE, musíme využít všechen dostupný potenciál včetně odpadu,“ říká Milan Kyselák, MPO.

„Náš přístup byl v jednoznačné definici spalovacího zařízení a spalovaného odpadu,“ vysvětluje Ing. Aleš Bufka.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *