LCA nemusí nutně poskytovat ideální řešení

Metoda posuzování životního cyklu neboli LCA (Life-Cycle Assessment) umožňuje zjistit a posoudit vlivy vybraného produktu (nejčastěji výrobku) na životní prostředí.

Základem metody LCA je stanovení všech energeticko-materiálových toků v průběhu celého životního cyklu výrobku, od získávání surovin k jeho výrobě, přes výrobu potřebných materiálů a vlastní výrobu výrobku, jeho spotřebu a bezpečné zneškodnění po dožití (fyzickém, resp. morálním). Na základě stanovení kvality a kvantity vstupů a výstupů se určují změny, které tyto odběry ze životního prostředí (vstupy z hlediska systému) a látky vnášené do životního prostředí způsobují. Tato systematická, normami ISO 14040 definovaná metoda však v státech střední Evropy zatím nemá dostatečné vědecké, pedagogické a vědomostní zázemí. Nedostatkem je i chybějící legislativní úprava, která by firmy motivovala.


Výhody a nevýhody

Analýza LCA procesu představuje náročnou metodu jak na náklady, tak na čas. Vyhledávání velkého počtu údajů z různých oblastí vyžaduje enormní úsilí a vždy zůstává otázka, zda získané údaje reálně postihují daný stav a vlastnosti.

Příčinou množství problémů může být subjektivní volba týkající se například postavení hranic systému, výběru zdrojů údajů, alokačních pravidel, dopravních scénářů a scénářů týkajících se nakládání s odpadem či předpokládaného chování spotřebitele. Tyto prvky bývají založeny na hrubých odhadech a nemívají mnoho společného s reálným světem.

Širokospektrálnost, kterou LCA metoda poskytuje, nepřináší v každém případě jen výhody, ale i určitou těžkopádnost. Odborníci se stále snaží metodu LCA racionalizovat a přizpůsobit podmínkám a požadavkům. Pokračuje také tvorba databází a rozvoj aplikačních softwarů. Mezi nejznámější softwarové nástroje pro zpracování LCA patří GaBi (Německo), SimaPro (Holandsko), Umberto (Německo), Boustead Model (Velká Británie).

DVOJZNAČNOST METODY

V samotné podstatě LCA se skrývá určitá dvojakost. Metoda pracuje s údaji týkajícími se využívání zdrojů, množství pevného odpadu a emisí znečisťujících látek a je možné díky ní předvídat všeobecné důsledky pro životní prostředí (například problém globálního oteplování způsobovaného uvolňováním oxidu uhelnatého během celého životního cyklu). Není však schopna obsáhnout konkrétní ekologické problémy a odhadnout jejich konkrétní důsledky na životní prostředí.

Přesto je v současnosti považována za perspektivní nástroj pro zavádění principů trvale udržitelného rozvoje do praxe. Na úrovni státní správy, samosprávy a nevládních organizací se používá porovnání několika výrobků z hlediska negativních dopadů na životní prostředí. Porovnání může být např. podkladem pro stanovení označení ekologicky vhodného výrobku, zdůvodnění výšky ekologických daní nebo ovlivňování energetické, surovinové či odpadové politiky. Na základě metody LCA byla např. zpochybněna úspěšnost stoprocentní recyklace materiálů, ohleduplnost papírových obalů nebo bionafty k životnímu prostředí atd.

ODSTRAŇOVÁNÍ ŠKODLIVÝCH LÁTEK

V případě, že je naším cílem absolutní snižování kontaminační zátěže životního prostředí, musí nás zajímat i environmentální dopady technologií odstraňujících v prostředí škodlivé látky (kontaminované zeminy, odpadní vody, tuhé odpady, odpadní plyny), případně jejich energetická a palivová náročnost. Vhodným analytickým nástrojem pro tyto úkoly je právě analýza životního cyklu (LCA).

Vyjádření environmentální zátěže kontaminace jen vzhledem k poklesu koncentrace či množství kontaminantů v lokalitě či odpadním médiu není dostatečné. V rámci vyhodnocení je třeba brát v úvahu i další veličiny, jako je spotřeba elektrické energie, pohonných hmot, materiálů a chemikálií, stejně jako zátěž pro životní prostředí. Tato zátěž dosud není vnímána jako faktor ovlivňující účinnost a prospěšnost čistírenských technologií či sanačních zásahů. Hodnocení životního cyklu výrobku zároveň vyžaduje i stanovení nákladů na něj.

STANOVENÍ NÁKLADŮ NA ŽIVOTNÍ CYKLUS

Jedním z nástrojů je kalkulace životního cyklu – Life Cycle Costing (LCC). Tato metoda zahrnuje kromě nákladů vznikajících v souvislosti s výrobou a prodejem i náklady vynaložené v předvýrobní etapě (náklady na výzkum a vývoj, konstrukční náklady a technologickou přípravu výroby), náklady spojené s likvidací následků výroby a další náklady, které se nezahrnují do běžných operativních kalkulací. V úvahu rovněž bere změny ceny a nákladů v průběhu celého životního cyklu výrobku.

Pro strategické řízení má rozhodující význam kalkulace životního cyklu sestavená před zahájením výrobního procesu společně s kalkulací cílových nákladů. V předvýrobní fázi je možné učinit zásadní opatření vzhledem k budoucímu vývoji nákladů a výnosů nebo případně rozhodnout, zda výrobek vůbec bude do výrobního programu zařazen. Je možné předpokládat, že s rozvojem metody LCA se budou zpřesňovat a zlevňovat její databáze a příslušný software, takže celková efektivnost aplikace metody se bude rychle zvyšovat. Pravděpodobně v blízké budoucnosti budou bezplatně k dispozici průměrné výsledky LCA pro některé materiály.

 

Mgr. Jozef Vlčej
Ing. Ivo Knápek
Ing. Stanislav Haviar
Stredoeurópska vysoká škola v Skalici, Slovensko

Na základě metody LCA byla zpochybněna ohleduplnost bionafty k životnímu prostředí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *