Mt. Everest – inspirující hora odpadů

V roce 1953 Sir Edmund Hillary společně s Tenzigem Norgayem zdolali jako první lidé na Zemi nejvyšší vrchol světa, Mount Everest. Výstup na 8848 metrů vysoký vrchol od té doby úspěšně dokončilo na čtyři tisíce dalších horolezců. To, co zde po sobě zanechali, názorným způsobem prezentuje, jaký mají skutečný vztah k přírodě jako takové.

Cestou na „střechu světa“ zůstaly po jejich expedicích a výpravách tuny odpadků. Právě z nich nyní skupina nepálských umělců vytvořila výstavu skulptur, pojmenovanou „Everest 8848 Art Project“.

S nedostatkem tvůrčího materiálu neměli umělci z Káthmándú problémy. Pětašedesát šerpů z Asociace nosičů nákladu (ESA), snášelo po dvě jarní sezony na hřbetech stovky jaků osm tun odpadků. Prázdné kyslíkové bomby, stanové dílce a kolíky, horolezecké karabiny, cepíny, a dokonce torzo záchranářského vrtulníku. Ve skutečnosti se jedná jen o nepatrný zlomek pokladů z hory – po každém táboře a vrcholovém „postu“ zůstává pod sněhovou přikrývkou úplné ložisko použitého vybavení.

„Byli jsme rádi, že jsme mohli nepálským umělcům pomoci se sehnáním materiálu,“ říká Kripa Rana Shahi, jeden ze šerpů sdružených v ESA. „A jsme rádi za každý kilogram odpadu, který z hory zmizí.“ Skupina patnácti umělců, sdružených pod hlavičkou Da Mind Tree, pak zpracovávala exponáty pro putovní výstavu, která se dočkala odhalení v turistickém centru v Pokhaře. Nalezneme tu několik pozoruhodných objektů – symbolické ztvárnění hinduistického sloního boha Ganéši, vyrobeného ze zbytků záchranářského vrtulníku, který havaroval v roce 1974 při záchraně týmu italských horolezců, nebo například medaile s vyraženými jmény „statečných“ horolezců, vyrobené z víček od konzerv.

Environmentální aktivisté poznamenávají, že prakticky celý Everest je pokryt odpadky. Ať už se jedná o lidské exkrementy nebo mrtvé horolezce pohřbené ve sněhu, pozůstatky táborů dávných expedic nebo odhozené zásoby, díky extrémnímu chladu se vše na hoře uchovává na „věčné časy“. V současné době je v platnosti opatření, které ukládá každé organizované výpravě složit před cestou depozit v hodnotě 4000 dolarů. Ten je jim navrácen, pokud doloží, že si z výstupu na nejvyšší vrchol světa odnesou zpět veškeré své vybavení. Bohužel, kontrola a vymáhání tohoto nařízení jsou značně komplikované.

„Řeči jdou kolem, a Everest získává v očích celého světa pověst jedné velké skládky odpadků,“ přiznává Wongchu Sherpa, prezident asociace ESA. „Nechceme se pochopitelně s takovým přízviskem smířit, ale my jsme tam ty odpadky přece jen nepohodili.“ V rámci širších legislativních opatření chtějí prosadit další dva nové přístupy – pokud by byl horolezec či horolezkyně přistižen při úmyslném znečišťování posvátné hory, byl by penalizován pětiletým zákazem/neudělením povolení k výstupu na nepálské hory. Druhým krokem je zavedení úklidového fondu, do kterého by každý horolezec přispěl deseti dolary. Z něj by se financoval organizovaný úklid výstupových tras, kde nikdo odpady nesbírá už od sedmdesátých let. Celkové množství odpadů se přitom odhaduje na padesát tun.

Zdroje: TerraDaily.com a TreeHugger.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *