Na Vysočině se inspirují dolnorakouským modelem

V kraji Vysočina byl zahájen projekt Integrovaného systému nakládání s odpady (ISNOV), který vedle lepšího materiálového využití a nalezení nejvhodnějšího řešení pro biologicky rozložitelné odpady počítá také s energetickým využitím odpadů.

Jedná o nelehký cíl, jehož splnění závisí zejména na ochotě původců komunálních odpadů spolupracovat na vytvoření společné strategie a v neposlední řadě ji pak realizovat. Při konečném rozhodování je dobré shromáždit co nejvíce zkušeností a příkladů dobré praxe.

V rámci dlouhodobé přeshraniční spolupráce Vysočiny a Dolního Rakouska pro nás rakouští přátelé připravili exkurzi, které se zúčastnila třicítka zástupců vysočinských měst a odborníků v odpadovém hospodářství. Tématem bylo nakládání s komunálním odpadem ve spolkové zemi Dolní Rakousko.


V této spolkové zemi je 573 obcí, z nichž 90 % má méně než 5000 obyvatel. Obce se spojily do 22 regionálních sdružení pro zpracování odpadů, vlastní systémy mají 4 statutární města.

Jednou z kompetencí každého sdružení je stanovení výše poplatků za odpad pro členské obce, a to na základě skutečně vynaložených nákladů. Je zajímavé, že díky propracovanému systému nakládání s odpady jsou tyto poplatky stabilní a již 10 let se nezvyšovaly.

Zemská vláda v této oblasti stanovuje rámec pro třídění odpadů, stanovuje strategie v odpadovém hospodářství a podporuje konkrétní projekty, lze tedy říci, že plní koordinační roli. Likvidace a sběr komunálního odpadu včetně jeho materiálového a energetického využití jsou ve spolkové zemi Dolní Rakousko – stejně jako v České republice – úkolem obcí, které k nim přistupují velmi aktivně.

Spalovna komunálního odpadu v Dürnrohru je zásadní součástí systému nakládání s komunálními odpady v Dolním Rakousku. Základem celého systému je však třídění odpadů přímo v domácnostech. Občané využívají jednak sběrných nádob přímo u domů, kde mohou odpad roztřídit na papír, plast, bioodpad a směsný odpad, další složky mohou odevzdat na 9683 sběrných „ostrovech“, v obchodech (zpětný odběr elektrozařízení) nebo ve 436 sběrných centrech ve 415 obcích. O zodpovědném přístupu občanů svědčí dvě čísla: průměrná produkce komunálních odpadů je 450 kg/obyvatele a po vytřídění zbývá na jednoho obyvatele 180 kg směsného odpadu k energetickému využití ve spalovně.

SPALOVNA KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ

Projektem spalovny v Dürnrohru byl vyřešen problém s komunálním odpadem po přijetí zákona zakazujícího skládkování neupravených odpadů v Dolním Rakousku. První reakcí na legislativní změnu bylo zadání studie proveditelnosti pro nakládání s komunálním odpadem, která ukázala jako nejlepší metodu pro směsný odpad jeho energetické využití. Především při něm dojde ke zničení škodlivých látek spálením za vysokých teplot, a navíc bude využita energie v odpadu obsažená. Díky vysoké výhřevnost (9-10 MW/kg), která odpovídá hnědému uhlí, začal být směsný komunální odpad považován za nového nositele obnovitelné energie. Jen pro zajímavost: množství komunálních odpadů v České republice, které je ročně uloženo na skládky, je ekvivalentem 2 mil. tun hnědého uhlí, což odpovídá spotřebě jedné velké tepelné elektrárny.

Provozovatelem spalovny je společnost EVN, a. s., jejímž vlastníkem je z 51 % dolnorakouská vláda, zbývajících 49 % akcií vlastní odpadová sdružení měst a obcí a další společnosti. Výstavba spalovny byla zahájena v roce 2001 a v roce 2004 byl zahájen provoz prvních 2 linek s kapacitou 300 tis. tun za rok. Od dubna 2010 je v provozu 3. linka, díky níž se zvýšila kapacita zařízení na 500 tis. t/rok. Náklady na výstavbu spalovny byly 270 mil. eur.

Ve spalovně se denně během 24 hodin nepřetržitého provozu energeticky zpracuje 2000 tun zbytkových odpadů z domácností a také velkoobjemový odpad od 80 % obyvatel Dolního Rakouska (pozn. v Dolním Rakousku žije 1,5 mil obyvatel). Navíc se zpracovává i průmyslový odpad a komunální odpad ze spolkové země Tyrolsko, kde energetický způsob využití odpadů nebyl na rozdíl od Dolního Rakouska vládou ani veřejností přijat. Překvapující je, že i přes značnou dopravní vzdálenost (zhruba 400 km) je energetické využití odpadů ve spalovně Dürnrohr pro Tyrolsko zajímavé.

ŽELEZNICE JE EKOLOGICKÁ

Od samého počátku byl projekt spalovny nastavený nejen jako nejekonomičtější, ale zároveň i jako nejekologičtější řešení. To se projevilo jak při vlastní výstavbě, tak především při vlastním provozu a promyšleném způsobu dopravy odpadů do spalovny. „Pro nás je velkou inspirací logistika, kdy 90 % odpadů je do spalovny dopravováno po železnici a pouze 10 % z nejbližšího okolí přiváží přímo sběrné vozy. Podle sdělení zástupce odpadového sdružení sice železniční doprava prodražuje celkové provozní náklady, ale ochrana ovzduší je pro naše dolnorakouské kolegy prioritou. Vzhledem k našim zkušenostem s dopravním zatížením exponovaných lokalit považuji toto řešení za jednu z největších předností celého systému,“ konstatoval člen Rady kraje Vysočina Zdeněk Ryšavý, který se exkurze rovněž zúčastnil.

Po celém území spolkové země je jedenáct železničních překladišť, které provozují obce, resp. jejich odpadová sdružení. Provoz je financovaný ze 70 % poplatky od občanů a z 30 % prodejem vytříděných druhotných surovin. Obce mají díky solidaritě v rámci sdružení stejné dopravní náklady na tunu odpadů bez ohledu na vzdálenost. Využitím překladišť a železnic dojde v provozu po komunikacích spolkové země k úspoře 40 tisíc kamionů za rok. To má samozřejmě vedle snížení prašnosti pozitivní vliv i na technický stav silnic.

OVĚŘENÁ TECHNOLOGIE SPALOVÁNÍ

Vlastní technologie spalování využívá známý a zkušenostmi ověřený roštový způsob spalování s třístupňovým systémem čištění spalin, kdy je odpad spalován bez dodávky dalšího přídavného zdroje. Zemní plyn je využívaný pouze pro rozehřátí kotle na provozní teplotu 1000 °C. Po zpracování 1 tuny odpadu vznikne 250 kg strusky pro uložení na skládku, 25 kg železného šrotu, 30 kg popílku a 1 kg filtračního koláče. Celý objem odpadu se tak po spalovacím procesu sníží na desetinu. Na rozdíl od Německa zatím v Rakousku není možné používat strusku jako materiál při výstavbě silnic, nyní ale probíhají intenzivní jednání ke změně legislativy.

Byť mluvíme stále o spalovně odpadů, nejedná se v Dürnrohru o pouhé spalování, ale o skutečné zařízení k energetickému využití odpadů. Teplo vznikající při spalování je využíváno k výrobě páry. Ta se pak odvádí jednak do vedlejší parní elektrárny, především však slouží k zásobování teplem blízké obce Zwentendorf a hlavního města země St. Pölten. Elektrárnu i dálkový systém vytápění provozuje rovněž společnost EVN, a. s.

Město St. Pölten a společnost EVN intenzivně spolupracují a stanovily si společné cíle v oblasti energie, mezi které patří především zvýšení krizového a zásobovacího zabezpečení energie, stabilizace cen využíváním regionálních zdrojů energie, redukce primární spotřeby energie zvýšením energetické účinnosti a v neposlední řadě ochrana klimatu redukcí CO2.

Celková délka trasy pro dodávku tepla do města St. Pölten je 31 km, objem dodaného tepla činí 200 mil. kWh/rok a pokrývá 2/3 poptávky ve městě. Zásobuje teplem zhruba 6000 zákazníků, teda asi 3300 domácností. Mezi zásadní přínosy energetického využití odpadů ve spalovně v Dürnrohru patří úspora 21 mil. m3 zemního plynu, snížení vypouštěných emisí CO2 v St. Pölten o 40 000 t/rok a redukce emisí oxidu dusíku.

PRÁCE S VEŘEJNOSTÍ

Nezanedbatelnou úlohu při prosazení takovéhoto velkého a pro veřejnost citlivého projektu hrála práce s veřejností, což opakovaně zdůrazňovali zástupci provozovatele i dolnorakouské vlády v průběhu celého setkání. Nemalé náklady byly vloženy do informování veřejnosti už během přípravy projektu a výběru vhodné lokality. Stejně tak byla veřejnost informována během výstavby zařízení, všechna zásadní rozhodnutí byla projednávána s občany formou anket, veřejných besed s obyvateli. Firma EVN vydávala a v současnosti stále vydává noviny a speciální časopis pro oblast výstavby spalovny. Občané byli od samého počátku zapojeni do každého rozhodnutí a správního řízení prostřednictvím tzv. občanské rady. I díky tomu mají lidé v okolí spalovny k zařízení důvěru a oceňují její přínosy pro zaměstnanost a pro rozvoj regionu.

Jak řekli zástupci dolnorakouské strany, s veřejností je důležité neustále intenzivně pracovat, je to klíčový partner v úspěchu plnění cílů v nakládání s komunálními odpady. Proto do oblasti PR investují ročně 300 tisíc eur. „Zkušenosti rakouských kolegů nám potvrdily správnost naší cesty maximální informovanosti a otevřenosti vůči veřejnosti. U nás na Vysočině se od začátku přípravy ISNOVu snažíme komunikovat s lidmi. Vytvořili jsme také speciální portál ISNOV na webových stránkách kraje, kde zveřejňujeme veškeré dokumenty, zápisy z jednání a další informace,“ přiblížil českou zkušenost radní Zdeněk Ryšavý.

Důkazem o důležitosti práce s veřejností a jejím informování bylo i perfektně vybavené informační centrum přímo ve spalovně, které bylo koncipováno jako cesta odpadu k energetickému využití. Prohlídka začínala u velmi jednoduchého a přehledného schématu provozu spalovny a pokračovala průchodem fiktivní popelnicí plnou odpadu až k imitací spálení odpadu v kotli. V průběhu cesty byly prostřednictvím fotografií, popisek a interaktivních tabulí poutavě a přitom nenásilně sdělovány všeobecné informace o nakládání s komunálními odpady, vlastním energetickém využití odpadů a průběhu výstavby spalovny. Hosté také na několika místech mohou využít průhledů do nejdůležitějších částí provozu spalovny.

Získané zkušenosti jsou pro nás o to důležitější, že Dolní Rakousko má podobnou sídelní strukturu jako Vysočina, tzn. mnoho malých obcí a absenci velkých měst. Jejich řešení se tak dají v mnoha ohledech aplikovat i v našich podmínkách.

 

Ing. Pavla Bendová
vedoucí oddělení technické ochrany ŽP Krajský úřad kraje Vysočina

 

Člen Rady kraje Vysočina Zdeněk Ryšavý a zástupce města Humpolec při průchodu „popelnicí“ v informačním centru spalovny.

Náklady na výstavbu spalovny v Dürnrohru byly 270 mil. eur.

V Kremsu funguje jedno z jedenácti překladišť v kraji.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *