Autor
Kategorie:
Praxe

Mechanismus technického zabezpečení skládky by se neměl zneužívat

Ve formě technického zabezpečení skládek se u nás ukládá značné množství nebezpečného odpadu, jak v poslední době upozorňuje společnost SITA CZ, a. s. Hovořili jsme na toto téma s technickým ředitelem Mgr. Petrem Špičákem.

Můžete nám říci něco více k této aktivitě vaší společnosti? V tisku se hovoří o tom, že je to na základě analýzy SITA. Jak jste například došli k číslu 25 tisíc tun nebezpečného odpadu, uložených jako technické zabezpečení?

Upřesním, že chceme upozornit na významné zneužívání tohoto instrumentu. Nejsme proti použití nebezpečných odpadů k technickému zabezpečení skládek jako takovému, ale vadí nám, že jsou k technickému zabezpečení skládek používány druhy nebezpečných odpadů, které jsou pro ten účel zcela nevhodné a samy by měly být na řízených skládkách zabezpečovány. Máme na mysli například následující odpady kategorie nebezpečné:


15 02 02 – Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

08 01 11 – Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

08 03 12 – Odpadní tiskařské barvy obsahující nebezpečné látky

08 01 13 – Kaly z barev nebo z laků obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

11 01 08 – Kaly z fosfátování.

Pokud jde o analýzu, ta vychází z veřejně dostupných databází (ISOH), umístěných na internetových stránkách MŽP ČR, ze kterých je patrné přímé užití výše vyjmenovaných odpadů k technickému zabezpečení skládek. Co se týče čísla 25 tis. tun, nejedná se o celkové množství nebezpečných odpadů použitých k technickému zabezpečení, ale o množství právě těchto nevhodných odpadů použitých k technickému zabezpečení na skládkách.

V materiálech se hovoří o tom, že pro zabezpečení skládek jsou používány i materiály, jako jsou sorbenty, olejové filtry, barvy, laky, kaly z nich, odpadní tiskařské barvy. Příloha č. 5 vyhlášky 294/2005, o podmínkách ukládání odpadů na skládky, vyjmenovává odpady, které nesmějí být použity pro technologické zabezpečení, mezi nimi jsou jednoznačně uvedeny NO (a mnohé další). Pokud někdo používá NO na zabezpečení skládky, jedná v rozporu se zákonem a jde tedy o protiprávní jednání, což ale není „finta s povolením státu“, jak se např. říká v článku, otištěném v deníku E15.

Zde se dostáváme k jádru celého problému. Je pravdou, že příloha č. 5 vyhlášky 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změna vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění, sice specifikuje druhy odpadů, které nesmějí být ukládány na skládky všech skupin a zároveň používány k technickému zabezpečení skládek, avšak v případě nebezpečných odpadů jsou zde pouze vyjmenovány vybrané nebezpečné vlastnosti, které nesmí odpady k zabezpečení skládky vykazovat. V praxi to znamená, že mnozí provozovatelé mají na základě nejasně stanoveného právního podkladu schváleny ve svých provozních řádech i právě výše vyjmenované nebezpečné odpady, které jsou jak fyzikálně, tak chemicky k technickému zabezpečení skládek zcela nevhodné.

Jsou důvody pro používání těchto odpadů pouze finanční? Není důvodem i nedostupnost běžně používaných materiálů (zeminy atd.)?

Ekonomická stránka věci je v tomto případě samozřejmě hlavním důvodem. Co se týče nedostupnosti běžně používaných materiálů k technickému zabezpečení skládky, nedovedu si představit, jak lze zeminu funkčně nahradit například absorpčními činidly či olejovými filtry.

Mluvíte o odstranění škod, které půjde do miliard: nedovedu si představit, jak by měly být tyto škody odstraněny, pokud jsou již odpady zabudovány do skládek. Nebo je to jinak?

Poukázání na zvrhlé skládkovací procesy, například v lokalitě Pozďátky, mělo ilustrovat, jak velké škody na životním prostředí vznikají. Příklad byl použit jako paralela, kam až může zneužití nekvalitních právních předpisů dojít.

Jak lze podle vašeho názoru odstranit zavedenou praxi, kdy se odpady překvalifikovávají z nebezpečných na bezpečné, aby jejich odstraňování bylo levnější? Je účelné změnit zákon, zpřísnit kontroly? Či zvolit nějakou zcela jinou cestu? Nebudou materiály k technickému zabezpečení chybět?

Překvalifikovávání odpadů z kategorie nebezpečných do kategorie ostatní nesouvisí přímo s námi popsaným problémem. Připouštím, že kdybychom striktně zrušili možnost použití vhodných – zdůrazňuji vhodných – odpadů kategorie nebezpečný a ostatní k technickému zabezpečení skládek, tak bychom se opravdu mohli dostat do problému s nedostatkem materiálu, což by mohlo kontraproduktivně zvýšit riziko při provozování skládek a způsobit například nestabilitu těles skládek, jejich zahoření apod.

Co by se tedy v této oblasti mělo změnit?

Jsme pro úpravu našich právních předpisů, které by nedovolily zneužívání mechanismu technického zabezpečení skládky např. použitím výše uvedených nevhodných nebezpečných odpadů. Namísto vyjmenování vyloučených nebezpečných vlastností například taxativně stanovit, které odpady lze použít a jasně stanovit množství použití těchto mate-riálů v hmotnostních, nikoli procentních objemových jednotkách.

Tato oblast je jen kapitolou celkově nedostatečné právní úpravy, v širším kontextu jde o celý odpadový zákon. Zastavení příprav nového zákona o odpadech způsobí to, že skládkování odpadů se stane na období dalších mnoha let nejdostupnějším způsobem odstranění odpadů. Česko tak setrvává na nejméně ekologické platformě a brzdí rozvoj moderních technologií zpracování a využití odpadů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *