Autor
Kategorie:
Praxe

Musíme hledat náhrady za primární zdroje

Narůstající poptávka po surovinových zdrojích vyvolává potřebu hledat náhrady za primární zdroje. Nově zřízená Rada pro druhotné suroviny a odpady by měla přispět k řešení otázek spojených s druhotnými surovinami. Více nám k tématu řekla Ing. Pavlína Kulhánková, ředitelka Odboru ekologie Ministerstva průmyslu a obchodu.

Koncem minulého roku začala pracovat Rada pro druhotné suroviny a odpady. Můžete nám o ní říci něco bližšího?

Česká republika nedisponuje dostatečnými surovinovými zdroji a dovoz surovin je nákladný. Proto je nutné, abychom se zodpovědně starali o náš současný surovinový fond. Druhotné suroviny i materiál obsažený v dosud používaných výrobcích jsou jeho neoddělitelnou součástí. Z toho plyne, že musíme pečovat i o materiálový obsah dosud vyrobené produkce.

Druhotné suroviny jsou jako vstupní materiály pro výrobu kovů, papíru a skla nepostradatelné již dnes. Další komodity druhotných surovin nabízejí nové příležitosti pro vědu a výzkum a zejména pro řadu průmyslových odvětví, kde se jimi nahrazují nejen primární surovinové, ale i energetické zdroje.

K řešení otázek spojených s trhem s druhotnými surovinami a jeho efektivní podporou by měla přispět Rada pro druhotné suroviny a odpady. Je poradním orgánem zřízeným při Radě hospodářské a sociální dohody – RHSD (tzv. tripartitě) a její činnost administrativně zajišťuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Má celkem 17 členů a jsou v ní zastoupeny orgány státní správy, zaměstnavatelů a odborů. Zasedání Rady se konají podle potřeby, nejméně však dvakrát do roka. I v mezidobí však pracuje na přípravě všech potřebných materiálů a dokumentů.

Co bude „produktem“ činnosti Rady?

Její záběr je opravdu široký – připravuje odborná stanoviska a připomínkuje základní materiály týkající se vytváření podmínek pro podporu využívání alternativ (substitutů) za nedostatkové primární suroviny a podpory recyklačního průmyslu. Věnuje se strategickým otázkám, aktuálním politikám, vzdělávání. Již na svém druhém zasedání Rada podpořila vytvoření nové rekvalifikační profese specialisty na recyklaci surovin, navrhla tripartitě vytvořit specializovanou platformu pro synergické řešení využívání primárních a druhotných surovin ve vazbě na Státní energetickou koncepci. Také doporučila státní správě, aby podporovala především materiálové využití druhotných surovin, teprve pokud tento způsob využití není efektivní (nevykazuje přidanou hodnotu), nastupuje využití v energetice.

Výsledky činnosti prezentujeme na konferencích – zatím nejbližší pozvánku má Rada na Konferenci ODPADY 21 v Ostravě, která se koná v květnu. V plánu je také uspořádání vlastní specializované konference zaměřené speciálně na problematiku druhotných surovin.

Spolupracuje Rada s Radou pro odpadové hospodářství při MŽP?

Několik členů je zastoupeno v obou radách, patří k nim i zástupci MŽP, prostor pro vzájemnou výměnu informací je tedy vytvořen. Je však potřeba zdůraznit odlišné postavení obou Rad. Rada pro odpadové hospodářství je začleněna do struktury MŽP, zatímco Rada pro druhotné suroviny a odpady je součástí struktury RHSD a MPO zabezpečuje funkci sekretariátu. Rada se za svou poměrně krátkou existenci sešla třikrát, projednala řadu velmi důležitých dokumentů a přijala řadu doporučení, která se následně realizovala. Zájem o zařazení jednotlivých témat na jednání rady se neustále zvyšuje. Své problémy Radě prezentovali zástupci papírenského průmyslu, hutnictví železa a zpracovatelé stavebních a demoličních odpadů. Na příštím jednání Rady vystoupí se svou prezentací zpracovatelé pneumatik a pryže. Zájem je i z řad zástupců dalších oborů. Dovolím si tvrdit, že na formality skutečně není v Radě čas, ani prostor.

Jaký je vztah Rady k chystané Politice druhotných surovin ČR, která vzniká na MPO?

Na základě zakázky zadané Ministerstvem průmyslu a obchodu zpracovává Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze ve spolupráci se společností EKO-KOM a dalšími experty odbornou studii „Zpracování strategického analytického dokumentu pro oblast využívání druhotných surovin (Politika druhotných surovin)“. Tento strategický dokument bude Rada po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu oponovat. Členové Rady už mají k dispozici první předběžné analytické podklady pro tento materiál, ke kterým postupně zasílají své připomínky. Finální verze dokumentu by měla být připravená v posledním čtvrtletí letošního roku a předložena vládě k projednání.

Termín „druhotná surovina“ vůbec není zahrnut do evropské směrnice, ani v zákoně o odpadech. V názvu Rady je však použit.

Evropská legislativa na místo pojmu druhotná surovina používá spíše pojem „materiálové využití odpadů“. Na druhou stranu v pracovních dokumentech Evropské unie o druhotných surovinách (secondary raw materials) mluví naprosto běžně.

Termín druhotná surovina je v České republice použit v mnoha zákonech, vyhláškách a statistických výkazech. Rozhodně je však zřejmé, že v Evropě nic nebrání praktickému používání druhotných surovin, ani legislativa, ani žádné jiné dogma. Naopak jsou tyto suroviny již desítky let běžně používané a v současné době se o nich hovoří jako o velmi cenných energetických i neenergetických zdrojích. V současné době je již určeno 14 kritických surovin, za které se hledají substituty.

Problematiku druhotných surovin řeší MPO intenzivně. Dokladem je připravovaná Politika druhotných surovin, která doposud v ČR v podobě strategického dokumentu chyběla.

 

EXKURZ DO HISTORIE POJMU DRUHOTNÁ SUROVINA

Podle dostupných informací o vývoji legislativy (ASPI) byl pojem „druhotná surovina“ poprvé použit v zákoně o národních výborech z roku 1967.

V tomto zákoně (č. 69/1967 Sb.) se v § 21 uvádí, že k plnění svých úkolů mohou národní výbory řídit organizace nebo zařízení, které mj. obstarávají sběr druhotných surovin. Zákon byl zrušen zákonem č. 367/1990 Sb., o obcích. Předchozí zákon o odpadech (č. 238/1991 Sb.) pojem „druhotná surovina“ obsahoval v § 2 odst. 5: „Druhotnou surovinou je surovina nebo materiál získaný z odpadu, který je způsobilý k dalšímu hospodářskému nebo jinému využití; zůstává přitom odpadem až do dalšího zpracování.“

Pojem „druhotná surovina“ byl v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech používán do novely č. 154/2010 Sb. v § 4 odst. 1 písm. m) v souvislosti s materiálovým využitím odpadu: “ materiálovým využitím odpadů – náhrada prvotních surovin látkami získanými z odpadů, které lze považovat za druhotné suroviny, nebo využití látkových vlastností odpadů k původnímu účelu nebo k jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie“. Materiálové využití odpadů je nově definováno v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech v § 4 odst. 1 písm. s: „s) materiálovým využitím odpadů – způsob využití odpadů zahrnující recyklaci a další způsoby využití odpadů jako materiálu k původnímu nebo jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie“.

V současné právní úpravě není pojem „druhotná surovina“ samostatně definován. Je nahrazen pojmem „materiálové využití odpadu“, který se používá v předpisech EU. Obsahově naplňuje pojem „materiálové využití odpadu“ u nás v minulosti užívaný termín „druhotná surovina“. Pro zdůraznění vztahů obou pojmů „materiálové využití“ – „druhotná surovina“ je pojem druhotná surovina citován v zákoně o odpadech v rámci definice pojmu „materiálové využití“. Z definice je zřejmé, že druhotná surovina již není považována za odpad.

 

HLAVNÍ ČINNOSTI RADY:

Účast na přípravě nové legislativy zabývající se druhotnými surovinami, s nimi souvisejícím odpadovým hospodářstvím a zpětným odběrem výrobků, které mohou být zdrojem druhotných surovin.

Podílení se na zpracování stanovisek za ČR k definici stavu, kdy odpad přestává být odpadem (kritéria „odpad – neodpad“) pro různé materiálové toky (jednání k této problematice v současné době probíhají na úrovni Evropské komise).

Příprava návrhů na podporu vyššího využívání tuzemských druhotných zdrojů.

Definice materiálových toků pro jednotlivé komodity druhotných surovin.

Spolupráce formou připomínek na zpracování analytického dokumentu pro oblast využívání druhotných surovin.

Řešení dalších aktuálních problémů v oblasti druhotných surovin a jejich zdrojů a zpětného odběru výrobků, které mohou být zdrojem druhotných surovin.

 

JAK JE TO V SOUČASNÝCH PŘEDPISECH

Vyhláška ČSÚ č. 386/2009 Sb., o Programu statistických zjišťování na rok 2010 v příloze 1 používá pojem „druhotná surovina“ v následujících souvislostech: „Získání informací o produkci odpadů, způsobu využití a odstranění všech odpadů, se kterými bylo ve sledovaném období nakládáno, a o spotřebě odpadů jako druhotných surovin na výrobu vybraných výrobků.“ a dále „Příloha pro vybrané ekonomické subjekty s ukazateli o množství vybraných odpadů spotřebovaných jako druhotná surovina.“

Vyhláška č. 306/2010 Sb., o Programu statistických zjišťování na rok 2011, ze dne 22. října 2010. V příloze č. 1 je v přehledu statistických zjišťování prováděných Českým statistickým úřadem uveden Roční výkaz o odpadech a druhotných surovinách (Odp 5-01), na jehož základě bude zahájen sběr dat o druhotných surovinách, a to prostřednictvím úpravy stávajícího Ročního výkazu o odpadech.

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v příloze 1 používá pojem „druhotná surovina“ v následující souvislosti: „4.3 Zařízení k výrobě neželezných surových kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin pomocí metalurgických, chemických nebo elektrolytických procesů.“.

Vyhláška MŽP č. 279/2009 Sb., o předcházení emisím regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů, používá pojem „druhotná surovina“ v následujících souvislostech:

„Recyklací chladicích zařízení se rozumí všechna opatření na evidenci, uskladnění a úpravu chladicích zařízení s obsahem regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů, přičemž cílem těchto opatření je především zachycení regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů a jejich předání ke zneškodnění, jakož i získání hodnotných druhotných surovin ekologickým způsobem za účelem dalšího využití.“

„Demontované nebo úpravou získané konstrukční díly a materiály separovat do frakcí vhodných k využití jako druhotné suroviny. Ke zneškodnění jsou určeny především chlorfluoruhlovodíky CFC-11 a CFC-12 (jsou uváděny pouze látky mající vliv na ozonovou vrstvu). Použitá technologie úpravy materiálů musí zajišťovat, aby jednotlivé materiály byly zbaveny nečistot nebo jiných materiálů“.

„Cílem recyklace je především zachycení regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů a jejich regenerace a uskladnění pro případné kritické použití, nebo jejich předání k řádnému zneškodnění, jakož i získání druhotných surovin ekologickým způsobem. Takto získané suroviny mají být znovu využity.“

„Demontované nebo úpravou získané konstrukční díly a materiály separovat a uložit k využití jako druhotné suroviny.“

* Sdělení ČSÚ č. 275/2008 Sb., o zavedení Klasifikace produkce (CZ-CPA) v příloze 1 používá pojem „druhotná surovina“ pro řadu produktů.

Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, v příloze 1 používá pojem „druhotná surovina“ u: „Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 tuny za hodinu“.

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, v příloze 1 používá pojem „druhotná surovina“ u: „Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (z prvotních nebo druhotných surovin), včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu.“ a „Zařízení na výrobu surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy“.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *