Město Pyšely: My jsme připraveni, teď už záleží jen na státní správě

Jak naložit rozumně s kaly z čistírny odpadních vod? Ve městě Pyšely nedaleko Benešova je budou kompostovat a zaplatí to Evropská unie.

Výhodou záměru je, že mají již tři roky v provozu městskou čistírnu odpadních vod, na kterou jdou jen odpadní vody z města. Pavel Smutný, který se na městském úřadě stará o agendu vody, kanalizace a plynu, k tomu říká: „Po celou dobu, co nám jede čistírna, pravidelně provádíme kontrolní odběry kalu a nikdy nebyl žádný problém s jeho kvalitou. Díky tomu můžeme zřídit vlastní kompostárnu.“

Prvotním impulsem byla snaha zpracovat kaly, které vznikají při čištění odpadních vod. Propojením s dalším problémem – „zelenými“ odpady z údržby města – vznikl projekt kompostárny, která bude zpracovávat oba druhy odpadů společně. „Zelené odpady v obci samozřejmě vznikají a občané mají problém s nimi rozumně naložit. Zatím se většinou pálí, proto myslím, že bude lepší, když je zkompostujeme a vyrobíme kompost,“ poznamenává Pavel Smutný.

Před zkompostováním se musí kal odvodnit. Kalová voda v sobě má hodně znečištění a obvykle se musí vracet na čistírnu. V Pyšelích ji však bude dočišťovat rákosové pole – prostor oddělený od prostředí a osázený rákosem. „O rákosovém poli se v Pyšelích uvažovalo už před dvaceti lety. Byla to jedna z variant netradičních „zelených“ čistíren odpadních vod, které jsme zde chtěli vybudovat,“ vzpomíná Pavel Smutný. „Jenže Pyšely se rychle rozrůstají a taková čistírna by potřebám už nestačila. Proto jsme vybudovali čistírnu klasickou a rákosové pole bude jen dočišťovat kalovou vodu.“

RŮST OBCE VYŽADUJE INFRASTRUKTURU

Pyšely jsou jedním z městeček poblíž Prahy, v nichž se rozběhla masivní výstavba rodinných domů. Na konci roku 2008 Pyšely měly 1550 trvale přihlášených obyvatel a do roku 2015 by jich mělo být 2200. Navíc, podobně jako v okolních obcích, je faktické množství obyvatel v obci mnohem větší – v některých domech je přihlášena jen jedna osoba, ostatní mají trvalé bydliště většinou v Praze.

Narůstající populaci se musí přizpůsobovat také infrastruktura. „S přibýváním obyvatel jsme počítali už při projektování čistírny – měla by stačit do roku 2015 a máme ještě prostor na další jímku. Hned vedle čistírny budeme budovat kompostárnu i rákosové pole,“ konstatuje Pavel Smutný. Výstavba by měla trvat zhruba čtyři měsíce, přičemž vše bude stát zhruba 8 milionů korun. To je na poměrně malé město dost peněz, proto bylo nutné žádat o dotaci. „Momentálně máme schválené evropské dotace a jednáme se Státním fondem životního prostředí o dokončení smlouvy na financování. Teď už to všechno záleží na státní správě, my jsme připraveni do měsíce zahájit stavbu,“ poznamenává Pavel Smutný.

DOTACI VYUŽILI I NA ČOV

Financování s pomocí dotace v Pyšelích využili už při stavbě čistírny. Radnice však neměla vlastní zdroje v rozpočtu. Proto každý, kdo se ke kanalizaci připojil, musel přispět podílem zhruba 70 tisíc korun. Podle Pavla Smutného to nebyl problém u nově vznikajících domů, kde v porovnání s cenou celé stavby tato částka nebyla nikterak závratná. Obtížnější byla domluva se starousedlíky a vůbec nejhůř se jednalo s těmi, kdo si své domy postavili před 15-20 lety, takže vybavení těchto nemovitostí bylo vlastně ještě zánovní. Těmto občanům se investice do kanalizace zdála příliš velká.

Ostatně použité řešení není ani zcela pros-té právnických zádrhelů. Podle zákona o vodách totiž obec nesmí připojení podmiňovat poplatkem. Pokud se „spoluúčast“ občanů deklaruje jako dar, měli by pak figurovat mezi vlastníky čistírny včetně zápisu do katastru nemovitostí.

Zajímavé je, že po vybudování kanalizace někteří lidé s vlastními studnami zjistili, že jim ubývá voda. „Podle mého osobního názoru,“ říká Pavel Smutný, „ubylo vody proto, že lidé předtím měli většinou vodu z koupelen vyvedenou do vsakovacích jímek na zahradě (do žumpy šel jen obsah WC) a tato znečištěná voda zpátky plnila studny. Nebyl to příliš ideální stav. Přínos vybudování kanalizace je patrný i na rybnících v okolí města – voda se v nich velmi vyčistila a je bez sinic.“

DLOUHÉ A OBTÍŽNÉ ZÍSKÁVÁNÍ DOTACÍ

Na otázku, zda obec měla při realizaci projektů s podporou Evropské unie nějaké potíže, Pavel Smutný odpovídá s povzdechem: „Nejsložitější bývá řízení kolem dotace. Projekty dlouho leží na úřadech a my dopředu nevíme, jak to s nimi dopadne. Zároveň s kanalizací jsme například dávali projekt na rekonstrukci náměstí. Kanalizace je už dávno hotová, a projekt náměstí schválili teprve v zimě 2009. Do žádosti se požaduje podrobné zpracování projektu, což však stojí hodně peněz i sil. Kdyby šlo předem připravit jen záměr s rozpočtem, nebyly by přípravy tak náročné. A až by nám peníze schválili, teprve potom by se dělaly podrobné projekty. Chtělo by to ovšem o něco prodloužit čas na realizaci.“

„Problémem taky je, že obec musí zaplatit předem – a teprve až pak žádat o proplacení dotace za dané období. Stavby jsou většinou rozděleny na jednotlivé etapy po 3-4 měsících. Obec si často musí brát překlenovací úvěr od banky. Do toho se teď nechce ani bankám, navíc jsou to pro nás drahé peníze. Kdyby bylo možné proplácet faktury přímo z fondů, přičemž obec by zaplatila jen tu část vlastních zdrojů, bylo by to pro municipální sféru mnohem schůdnější i levnější. Přece jen je levnější vzít si úvěr na milion než například na 15 milionů,“ uzavírá Pavel Smutný.

/khm/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *