MBÚ v Mníšku: projekt zaměřený na palivo

"Krajský úřad dal zelenou kritizované třídičce odpadů v Mníšku," uvedly před pár týdny tiskové agentury. Ve skutečnosti se jedná o mechanicko-biologickou úpravu a bude těsně za hranicí Mníšku v průmyslové zóně.

O výstavbě zařízení, jeho kriticích a budoucnosti odpadového hospodářství jsme hovořili s Danielem Kraftem, předsedou představenstva holdingu PURUM KRAFT a. s.

Kde chcete vybudovat „třídírnu odpadů“, jak se tomu říká v novinách?

V bývalém areálu ÚVR (Ústav pro výzkum rud). Tento průmyslový areál v sousedství Kovohutí Mníšek jsme koupili v roce 2007. Vše bylo v dezolátním stavu, byl to brownfield. Areál postupně rekonstruujeme a nyní zde již funguje například velké školicí středisko s kapacitou 300 osob a před dokončením je moderně vybavený vědecko-technický park s environmentálními laboratořemi a zkušebnami zpracování odpadů.


Zařízení vybudujeme v hale, kde dříve bývala drtírna rudy. Přišlo nám to vhodné – jestliže se tam historicky drtily rudy, teď se v ní budou drtit a třídit odpady. Projekt počítá s celkovou rekonstrukcí haly a vestavbou technologie dovnitř.

Proti vašemu záměru se však v Mníšku zvedl poměrně velký odpor.

Ano, z podnětu sdružení Zdravý Mníšek proběhly petice a referenda, oboje neúspěšně. My jsme argumentovali a vše pečlivě vysvětlovali například kampaní Čistou cestou. Odpůrci výstavby se obávají, že zařízení bude zapáchat, hlučet a zvýší se doprava ve městě. Areál UVR je však zcela mimo město a je v blízkosti sjezdu z dálnice, takže doprava město vůbec nezasáhne.

Podle mého názoru je náš projekt jedním z mála dobrých způsobů, jak řešit odpady v tomto regionu. Donedávna se odpady z Mníšku vozily na skládku v Řevnicích. Už je zavřená, takže území na jihozápad od Prahy je aktuálně bez vhodného zařízení pro nakládání s odpady. Náš areál jsme v první fázi poskytli jako překládací stanici a vozíme odtud odpady na různé skládky, často poměrně vzdálené, například do Chrástu u Příbrami nebo do Úholiček u Prahy. Vybudování nového zařízení by mohlo obtížnou situaci vyřešit, a navíc dojde k využití velké části zpracovaného odpadu jako paliva.

Přes odpor části veřejnosti to vypadá nadějně: projekt prošel zjišťovacím řízením, má již pravomocné stavební povolení, má zajištěnou dotaci a financování, vybrali jsme veřejnou soutěží generálního dodavatele na rekonstrukci haly a dodávku veškerých technologií.

Z čeho jste vycházeli při úvahách o vhodné technologii?

Projekt je zaměřen vysloveně palivářsky – stavíme na výrobě alternativních paliv. Zařízení by mělo zpracovat kolem 40 tisíc tun vstupní suroviny, z toho 33 tisíc tun komunálního odpadu plus 7 tisíc tun jednodruhových spalitelných průmyslových odpadů, které máme dlouhodobě zabezpečeny v rámci našeho holdingu. Z odpadů na vstupu se oddělí separátory železo, pak inerty (kamení, cihly, popeloviny) a rozdělí se na dvě frakce. Z lehčí frakce (nadsítné) se vyseparuje PVC, nadrtí na jemno a vyrobí se z něj vysoce výhřevné alternativní palivo. Předpokládám, že naše produkce paliva dosáhne 20 tisíc tun.

Kdo od vás toto množství paliva odebere?

Jsme v úzké spolupráci s cementárnami, dokonce jedna z našich provozoven je v Čížkovické cementárně. Poptávka po alternativním palivu je tam stále větší a cementárna prošla rekonstrukcí, která umožňuje dávkovat vyšší množství drtí z odpadů. S cementárnou v Radotíně, která je nám nejblíž, máme odbytovou smlouvu. Také ČEZ dává najevo, že ho alternativní paliva zajímají, ale zatím je ve stadiu spalovacích zkoušek. Čekají, až jak se bude dále vyvíjet legislativa.

Říkáte, že je to řešení pro Mníšek, ten ale určitě neprodukuje potřebných 33 tisíc tun komunálního odpadu.

Mníšek patří do svazku obcí mníšeckého regionu, který aktuálně produkuje zhruba 15 tisíc tun, což je téměř polovina potřebného množství. Druhou polovinu musíme zajistit někde jinde – vedeme jednání s dalšími blízkými městy. Máme poměrně přesnou představu, kde co je a v jaké vzdálenosti, teď je třeba vyjednat podmínky. Určitou možností je i Praha, která nějaké přebytky má – přestože se dvě třetiny pražského komunálního odpadu spalují, třetina je pořád ještě k dalšímu využití.

Nemáme ambici „lézt do zelí“ svozovým firmám, celý náš holding se primárně pohybuje především v průmyslu. Vyhovovalo by nám, abychom zařízení vybudovali a svozové firmy jej využívaly.

Podle studie, která byla před časem zpracována, se MBÚ může vyplatit jen v tom případě, že má odbyt na alternativní palivo. Přesto však zůstává tzv. podsítné, se kterým může být problém. Co budete dělat s tímto zbytkem?

Této frakce, v níž jsou většinou organické zbytky, vznikne v zařízení zhruba osm tisíc tun.

Nová legislativa nám nahrála, protože podsítné (biologickou část) v podstatě prohlásila za obnovitelný zdroj – biomasu. Nepředpokládám, že bychom tuto frakci museli výhradně skládkovat, naopak jsem přesvědčen, že ji půjde spálit třeba v pražské spalovně. Z hlediska bilance je naše množství neovlivní, z hlediska výhřevnosti jim tato frakce může prospět – a navíc je to podporovaný obnovitelný zdroj. Jakmile uvedeme MBÚ do provozu a budou první vzorky tohoto odpadu, určitě se spalovnami vstoupíme do jednání o využití tohoto biologického podílu.

Jak vás tak poslouchám, musím se zeptat: proč budujete MBÚ, a ne rovnou spalovnu?

Víte, já jsem podnikatel budovatel a do budoucna připravuji ještě řadu projektů v oblasti odpadového hospodářství. Naším dlouhodobým záměrem bylo, že po MBÚ bude následovat zařízení pro energetické využití vyrobeného paliva, tedy že postupně vznikne jakési komplexní centrum pro nakládání s odpady. Areál UVR je pro to naprosto ideální. Veřejnost tomuto návaznému projektu řekla referendem NE, budeme tedy hledat dále novou lokalitu a projekt chceme určitě v tomto směru dále posunout.

Naše MBÚ je specificky naprojektováno, aby sloužilo jako vhodný článek technologické předúpravy odpadu pro následné maximální energetické využití jednotlivých složek pro cementárny i stávající spalovny, jak jsem již uvedl. Naše vlastní zařízení pro energetické využití určitě jednou bude – je to můj profesní sen. Je jen otázka kdy, jak a zejména KDE.

Předpokládaná bilance budovaného zařízení v Mníšku

Daniel Kraft, předseda představenstva holdingu PURUM KRAFT a. s.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *