Na co se využívají výnosy z poplatků za skládkování?

Na jedné straně obtížně hledáme zdroje pro investice v odpadovém hospodářství. Na druhé straně vyvádíme ročně 1,5 mld. Kč mimo resort odpadového hospodářství a pak většinu komunálních odpadů jednoduše zahrabeme do skládky, protože na lepší nakládání s nimi nemáme peníze.

Poplatky za skládkování směsného komunálního odpadu a objemného odpadu se považují za základní ekonomický nástroj odpadového hospodářství. Jejich výše má vliv na snižování množství odpadů ukládaných na skládku a výnosy z nich jsou využívány pro financování odpadového hospodářství – respektive, tak je to ve většině zemí EU a mělo by to být i u nás. Jaké je však skutečné směřování výnosů základní složky poplatku za skládkování v ČR? Ukazuje to nedávno zveřejněná analýza, kterou představila organizace STEO (Sdružení provozovatelů technologií pro ekologické využívání odpadů) v rámci veletrhu ENVIBRNO. Analýza byla zpracována na základě dat Českého statistického úřadu, ISOH a rozpočtu dotčených obcí ve všech třinácti krajích ČR. Nebyla do ní zahrnuta Praha, která má na svém území jedinou skládku (Ďáblice), kde již bylo ukládání KO významně utlumeno.


ZÁKLADNÍ SLOŽKA POPLATKU

Poplatek za ukládání komunálního odpadu na skládku, resp. jeho tzv. základní složka, má v současné době v ČR podobu kompenzace či »bolestného« obcím, které souhlasily, aby na jejich území byly skládkovány odpady. »Úlohu ekonomického nástroje určeného ke snižování množství ukládaných odpadů na skládky, jak je to obvyklé v zahraničí, to však v žádném případě neplní,« upozorňuje STEO.

Poplatek za uložení odpadů na skládku vybírá provozovatel skládky. Základní složku poplatku odvádí provozovatel obci, na jejímž katastrálním území skládka leží. Množství ukládaných komunálních odpadů se výrazně nemění, výnos z poplatku za ukládání odpadů se postupně zvyšuje se zvyšováním zákonné jednotkové sazby poplatku za 1 tunu (v roce 2002 to bylo 200 Kč/t, v roce 2009 již 500 Kč/t).

Teoreticky by zvyšování poplatku mělo mít vliv na snižování množství odpadů ukládaných do skládky. Aktuálně je to spíše naopak: Vybrané finanční prostředky jsou používány na rozpočtové potřeby těchto obcí a končí mimo systém odpadového hospodářství. Má-li poplatek za ukládání odpadů fungovat jako ekonomický nástroj ke snižování množství ukládaných odpadů na skládku, je podle STEO nutné revidovat jeho určení, resp. finanční tok, a to alespoň jeho převážnou část.

PŘÍJMY OBCÍ Z POPLATKU

V České republice je aktuálně 6250 obcí a 144 skládek vhodných pro ukládání komunálních odpadů charakteru »ostatní odpad« (některé skládky zasahují více katastrů), uvádí se v analýze STEO. Do těchto 144 skládek bylo v roce 2011 uloženo přibližně 3 mil. tun komunálních odpadů kategorie »O« (různé evidence se v údajích mírně liší). Na poplatcích za ukládání KO do skládky bylo v roce 2011 vybráno zhruba 1,5 mld. Kč, obdobně jako v minulých letech.

Velmi často mají na svém území skládku odlehlé menší obce. Určujícím faktorem pro vznik konkrétní skládky byly nutně přírodní podmínky, nikoliv demografické faktory. Rozmístění skládek proto nekoresponduje s počtem a hustotou obyvatelstva v jednotlivých regionech a produkcí odpadů.

Výnosy z poplatku za skládkování odpadů u některých, zejména malých obcí s velkou skládkou, dosahují až neuvěřitelných hodnot. Není výjimkou, že výnos poplatku ze skládkování v přepočtu na 1 obyvatele obce dosahuje několik desítek tisíc Kč ročně. Největší výnos byl dopočten v obci s méně než 100 obyvateli a činil 192 466 Kč na obyvatele za rok.

Příjmy z poplatku za skládkování, které jsou i v řádech mnoha desítek milionů ročně, tvoří 80-90 % celkových rozpočtových příjmů některých obcí. Většina odpadů je ukládána do velkých skládek v relativně malých obcích. Na skládky s ročním ukládaným množstvím větším než 30 tisíc tun KO – jichž je přibližně čtvrtina z celkového počtu skládek v ČR, se ukládají přibližně dvě třetiny komunálních odpadů. V těchto obcích s největšími skládkami na svém území pak bydlí přibližně 3 % obyvatel ČR (bez Prahy).

Platbu obci lze chápat jako kompenzaci za újmu spojenou se skládkou. Je otázkou, do jaké míry jde za současných podmínek o spravedlivou kompenzaci, a zda se nejedná spíše o plýtvání prostředky vybranými od občanů. »Neměly by být použity na jiné nakládání s odpady, především na jejich využívání?« ptá se STEO.

VÝNOSY PODLE KRAJŮ

Rozdělení finančních toků z poplatků je v krajích podobně nerovnoměrné, jako u obcí – existují regiony s vhodnějšími podmínkami, kam směřují odpady z okolních krajů. Proto se značně liší výnosy z poplatku v přepočtu na obyvatele kraje. V krajích Ústeckém, Středočeském a Pardubickém dosahuje výnos poplatku 215-277 Kč/obyv. Naopak v krajích Libereckém, Jihomoravském a Královéhradeckém je tento výnos jen okolo sta korun.

Případné rozdělování výnosu z poplatku za ukládání odpadů na skládky mezi kraje na základě množství skládkovaných odpadů, o němž se uvažuje při přípravě nového zákona o odpadech, založí do budoucna nespravedlivé, nerovnoměrné a věcně neodůvodněné finanční toky velkého objemu finančních prostředků.

Určitá přímá kompenzace obcím, které mají na svém území skládku, má opodstatnění. Aplikování stejného principu na kraj však již opodstatnění nemá. Z analýz STEO vyplynulo, že mají-li výnosy z poplatku za skládkování podpořit plnění krajských plánů POH, je třeba, aby rozdělení peněz mezi kraje bylo založeno na jiném principu než na množství skládkovaných odpadů v kraji.

»Vzhledem k očekávanému zvýšení poplatků, a tím zvýšení výnosů ze skládkování, by bylo chybou pokračovat či dokonce rozvíjet současný mechanismus do budoucnosti,« konstatuje na závěr své studie STEO.

 

NA ZÁKLADĚ ČEHO VZNIKLA ANALÝZA?

Rozpočty obce – tzv. rozklikávací rozpočty jsou dostupné na http://www.rozpocetobce.cz/

ISOH – Informační systém odpadového hospodářství – http://isoh.cenia.cz/

Atlas zařízení pro nakládání s odpady, 2. díl – Skládky ostatních odpadů, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, 2010

Český statistický úřad, údaje za rok 2011

 

SOUHRN VSTUPNÍCH ÚDAJŮ ZA ČR ZA ROK 2011

 

Počet skládek (bez skládky Ďáblice) 144
Množství KO uložených do skládky celkem (dopočet), tun 3 080 260 tun
Množství odpadů SKO a OO dle ISOH 2 821 222 tun
Příjmy ze skládkování za rok 1 540 129 907 Kč
Počet obyvatel obcí majících na svém území skládku (bez Prahy) 1 289 210
Počet obyvatel obcí majících na svém území skládku v % 14 %
Průměrný výnos z poplatku za 1 obyvatele za rok v těchto obcích 1195 Kč
Nejvyšší zjištěný výnos z poplatku na 1 obyvatele za rok 192 466 Kč

 

Skládka Úholičky v okrese Praha-západ je určena pro ukládání odpadů kategorie O a zařazena do skupiny S-OO3.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *