MŽP: »Je to jediný způsob, jak stihnout udělat změny"

Zvýšení cen za skládkování, stanovení termínu pro zákaz skládkování a další zásadní změny v odpadovém hospodářství se v pracovních skupinách projednávají už roky, ale bez konkrétního výstupu. Pak najednou přišla bomba: všechny tyto změny se objevily jako poslanecký návrh u návrhu elektrošrotové novely.

První spustili poplach zástupci zpracovatelů elektroodpadu, kteří přišli projednávat na sněmovní výbor pro životní prostředí úplně jiné věci. Zpráva vyvolala pobouření zejména u členů pracovních skupin, kteří mají pocit, že je ministerstvo obešlo. Nezbylo tedy než se zeptat Jaromíra Manharta, staronového ředitele Odboru odpadů na Ministerstvu životního prostředí ČR.

Proč tak závažné věci předkládáte zničehonic a jako součást novely zákona o elektrošrotu?

Podpora poslaneckých pozměňovacích návrhů pro nás představovala možnost, jak dostat do naší legislativy ve zrychleném řízení změny, o nichž se na MŽP v rámci pracovních skupin diskutuje přes tři roky. A to nutně před odesláním rámce OPŽP do Evropské komise, která po nás požaduje jasné závazky v oblasti odpadové legislativy. Kritizují nás zástupci zainteresovaných stran, že jsme návrh řádně neprojednali v pracovních skupinách. Projednávalo se to ale podle mého názoru za ministra Chalupy, Podivínského a projednává se to i za nynějšího ministra Brabce. A projednávalo by se dál, kdybychom nic neudělali.

Rozumím tomu tak, že jste se rozhodli už dále nic neprojednávat, ale prostě zapracovat cíle do novely, i když spolu příliš nesouvisí, ale je předkládána ve vhodnou dobu?

Ministerstvo bude projednávat odpadové záměry zákonů dál a pracovní skupiny nadále poběží, ne však již v tak velkém počtu. Navíc, tento krok se jeví jako jediný způsob, jak změny stihnout dostat do legislativy před prázdninami. Sedmnáctého července se do Bruselu oficiálně předává rámec Operačního programu ŽP po projednání a schválení vládou. To už teď nejsou ani dva měsíce. Nové programové období nabízí finanční podporu na různé oblasti životního prostředí a už jsme opět pozadu. Pokud budeme chtít dostat podporu ve výši 462 milionů eur, které jsou vyčleněny na osu 3 (týkající se odpadového hospodářství a starých zátěží) v novém OPŽP, musí být pro Evropskou komisi zřetelné, že hledáme cesty k omezení skládkování odpadů a dodržení nastavené odpadové hierarchie.

Body, které jsou poslaneckým návrhem zapracovány do elektrošrotové novely, po nás komise už řadu měsíců požaduje. Mimochodem, »elektronovela« je nutnou transpozicí evropské směrnice, kterou jsme měli do našeho práva převést do 14. února tohoto roku, a to jsme bohužel nestihli vzhledem k tomu, že bývalé vlády nekonaly.

Věděli jsme, že náš krok vyvolá rozruch, ale udělali jsme ho proto, aby EK jasně viděla, že nové vedení MŽP zahájilo zpracovávání letitých úkolů. Uznávám, že děláme všechno najednou a za extrémního zrychleného tempa, protože bylo ztraceno spousty času.

Co návrh obsahuje?

Musím zdůraznit, že poslanci předložili tento návrh s podporou ministerstva. Obsahuje zvýšení plateb za skládkování odpadů, vymezení zákazu skládkování u vybraných odpadů od roku 2023 (jde o recyklovatelný a využitelný odpad a neupravený směsný komunální odpad). Také je tam návrh zavedení povinného třídění kovů a bioodpadů v obcích a zvýšení poplatků za skládkování, které však není nijak razantní: v původně projednávaných návrzích se zvyšovaly poplatky z dnešních pěti set korun na 2500 Kč v roce 2025, my chceme maximálně na 1000 Kč za tunu v roce 2020.

Zavádíme také tzv. účelovou složku skládkovacího poplatku, která má motivovat k třídění a recyklaci. Bude se platit za ukládání recyklovatelných nebo využitelných odpadů na skládkách. Když bude producent důkladně třídit a odpady neskončí na skládce jako směsný odpad, ušetří. Účelová složka stoupá razantněji než ostatní složky. Je tedy recyklační výhodou. Pokud třídím a využívám odpady, neskládkuji, a neplatím tudíž žádný skládkovací poplatek.

Naopak se snižují poplatky za skládkování nebezpečných odpadů. V současné době činí poplatek 6200 Kč/t. My navrhujeme, aby od roku 2015 byl pouze na 2500 Kč/t. Cena je srovnatelná s cenou v Evropě, kde je kolem 100 eur na tunu. Současné vysoké poplatky jsou podle našeho názoru důvodem, proč některé nebezpečné odpady končí jinde než na příslušných skládkách odpadů. V nejzazším případě jako technické zabezpečení skládky (TZS), u něhož teď také zpřísňujeme podmínky. Říkáme tím producentům: není to tak drahé. Můžete nebezpečný odpad odvézt na skládku a nemusíte hledat alternativní až nelegální cesty vyvádění odpadu z režimu odpadů. A právě toto by mělo být téma, kterému se chci přednostně věnovat. Stanovit jasné podmínky přechodu odpad-neodpad, odpad-vedlejší produkt, abychom produkci odpadů minimalizovali, hledali jejich smysluplné využití a naplnili hierarchii, a nahradili tak primární zdroje.

Jak určíte, které odpady se nebudou smět skládkovat?

V zásadě jsou komunálním odpadem všechny odpady spadající pod katalogová čísla skupiny 20, což je zhruba 40 katalogových čísel. Ty třídíme dnes zcela běžně a na skládkách stejně nekončí. Výjimkou je však směsný komunální odpad, o který se přednostně zajímá již zmíněná Evropská komise. Definici recyklovatelného a využitelného odpadu stanovíme vyhláškou ve spolupráci s průmyslem – předpokládám, že vyjmenujeme konkrétní katalogová čísla nebo stanovíme parametry ověřitelné laboratorně, jako např. výhřevnost odpadu.

Co po nás EK požaduje pod hrozbou infringementu?

Komise říká a doporučuje České republice, že pokud chceme splnit cíle odklonu BRKO ze skládek do 2020, pak musíme bezpodmínečně zavést povinné třídění bioodpadu v obcích.

Dále je to zákaz skládkování určitých odpadů. A dávat »natvrdo« zákaz skládkování směsného KO, z toho mám obavu, že bychom nedokázali vyřešit, kam s ním. Proto se návrh omezil »jen« na zákaz skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu.

Je snahou omezit ukládání i nebezpečných odpadů jako technického zabezpečení skládek, čímž unikají tyto druhy odpadů zpoplatnění. Není to jen pohled MŽP, tuto praxi nám dlouhodobě vytýká také Nejvyšší kontrolní úřad.

Evropská komise současně požaduje zvýšení poplatků za skládkování tak, aby to bylo sociálně a ekonomicky únosné, a stanovit seznam materiálově využitelných a recyklovatelných odpadů, které se nebudou moci skládkovat. A hlavně dát konečně datum, ke kterému se to v ČR zavede.

Myslím si, že zvýšení poplatků za skládkování není tak razantní, jak se předpokládalo. Mluvil jsem s řadou odpadářských firem – všichni vědí, že ukončení skládkování nastane, protože tam směřuje evropská legislativa. Oni se na nové podmínky potřebují připravit, a k tomu musejí znát termín, kdy to nastane. Stejně tak neznamená zdražení poplatků podporu spaloven, jak se aktuálně dočítáme a slýcháme. Mělo by podpořit i vstup jiných technologií, jako je plazma nebo pyrolýza, na český odpadový trh.

Co bude dál?

Teď je novela po čtení ve sněmovním výboru pro životní prostředí. Druhé čtení bude 11. června, třetí zhruba o týden později a pevně věřím, že projde. Prezident by ji pak mohl podepsat někdy počátkem července.

Pokud se to podaří, utečeme infringementu na poslední chvíli.

Kvůli infringementu platí Polsko, Slovensko i další členské země. Pokuty jsou v takových případech vysoké, dosahují 9-16 tisíc eur denně a není o nich diskuse. Částku nám EK odřízne od rozpočtových peněz pro ČR. A jelikož vědí, že problém je v odpadech, tak to padne na finance pro odpady.

Jaký dopad bude mít zvýšení poplatků za skládkování na občany?

Vyčíslení je součástí návrhu novely. V rámci pracovní skupiny a ve spolupráci se Svazem měst a obcí ČR jsme už v minulém roce provedli výpočet dopadu potenciálního zvýšení. Vyšlo z toho, že pokud se poplatek za skládkování odpadu zvedne o 100 Kč na tunu, bude to mít na občana dopad ve zvýšení zhruba o jedno pivo ročně (21 Kč). Pokud by to bylo navýšení o 200 Kč, pak je to dvojnásobek (tedy dvě piva).

Evropa směřuje k vyšší recyklaci. Kam až chce dojít?

Zdá se, že plány jsou co nejambicióznější a nejenvironmentálnější, tedy vlastně ty nejtěžší. My máme do roku 2020 dosáhnout 50 % materiálového využití z produkovaného komunálního odpadu. Komise navrhuje 70 % využití komunálu do roku 2030. Také se v Evropě přehodnocují metody výpočtu, jak členské státy vypočítávají dosažení nebo nedosažení cílů. Nyní existují čtyři způsoby, jak vypočítat materiálové využití odpadů. Komise chce, aby způsob byl jen jeden, a údaje v Evropě byly tedy jednoznačně porovnatelné. V této souvislosti nás EK vyzvala, abychom si vyjasnili výkaznictví dat.

Mezi prioritami návrhu POH je uvedeno »koordinovat síť zařízení k nakládání s odpady v regionech«. Jak to uděláte?

V návrhu POH jsou obecné formulace, které ponechávají otevřený prostor pro další řešení. Nebudeme říkat, kolik a jakých zařízení se má v ČR vystavět. Myslíme, že primárně musí síť koordinovat kraj spolu s investory na základě svého krajského POH, protože právě krajské úřady mají ve své gesci povolovací a rozhodovací pravomoc na svém území.

Návrh poplatků

Poplatek za ukládání odpadů na skládky se skládá ze čtyř složek: kompenzační, základní, účelové a rizikové.

Za uložení odpadu se platí kompenzační a základní složka poplatku.

Za uložení nebezpečného odpadu navíc riziková složka poplatku.

Za uložení recyklovatelných a využitelných odpadů, které je dle § 21 odst. 7 od roku 2023 zakázáno ukládat na skládky, se do konce roku 2022 dále platí účelová složka poplatku.

Kompenzační, základní, riziková a účelová složka poplatku za ukládání odpadů (návrh) (údaje v Kč/t)

Složka poplatku/rok 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Kompenzační 400 350 300 300 300 300
Základní 100 150 200 250 250 300
Riziková 2000 2000 2000 2000 2000 2000
Účelová 100 150 200 250 350 400

Bližší informace:

www.psp.cz, usnesení výboru pro životní prostředí č. 32 z 21. května 2014

tisková zpráva Ministerstva životního prostředí www.mzp.cz

FOTO: Shutterstock

Ředitel Odboru odpadů Jaromír Manhart

FOTO: JIŘÍ KOŤÁTKO

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *