Na Plzeňsku vybudovali infrastrukturu na evropské úrovni

Starší z nás jistě pamatují, že za každou vsí bylo "křápiště", kdy bylo možno najít úplně vše, a návštěva těchto prostor byla pro nás děti vždy velkým dobrodružstvím. V obcích "střediskových" a městech byly maximálně výkupny druhotných surovin. Popeláři vyváželi popelnice do roklí u velkých měst. Pojem nebezpečný odpad nikomu nic neříkal.

Takto stručně vypadalo nakládání s odpady do doby vzniku prvního zákona o odpadech v roce 1991. Obce si po jeho přijetí uvědomily, že plnění povinností ze zákona je pro ně dost náročné a především nákladné. Začaly se proto slučovat do účelových svazků a mikroregionů. Řešení problémů ve větším územním celku dávalo lepší předpoklady pro získání finanční podpory z předstupních fondů EU.

Mikroregion Radbuza byl jeden z prvních v Plzeňském kraji, kdo požádal o podporu z předvstupního fondu SAPARD. Na základě analýzy nakládání s odpady na území mikroregionu, praktických zkušeností představitelů samospráv a potřeb jednotlivých obcí zažádal o podporu na výstavbu čtyř sběrných dvorů odpadů. Administraci celého projektu zajišťovala Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje (RRA PK, o. p. s.). Celková doba od zahájení příprav do slavnostního otevření všech čtyř sběrných dvorů byla dva a půl roku. Průměrná cena jednoho sběrného dvora byla 1,2 mil. Kč.

Spolupráce všech obcí mikroregionu i krajského úřadu byla velmi dobrá. Všechny dotčené orgány si dobře uvědomily šanci zlepšit infrastrukturu a vytvořit podmínky pro správné nakládání s odpady. Do tohoto období také spadá začátek spolupráce se společností Eko-kom, a. s.

V roce 2004 byl schválen Plán odpadového hospodářství Plzeňského kraje, na jehož zpracování se podílela i naše agentura. Z analýz i z praktických zkušeností vyplynulo, že pro dobré nakládání s komunálními odpady by měl být sběrný dvůr odpadů v každé obci nebo městě s více jak 2000 obyvatel. V menších obcích, které nemají spádovou oblast alespoň 5000 obyvatel, je výstavba, ale především následný provoz sběrného dvora velmi neekonomický.

VYSKYTLY SE OBTÍŽE

Vyhlášením Operačního programu infrastruktura se otevřela možnost získat finanční podporu. Osm obcí vytvořilo Účelový svazek obcí pro výstavbu sběrných dvorů ve velkých sídlech Plzeňského kraje. Žádost i realizaci celého projektu administrovala RRA PK. Vše se podařilo úspěšně dovést do konce a koncem roku 2006 bylo slavnostně otevřeno osm nových, v souladu s legislativou vybavených sběrných dvorů odpadů. Náklady na jejich výstavbu dosáhly více než 23 mil. Kč vč. DPH, podpora z OPI činila 19,7 mil. Kč. Průměrná cena jednoho sběrného dvora se postupně vyšplhala na částku kolem 2,9 mil. korun.

Negativním prvkem u obou vyhlášených programů (SAPARD i OPI) bylo jejich financování. Žadatel musel nejprve uhradit dodavatelské faktury. Až poté byly proplaceny poskytovatelem podpory do stanovené výše (až do 85 % uznatelných nákladů). To nutilo žadatele zajistit si úvěr (na základě výběrového řízení), aby mohly být faktury včas uhrazeny. Proplácení ze strany poskytovatele podpory bylo velmi administrativně náročné a zdlouhavé (někdy i pět měsíců).

Vytvoření svazku sice dávalo větší předpoklad pro získání podpory, ale administrace svazku a jeho udržitelnost (po dobu 5 let) je časově i finančně značné náročná. Zahrnovala například vykazování účetnictví v elektronické i písemné podobě (nákup účetního programu zhruba 25 tis. Kč, jeho aktualizace každého půl roku, měsíční účetní výkazy), každoroční kontrolu hospodaření, pravidelné svolávání shromáždění členských obcí svazku, vyvěšování veškerých dokumentů svazku – pozvánek, návrhů rozpočtu, schválených rozpočtů, závěrečných účtů, dokládání zveřejnění těchto dokladů na úředních deskách všech členských obcí a mnoho dalšího.

VÝZVY OPŽP

Na základě již získaných zkušeností administrátor žádostí RRA PK, ani obce neměly tendenci vytvářet účelové svazky, rozhodly se požádat samostatně. V první výzvě Operačního programu životní prostředí – Prioritní osa 4 bylo podáno dalších osm žádostí – všechny uspěly a byly řádně zrealizovány.

U těchto projektů došlo ke kladnému posunu v oblasti financování. Významnou úlevou bylo zavedení průběžného financování, takže odpadlo složité zajišťování úvěrů. Faktury byly propláceny průběžně a termín proplácení ze strany SFŽP se zkrátil na maximálně do 60 dnů od žádosti o platbu. Celkem bylo vystavěno dalších osm sběrných dvorů odpadů v celkové hodnotě přes 41 mil. Kč. Průměrná cena sběrného dvora byla 5,2 mil. Kč.

V další výzvě OPŽP v září 2009 jsme podávali dalších osm žádostí o finanční podporu. Všechny projekty úspěšně prošly schvalovacím procesem, ale kvůli úbytku finančních prostředků z osmi podaných žádostí uspěly pouze tři. Operační program životního prostředí není bohužel bezedný. Neúspěšné projekty byly opětovně podány v rámci mimořádné XIX. výzvy v květnu letošního roku, plus jeden nově připravený projekt sběrného dvora.

SITUACE SE VÝRAZNĚ ZLEPŠILA

Sběrné dvory odpadů se u nás budují zhruba devět let. Adekvátně k tomu, jak stoupají nároky na vybavení, stoupají i náklady na výstavbu. Počáteční průměrná cena (v roce 2001) na výstavbu a vybavení SD byla kolem 1,2 mil. Kč. V současné době je tato cena v úrovni zhruba 5,2 mil Kč. To svědčí nejen o stále se zlepšující úrovni vybavení SD, ale i bohužel o neustále rostoucích cenách.

S využitím finanční podpory z fondů bylo v Plzeňském kraji vystavěno celkem 23 sběrných dvorů odpadů, z toho 20 jich kompletně administrovala RRA PK včetně realizace výstavby až do fáze závěrečného vyhodnocení akce a následných kontrol. Další 3 sběrné dvory budou vystavěny v letošním roce.

V současné době je v Plzeňském kraji provozováno 69 sběrných dvorů odpadů. Aritmeticky je to jeden sběrný dvůr pro 8282 obyvatel. Průměrná dojezdová vzdálenost okolo 10 km, což je podle průzkumu maximální vzdálenost, kterou jsou lidé ochotni kvůli odložení odpadu ujet.

Tyto jedinečné výsledky v infrastruktuře odpadového hospodářství Plzeňského kraje jsou zásluhou mnoha faktorů: možností získat finanční podporu, motivací obcí, součinností všech dotčených orgánů (Kraje, ORP, obcí, dodavatelů, projektantů, atd.) a především ochoty implementačního orgánu, Státního fondu životního prostředí ČR, pomáhat a spolupracovat se žadateli. Přes veškerá úskalí, která vyvstala v počátcích, je v současné době tato spolupráce bezchybná. Všichni, úředníci i žadatelé, jsme se museli hodně naučit. Bohužel, když už to umíme, finanční zdroje docházejí.

Lenka Šlajsová
Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s.

CO NEMÁ CHYBĚT VE SBĚRNÉM DVOŘE

Zpevněný povrch na celé ploše sběrného dvora nebo alespoň v prostorách kontejnerových stání.

Přístřešky by měly být pod uzavřením.

Co nejvíce kontejnerů pod přístřeškem – povětrnostní vlivy jako déšť prodražují odstranění odpadů.

Větší sběrné dvory by měly mít mostovou váhu.

Jsou potřeba plochy pro ukládání BRO včetně výkonných štěpkovačů.

Instalace kamerového systému s vysokým stupněm rozlišení v areálu i před vjezdem do SD.

Aby dvůr fungoval

V majetku obce provozovaný odbornou oprávněnou společností

Bezplatné využívání sběrných dvorů odpadů (stavební suť v omezeném množství), případně i pro spádové obce na základě smluvních vztahů.

V malých obcích zajištění řádných ambulantních svozů nebezpečných odpadů.

Pro obce, které sběrný dvůr provozují, zajistit podporu na provoz např. z poplatků za skládkování.

Finanční náklady na provoz sběrného dvora v průměrném městě (5000 obyvatel) činí 600 000 – 800 000 Kč ročně.

Průběžné informace pro obyvatele e o sběrném dvoře a jeho službách, zveřejňované v místních periodikách.

Spolupráce obcí s kolektivními systémy, které zabezpečují zpětný odběr vybraných komodit (zlevnění provozních nákladů)

Námět pro tuto rubriku poskytla společnost INISOFT, s. r. o., nenese však odpovědnost za obsah článků, ani za názory autorů.

 

„Zkušeností z přípravy projektů a jejich financování by bylo na malou knížku. Dělali jsme všechno od A do Z a možná neskromně říkám, že kdybychom nezačali osvětou a informovaností veřejné správy, tak v Plzeňském kraji nové sběrné dvory nebyly. Všichni jsme se museli mnoho naučit. Bohužel teď, když už to umíme, finanční zdroje docházejí,“ říká Lenka Šlajsová z RRA PK.

 

 

 

„Za dobu dvaceti let, kdy se v České republice začalo v odpadovém hospodářství něco opravdu dělat, jsme v třídění odpadů předčili vyspělou Evropu, která měla v odpadech čtyřicet let náskok. V infrastruktuře odpadového hospodářství a v myšlení obyvatel jsme na stejné, ne-li lepší úrovni, než v ostatních evropských zemích,“ dodává Marek Sýkora, RRA PK

 

 

 

V obci Strašice na Plzeňsku byl sběrný dvůr vybudován s pomocí podpory z Operačního programu Infrastruktura. Do provozu byl uveden v roce 2006. Na snímku je prostor před vybudováním sběrného dvora a po jeho dokončení.

Rozmístění sběrných dvorů na území Plzeňského kraje

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *