Náklady na odpady se v různých regionech výrazně liší

Je u nás možné provést benchmarking v oblasti nakládání s komunálním odpadem - tedy porovnání, jak jsou na tom jednotlivé obce z hlediska nákladů a zajištění těchto služeb? A proč ho provádět?

Hodnocení ekonomického rámce odpadového hospodářství obcí, včetně základních nákladových položek provedl v minulém roce Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o. p. s. (IURMO), přičemž se vycházelo z dat za rok 2012. Pro skutečný benchmarking, tak jak je definován v příručkách, u nás nejsou k dispozici podklady a data. Při zpracování analýzy se proto IURMO zaměřil na porovnání nákladů a výdajů.

Důležitým datovým zdrojem bylo vlastní dotazníkové a zjišťovací šetření IURMO. Celkem bylo dotazníkovým šetřením osloveno 200 měst a obcí. Návratnost dotazníků byla 46 %. Další samostatné průzkumy byly provedeny u provozovatelů zařízení, klíčových pro nakládání s odpady. Zdrojem dat byly také agregované výstupy z ročního dotazníku obcí, zapojených v systému EKO-KOM, a. s. V rámci tohoto zdroje byly zpracovány údaje ze 4343 obcí (zhruba 69 % všech obcí v ČR) s více než 9,306 mil. obyvatel (tj. 88 % obyvatel ČR).

NÁKLADY A VÝDAJE

Náklady obcí jsou v praxi ovlivněny:

místními podmínkami (hustota osídlení a druh zástavby, vzdálenost k zařízením pro nakládání s odpady, způsob sběru a svozu odpadů apod.)

rozsahem systému (směsný komunální odpad, tříděný odpad, nebezpečný odpad, objemný odpad, provoz sběrného dvora, bioodpady apod.)

způsobem cenotvorby služeb v odpadovém hospodářství zajišťovaných odpadovými firmami (cena za komplexní službu, cena na jednoho obyvatele, cena za tunu, cena za km, kombinace cen).

V produkci a složení komunálních odpadů neexistují v rámci ČR žádné zásadní rozdíly, také podmínky pro zajištění nakládání s odpady jsou víceméně shodné (hustota osídlení, infrastruktura, dojezdové vzdálenosti k zařízením). Náklady na odpadové hospodářství v obcích napříč státem by proto měly být podobné. Podle analýzy IURMO je však velikost rozdílů mezi jednotlivými regiony zarážející.

Celkové náklady na odpadové hospodářství byly v roce 2012 stanoveny průměrně na 884,2 Kč/obyv. Směrodatná odchylka přitom dosahuje zhruba 42 % průměru! Vyjádřeno v číslech: náklady se pohybují v rozmezí od 129 Kč/obyv. a rok až po 4772,4 Kč/obyv. a rok.

Porovnáním celkových nákladů na odpadové hospodářství (v Kč/obyv.) podle jednotlivých krajů (graf 1) se ukázalo, že nejvyšší náklady mají obce ve Středočeském a Ústeckém kraji. Podle autorů analýzy to může být ovlivněno rozsahem služeb. Pravděpodobnější však je, že vyšší náklady jsou způsobeny vyššími cenami služeb při nakládání s odpady.

Z mapy je patrné, že nižší náklady na odpadové hospodářství najdeme spíš na Moravě. Naopak v oblasti Čech jsou ceny vesměs vyšší. Do jaké míry to souvisí s cenovou politikou firem, které v těchto oblastech zajišťují odpadové hospodářství, je otázkou.

POPLATEK ZA ODPADY

Celkové náklady obcí na odpadové hospodářství rostou od roku 2003 průměrně o 6 % ročně, v roce 2012 stagnovaly.

Základní poplatek pro občany, stanovený zákonem o odpadech na 500 Kč/obyv. a rok, byl u mnoha měst překročen již v roce 2003. Nyní dosahují náklady na zajištění odpadového hospodářství v průměru zhruba 900 Kč/obyv. a rok a blíží se v loňském roce nastavené nové nejvyšší hodnotě poplatku (1000 Kč/obyv. a rok). Vyjednání vyšší horní hranice přitom trvalo v Parlamentu několik let.

Horní hranici poplatku považuje ekonom Jan Slavík (VŠE) za problém: „Zvednou-li se v důsledku nového zákona o odpadech poplatky za skládkování a obce zavedou nákladný svoz bioodpadu, bude i tato nově nastavená horní hranice velmi rychle překročena a obce budou opět několik let čekat, než se zákonodárci rozhodnou.“

V odpadovém hospodářství obcí vyžadoval největší náklady směsný odpad (přes polovinu veškerých nákladů). Relativně vysoké náklady byly vynaloženy na objemový odpad, pouliční koše nebo oddělený sběr bioodpadů (tab. 2).

NÁKLADOVÉ A PŘÍJMOVÉ POLOŽKY

Vedle přímých nákladů na zajištění odpadového hospodářství však musí obce vynakládat v průměru 18,8 Kč/obyv. na administrativní náklady systému, což zahrnuje agendu poplatků, kontrolní činnosti a evidence. Pro správnou funkci systému OH v obci je velmi důležitá účast obyvatel, které pravidelně informuje 17 procent obcí, průměrné náklady přitom činí 6,9 Kč/obyv.

Na straně příjmů obce představují poplatky vybrané od občanů v průměru 71 % celkového objemu prostředků. V průměru v roce 2012 dosahovaly 456,3 Kč/obyv. Obecně se dá říci, že poplatky se zvyšují s velikostí obce, malé obce zase mají vyšší příjmy od chatařů. Platby od povinných osob s povinností zpětného odběru obalů a výrobků představují 16,1 % příjmů obce v OH.

Pouze zhruba pětina obcí vykazuje příjmy z prodeje vytříděných využitelných odpadů (výroba druhotných surovin) – v průměru získají 19,4 Kč/obyv. Je zřejmé, že příjmy z prodeje druhotných surovin obce příliš nesledují. Přenechávají tyto záležitosti firmám, které u nich zajišťují odpadové hospodářství, které často tyto zisky ve vyúčtování vůbec nevykazují. Obce by však při vyjednávání o ceně měly tato data vyžadovat.

Přestože zákon nyní umožňuje zvýšení poplatků do výše skutečných nákladů, obce zvedly poplatky za nakládání s odpady v průměru pouze o 94 Kč/rok. Nevyužívají tedy možností, které mají a raději na odpady doplácejí ze svých rozpočtů, většinou s poukazem na sociální přijatelnost poplatků. Například v Německu obce na odpadové hospodářství vůbec doplácet nesmějí – občané musejí svými poplatky pokrýt veškeré náklady. Z analýzy IURMO vyplynulo, že v Česku dosahuje rozdíl nákladů a příjmů v oblasti odpadového hospodářství zhruba 276,6 Kč/obyv., tj. 31 % z celkových nákladů (tab. 3). Tento rozdíl hradí obec.

Kompletní zpráva je pod názvem Hodnocení nákladů odpadového hospodářství obcí dostupná na www.institut-urmo.cz. Výsledky studie byly rovněž prezentovány na semináři Ekonomika odpadového hospodářství obcí, který proběhl koncem října 2013 v Praze.

BENCHMARKING

Benchmarking je nástroj strategického managementu, se kterým poprvé přišla firma Xerow Corporation na počátku 80. let 20. století.

Jedná se o systematický proces porovnávání a měření produktů, procesů a metod vlastní organizace s těmi, kdo byli uznáni jako vhodní pro toto měření, za účelem definovat cíle zlepšování vlastních aktivit. Smyslem benchmarkingu je zjištění pozice vlastní společnosti na trhu a její zlepšení na základě srovnání s konkurencí a s důrazem na využití vlastních předností a potlačení vlastních nedostatků. Součástí zlepšení by mělo být i učení se od konkurenčních společností.

Na benchmarking lze aplikovat jednu ze zásad čínského generála Sun’c (cca 500 př. n. l.) v jeho knize Umění války: „Jestliže znáš svého nepřítele a znáš-li i sám sebe, nemusíš se bát o výsledek stovky bitev.“

Zdroj: wikipedie

CO JE IURMO

Obecně prospěšná společnost Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o.p.s., byla založena Svazem měst a obcí České republiky (v červnu 2011) s cílem vytvořit kvalitní odborné zázemí pro místní samosprávu a odbornou podporu pro prosazování a obhajování jejích zájmů – konkrétně ve formě zpracování odborných analýz, posudků, studií apod. a rovněž v podobě realizace vzdělávacích aktivit z oblasti veřejné správy a místní samosprávy.

TAB. 2: NÁKLADOVÉ POLOŽKY OH OBCÍ (2012)

Kč/obyvatel
Směsný odpad 529,5 (57 %)
Tříděný sběr (pa, pl, sk, NK, kov) 149,0 (16 %)
Sběrné dvory 103,8 (11 %)
Objemné odpady ostatní sběr 34,7
Nebezpečné odpady ostatní sběr 9,2
Černé skládky 10,0
Oddělený sběr bioodpadů 27,0
Odpady z údržby zeleně 23,7
Koše 36,3
Propagace 6,9
Celkové náklady 902,7

TAB. 3: EKONOMIKA OH OBCÍ ( KČ/OBYV., 2012)

Velikost obce Příjmy Náklady celkem Průměrně obec doplácí Od obyvatel Živnosti Druhotné suroviny Od chatařů Odměna EK Odměna KS
do 500 408,3 45,7 51,4 49,6 100,2 48,9 704,2 915,4 23%
501-1000 424,6 35,5 27,2 39,0 92,6 34,5 653,5 870,7 25%
1001-4000 431,4 47,1 24,8 29,9 93,2 19,1 645,4 852,5 24%
4001-10 000 445,5 50,3 17,0 14,7 97,4 12,3 637,2 894,5 29%
10 001-20 000 463,7 42,7 17,3 6,8 95,6 4,5 630,6 971,7 35%
20 001-50 000 442,7 24,5 13,7 5,2 86,2 3,8 576,2 941,1 39%
50 001-100 000 434,0 3,4 22,8 4,7 76,6 3,9 545,3 899,0 39%
100 001 -1 mil. 454,9 34,3 75,0 1,9 566,0 761,6 26%
nad 1 mil. 554,6 1,3 11,4 114,3 681,7 1001,9 32%
Celkem 456,3 26,1 19,4 22,8 92,7 8,7 626,1 902,7 31%

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *